Články » Den otevřených dveří v Bull azylu Čáslav
Den otevřených dveří v Bull azylu Čáslav
Den otevřených dveří v Bull azylu Čáslav
V neděli 24. května jsme si s kamarády z Olomouc bulls udělali výlet na den otevřených dveří v Bull azylu Čáslav. Jelo nás plné auto, počasí i provoz na silnicích nám přálo a tak cesta příjemně utíkala. Bavili jsme se o svých psech, vyměňovali si zkušenosti z výchovy a výcviku i různých soutěží a akcí a než jsme se nadáli, ocitli jsme se na polní cestě vedoucí k azylu. Teprve v tu chvíli jsme si naplno uvědomili, kam to vlastně jedeme, a začali jsme se navzájem ubezpečovat, že tam jedeme jen na návštěvu, prohlídnout si to, předat dárky pro pejsky a nějakou korunou přispět, ale že rozhodně, ale rozhodně ani jeden z nás odtamtud neodveze žádného pejska.
Já tam jel připraven, věděl jsem, co mne asi tak čeká. Činnost Bull azylu sleduji na netu už delší dobu, čtu si o osudech pejsků, pomáhám sdílet, poslal jsem i nějaký malý příspěvek a hlavně se vždy raduji, když se podaří některému z azylantů nalézt novou rodinu... Přesto jsem byl nesmírně dojatý, chvílemi jsem měl slzy v očích a nemohl jsem ani mluvit.
Lidé, kteří tento azyl vedou a starají se o psy v něm, udělali skvělou akci, výborně organizovanou a připravenou. Seznámili nás s krátkou, ale velmi úspěšnou historií Bull azylu, s jednou z Tet v akci, s představitelem komunity Bull People CZ... a poté nás provedli kolem všech kotců a seznámili nás se všemi psy. O každém ze psů moc zajímavě povídali, bylo vidět, že se jim opravdu intenzivně věnují, neboť o nich věděli každý detail - ten nemá rád velké fousaté muže, ten nemá rád banány, naopak tamten banány miluje a tamten zase rád třešně. Ten pes nesnáší vodu a fenka Bettynka naopak moc ráda plave a potápí se... Všichni psi jsou ve formě, je vidět, že ani jejich pravidelné venčení a práce s nimi nejsou zanedbány.
Vzhledem k tomu, že azyl dostal k dispozici pozemek, na němž působí, teprve před nedávnem, tak kotce jsou zatím provizorní, časem budou pevnější. Jsou však čisté, psi jsou dobře živeni, i když samozřejmě není na nejlepší granule a krmit masem takové množství psů by nebylo rozumné. Každý pes má v kotci misku s čistou vodou a také matraci a deku. Těm, kdo znají tato plemena, je jasné, že jim matrace v kotci moc dlouho nevydrží. V kotci je přeci jen dlouhá chvíle a tak se matrace a deky stávají oblíbenými hračkami. Proto mne mrzelo, že nás nenapadlo vzít nějaké staré matrace. Při příští návštěvě na to musíme myslet.
V prostoru azylu jsou i překážky a i na tom je vidět, že se psy se aktivně pracuje. Vedoucí azylu nám předvedl i ukázku práce se psem Pipinem –křížencem APBT a rotvajlera, jejímž vyvrcholením byl wall climbing – disciplína z psích sportů, při níž musí pes vyběhnout co nejvýše po kolmé stěně a zakousnout se do peška, na němž musí vydržet stanovenou dobu viset. Pipin to i přes trému z tolika lidí zvládal statečně a zasloužil si od nás všech bouřlivý potlesk.
Nejhezčím bodem celého dne otevřených dveří byla asi pro všechny možnost vyvenčit si některého ze psů. Ke každému psovi jsme dostali přesné instrukce, jak se k němu chovat, kam můžeme jít, co pejsek umí a co ne, co by ho mohlo rozhodit a co se mu naopak líbí. Naše výprava venčila dva psy. Ivetka s Bohušem venčili nádherného pitbula Arona a Mársi s Luckou venčily amerického buldoka Matesa. Oba psi mají pohnutý osud.
Aron měl skvělého pána, ale ten utrpěl tragickou nehodu a zcela ochrnul a jeho otec se nezvládl o oba starat, a tak se Aron ocitl v azylu. Aron je nádherný pes, výborně vychovaný a Ivetce a Bohoušovi hned padl do oka. Po procházce s ním se rozhodli, že za týden na Křivonosce seznámí Arona se svými fenkami a pokud jej Kessy přijme, bude mít Aron tak skvělý domov, jaký si zaslouží.
Mates měl naopak v životě obrovskou smůlu. Podle šrámů a zranění lidé z azylu soudí, že byl používán na trénink psů na psí zápasy. Nějakým způsobem se mu zřejmě podařilo uprchnout a překročit naše hranice. Na jihu Čech se ho skupina myslivců pokusila ukamenovat, protože jim prý lovil zvěř (museli to být inteligentní lidé, chtěl bych vidět, jak by tento pes se svou vahou a rychlostí dokázal ulovit cokoliv živého). Po dalších peripetiích byl odchycen a dostal se do Bull azylu. Tady ho vyléčili a pracují s ním. Dnes je Mates i přes své hrozné zkušenosti laskavý k lidem. To dokázal i při venčení, kdy jej snadno vyvenčila děvčata, která váží dohromady asi tolik, co Mates :-)
Já doprovázel lidi, kteří venčili několik psů. Zajímalo mne, jak se chovají s lidmi, které vidí poprvé v životě. A všichni, o kterých lidé z Bull azylu rozhodli, že se mohou venčit, byli naprosto úžasní. Poslušní, k lidem přívětiví... Sledoval jsem při venčení velikého Marleye. Tento kříženec APBT je velice statný a aktivní, potřebuje aktivního pána. Mne by asi strhal, ale někdo, kdo chce se psem sportovat by pro něj byl ideálním pánem. A pak jsem sledoval Bettynku a ta mi naprosto učarovala. Miluji psy, kteří mají rádi vodu... a Bettynka ji přímo zbožňuje. Při nošení klacíků z rybníka jsme si to užili my i Bettynka. Bettynka miluje lidi i děti, úplně jsem koukal, jak dokáže být k dětem ohleduplná.
Mne však nejvíc ze všech psů v útulku zaujal Lojza a přiznám se, že nemít Scottyho, jel by se mnou Lojza domů přes všechna má předchozí prohlášení, že si v žádném případě žádného psa neodvezu. Lojza je asi 12 let starý kříženec APBT. Je slepý, ale podle jeho chování se to nedá poznat... Když se vám Lojzíček dívá do očí, jako by se vám díval do duše... když tady o něm píšu, brečím tak, že ani nevidím na klávesnici... tak moc bych mu přál domov.... Věřil jsem, že až pojedeme domů, už tam Lojzík nebude... a přesto když jsme odjížděli, byl dál na svém úvazu... nemůže být ani v kotci, protože je zvyklý být celý život na řetězu.... a přitom je tak skvělý a tak moc by si zasloužil lásku milujících lidí, kteří by mu aspoň na poslední léta dali milující domov bez řetězu. A protože já mu nový domov dát nemohu, rozhodl jsem se, že se budu ze všech sil snažit, aby Lojzík co nejdříve nový domov získal. Budu sdílet jeho fotky a jeho příběh tak dlouho, dokud se nepodaří najít mu nový domov. A mimo to budu přispívat pravidelnou částkou na Bull azyl.
Pro ty z vás, kdo by se rozhodli, že chtějí také pomoci jedinému zařízení v Česku, které se věnuje pomoci bull plemenům, jsem připravil takový malý návod, jak na to. Výborným způsobem pomoci je dát věcné dary, ale takové, které jsou potřebné - matrace, deky, kvalitní granule. Ještě lepší však je finanční pomoc, kdy azyl nakoupí to, co nejvíc potřebuje. Já osobně budu zřizovat trvalý příkaz tak, aby každý měsíc odešlo z mého účtu na azyl 300,-Kč. Obětuji jednu návštěvu restaurace měsíčně na pomoc psům a skvělým lidem, kteří se o ně starají. Není však nutné posílat zrovna takovou částku. Každý máme jiné příjmy i jiné priority. Někdo může posílat třeba cenu krabičky cigaret a omezit tak kouření o jednu krabičku za měsíc. Ta stovka měsíčně nikoho nezabije. A třeba student může posílat klidně i 50,-Kč měsíčně. Je to cena dvou piv, ale když bude pajsku posílat sto lidí pravidelně každý měsíc, azyl bude mít pokryty náklady na polovinu krmení všech psů.... I malá pravidelně posílaná finanční částka může udělat velkou pomoc a nějakému pejskovi zachránit život.
Závěrem chci napsat jednu skvělou zprávu. Než jsem článek dopsal, utekl týden a Aron je v novém domově u Ivetky a Bohuša. Kessinka to nese statečně, zdá se, že se zatím rozhodla Arona ignorovat. Věřím, že je to dobré znamení a že si na něj časem zvykne. Aron byl zvyklý být s fenou, teď má tedy dvě a věřím, že se k nim bude chovat jako pravý gentleman. Snad je tento dobrý konec první vlaštovkou a brzy bude mít nový domov i Lojzík, Mates, Marley, Bettynka a všichni ostatní.
A poslední, co bych sem rád napsal, je odkaz na stránky Bull azylu Čáslav, kde můžete sledovat jejich činnost a seznámit se se všemi psy, kteří jsou momentálně v azylu a hledají nový domov: http://www.bullazyl.cz
Naše výprava v Bull azylu Čáslav se psem Aronem.
Lojza se vám dokáže podívat do očí, jako by se vám díval do duše. Nevěřil bych, že je slepý.
Lojzík před svou boudičkou.
Lojzík s děvčaty.
Mates s Luckou.
Znovu Mates s Luckou.
Mates je i přes své hrozné zkušenosti neuvěřitelný mazel.
Aron. Pes, který naši výpravu velmi zaujal a některým se ihned vryl až do srdce.
Iveta s Aronem. Láska na první pohled.
Že jim to ale sluší
Ivetka s manželem bohušem a s Aronem ještě v azylu.
A tady fotka, kde je už Aron v novém domově.
A se svou novou parťačkou Kessinkou. Kessi je také z útulku, a tak je trochu ostražitá.
Kessi a Aron s paničkou na procházce.
Pipin při wall klimbingu. Je neuvěřitelné, jak vysoko dokáže tento sportovec vyskočit. I na této fotce je vidět, jak dobře lidé v Bull azylu Čáslav s pejsky pracují.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 3x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 31.05.2015 • Upraveno: 31.05.2015 • Přečteno: 18x
Schválili: Rex 01.06.15 • Nika 01.06.15
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Na pomoc psům
| 07.12.2015 | | Pojďme plnit vánoční psí přání pejskům v útulku společně | 9x |
| 03.03.2011 | | Zamyšlení | 250x |
| 07.07.2012 | | Týraný pejsek | 105x |
| 22.11.2014 | | Porozumění | 19x |
| 05.01.2012 | | Krmíme pejsky | 28x |
| 02.12.2009 | | Prosba o pomoc ZKO Dětmarovice | 556x |
| 16.05.2016 | | Jak pomoci psům v útulku snadno a účinně, za pomoci klikání na internetu? | 39x |
| 09.07.2012 | | Zase týraní zvířátek | 53x |
| 11.12.2010 | | Kalendář "Leopard v nouzi" | 81x |
| 24.10.2011 | | Opravdu chci mít doma psa? | 52x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 16.05.2016 | | Jak pomoci psům v útulku snadno a účinně, za pomoci klikání na internetu? | 39x |
| 18.03.2015 | | Trénink mantrailingu se zkušeným psem - záchranářem | 16x |
| 25.11.2014 | | Jak trénuju štěňata dog | 65x |
| 08.07.2014 | | Můj příběh - AST, APBT a jejich křížení - stále dokola... | 29x |
| 11.06.2014 | | Jak registrovat čip psa do registru | 41x |