Venčení, procházky

tak tohle video jsem viděla několikrát a je to opravdu bomba.

http://www.youtube.com/watch?v=qFP28ANXLLA

Rexik napsala: Hlavně že měl alespoň košík a nebyl agresivní. Náš mrňous, kdybychom takového psa potkali, tak zdrháme od něho co nejdále, protože by si na něho určitě začal vyskakovat. Vím, že je to samozřejmě špatně, ale snažím se Rexíkovu pozornost odlákat pískací hračkou, ale pomůže to v málo případech. Asi něco dělám špatně.
Mrňous reaguje strachově. Odvrácení pozornosti na sebe a hračku je správná cesta, už jen důslednost a pravidelnost. (Mmch. buď ráda, že je maličkej a kdyby náhodou, můžeš ho čapnout a nastavit vlastní tělo... )

Já takhle samovenčící potkala dva nějaký velký chlupatý asi pastevecký psy. To jsem docela trnula hrůzou (Bertovi byly asi 4 měsíce a měl 2,5 kila těžké váhy). Bez košíku, bez obojku a páníček taky nikde. Přiřítili se přímo k nám, naštěstí neměli nepřátelské úmysly, ale byla ve mě malá dušička a byla jsem ráda, když se ty dva halamové otočili a běželi pryč. A jako malá jsem potkávala samovenčícího malamuta cestou do školy. To byl jedinej pes, kterýho jsem se tehdy nebála. Vždycky jsem si říkala, že cestou ze školy mu dám šunku ze svačiny a adoptuju ho, když nemá pána. Jó v devíti mi nedocházelo, že jen zdrhá za háravkama Šunku nikdy nedostal

Znám spoustu malých pejsků, kteří si na větší vyskakují možná je to tím , že nejsou zvyklí a bojí se.Tchýnina kokršpanělka byvala taky taková, jenom při pohledu na většího psa začala mít hysterický záchvat a nechtěla psa ani vidět, ikdyž byl pejsek hodný a chtěl ji jenom očuchat.Když jsme si sem dovezli moji Lupinu tak se zklidnila a zvykla si a je si jistější když potká většího psa

Hlavně že měl alespoň košík a nebyl agresivní. Náš mrňous, kdybychom takového psa potkali, tak zdrháme od něho co nejdále, protože by si na něho určitě začal vyskakovat. Vím, že je to samozřejmě špatně, ale snažím se Rexíkovu pozornost odlákat pískací hračkou, ale pomůže to v málo případech. Asi něco dělám špatně.

No dneska jsem zažila něco.Potkali jsme samovenčícího se psa zlatého retrívra.Měl košík, měl obojek se známkou a páníčci nikde.Šel si po chodníku a když nás uviděl tak si lehl a pozoroval, my jsme zastavili taky a čekali, že se jeho páníček někde vynoří z pozarohu. Nic nikde nikdo tak jsem se chystali jít dál, pes se zvedl a popošel k nám.Začali se s Lupinou očuchávat a hrát si, když už toho bylo dost tak sem ji odtáhla na druhý chodník a šli jsme dál.Koukala jsem co pes, ale ten si šel dál po své straně a pořád po chodníku, do silnice vubec nešel nakonec zašel za roh a valil pryč a uplně sám tak nevím co si o takovém majiteli mám myslet.....

http://www.youtube.com/watch?v=qFP28ANXLLA

http://vimeo.com/7523313

DaD napsala: To je opravdu děs, my máme "výhodu", nás se maminky tak bojí, že mě spíš nabádají si Beňoura držet, ač jde u nohy. To jsi mi připomněla, když chodím pravidelně s náhubkem s mladými psy, aby si na ně zvykly a vždy,když jsem šla se psem a proti nám malé dítě, náhubek jsem jim rychle strhla. Tos neviděla ty scény někdy. Náhubek jsem ovšem vždy psovi sundala proto, že se na psa některé děti, zvláště batolata, vrhají, tak aby je nebouchl do obličeje železem při mazlení.
Ovšem vysvětlit cizím matkám, proč tomu zlýmu vlčákovi, co má na hubě koš, ho sundavám, aby moh děti sežrat, ..............

Tak moje Sissi je to samé! Děti nemůže vidět ani slyšet - okamžitě se postaví do takové nakřivené a nahrbené pozice, sklopí uši a jde se nechat muchlovat. Skoro vždycky si před dětma lehne a nastrčí bříško a pokud neleží, vlní se a celým tělem dává najevo, že chce jenom kamarádit. A já metu, abych pohlídala děti, aby jí náhodou neublížily.
Ale u Sisiny mě to nepřekvapuje, vyrostla s našimi dvojčaty, dokonce so hodně často vozila s nimi na kočárku.

U nás je to samé- vždy když vidí Roneček skupinku dětí ať malých či větších hned se mezi ně rozběhne je zvyklí jezdit na tábory kde má na týden někdy i tři tak 50 dětí na ráz? Rád hlídá celou smečku a to je kdy docela problém když se všichni rozprchnou? Poprvé jsem před týdnem držela v rukách 2měsíční miminko- hned ke mě přišel položil si hlavičku na mé kolena a miminečko očuchával a sledoval. Maminka jen konstatovala ano Ronečku to je to mimi z mého bříška které si tak v létě hlídal. ( Ron si vždy na kamarádku- tedy na její bříško položil hlavičku). Jinak už mnohokrát bohužel také od dětí dostal za hůl- ( hlavně během canisterapie) škubání tahání s křeče atd. Ale od toho jsem tam já a musím to hlídat a v daných situacích zasáhnout aby mu nikdo nezpůsoboval ať cíleně či nikoli bolest. Je naprosto dokonalý pes- na lidi neštěká- nikdy nikomu neublížil ale nikdy jej nenechávám samotného s dětmi.

u nás je problém opačnej musela jsem Hopinku učit ne ke všem dětem nesmíš ta hned lehá na záda ------------a je zajimavé jak má zákaz sedí zkroušeně u nohy a kouká na dítě a bouchá tím svým ocáskem o zem -a ten její pohled --pus měěěěěě já chci podrbat těma malejma ručičkamá-----

Já takhle viděla tahat na vodítku už i perskou kočku takový lidi bych nakopala do pr....Nedokáží pochopit, že kočka je uplně něco jiného než pes.Má ráda svoje prostředí a svuj klid a pro naše kočky je stresující ikdyž s nima jedem jenom k veterináři.Myslím že u kočky se tomu vodítku dá naučit pokud je to malé kotátko, ale dospělou cloumat po ulici chtělo se mi z toho brečet Paní byla nafintená hraběnka a malá co za sebou táhla kočičku jakbysmet a takovým lidem svěřte zvíře

Já přidám něco z trošičku jiné stránky. Zažila jsem tatínka s kloučkem asi tříletým, jak tahá a škube štěňátko jorkšíra za sebou na vodítku a to dost drsně. Tatínek se usmíval a nic. Tak jsem malému řekla, že to pejska bolí, ať je na něj hodnější. Věnoval mi letmý pohled a pokračoval ve své činnosti dál. A tatínek se šťastným úsměvem prohodil, jó, ten pes má s našim malým tvrdou školu! Takhle "vychovávané" dítě jednou možná bude stejně surově zacházet i se svými rodiči.

To je opravdu děs, my máme "výhodu", nás se maminky tak bojí, že mě spíš nabádají si Beňoura držet, ač jde u nohy. On moc hlazení nemusí, ale malé děti ano, rád by si hrál, nebojí se jen jedna paní z ulice s dvouletým chlapečkem. Tak jemné až něžné dítě se vidí málokdy a Ben ho miluje. Dokonce si od něj na zahradě nechal vzít i míček. Lidi si myslí, že malý pes je hračka. Mě osobně kousli za život tři psi, ale všichni do výšky 30 cm.

Tak to je docela síla U Berťase se akorát děcka hádaly, kdo ho půjde vyvenčit, aby Veverka nemusela a kdo mu podstrčí kterej pamlsek Sestřenky, ty ho chudáka tahaly jak kotě, chtěly si ho chovat (sice mají doma svýho psa, ale vlčáka si nepochovaj). Ale aby mu nějaký dítě schválně ubližovalo to se mi ještě (honem klepu do dřeva) nestalo. To bych asi dotyčnýho otrapu vynesla v zubech. Už takhle jsem nepříjemná, když někdo začne na Bertíka sahat bez zeptání. Stačilo mi, že mi jeden tatínek vynadal na dvě doby, po té co ho holka pohladila. Nezeptala se, šla k psovi ze zadu a když jsem se opovážila ozvat, že takhle teda ne, tak milý tatínek z pětikilovýho jezvčíka udělal málem psa baskervillskýho a ze mě necitelnou bestii co dítěti nic nedopřeje. Po jeho slovech: "Snad jste taky jako malá hladila cizí psy" a "Máte ho mít na vodítku, když kouše malý děti!" jsem měla rudo před očima, protože jedinej kdo "kousal" byl ten tatínek, zatímco Berťas zkoumal krtince a nějaká všetečka nenechavá mu byla ukradená.

No ti malý kluci je to s nima někdy dost divoký, řeknu jim, netahej ji za uši a on jde a udělá pravej opak.Nepleskej ji po hlavě, bude se lekat a mohla by tě kousnout a on běží a plesk já pak nevím co s nima už dělat.Dneska taky, čekáme na veterině a jejich máma jim říká aby dávali pozor at Lupině nešlapnou na ocas a ten malý už se chystal, že to zkusí Já myslela že ho seřežu, naštestí to zachránila sousedka a seřezala ho sama. Chudák ten jejich pes co s něma pak musí doma vydržet Já už sem pak nervozní a Lupina ta jak miluje procházky, tak dneska valila dom jako by ji za patama hořelo

Já taky nechtěla, aby měl Bertík k dětem averzi. Od šťeňátka jsem ho vodila do dětskýho oddílu a oddílový děti bral za svoje, dokonce bych řekla, že je má rád (n ajendý vídcedenní akci je ráno budil, občas u nich i spal a na paničku házel bobek ). Ale bylo od začátku daný, že ho nebudou tahat a Bertík měl možnost se sebrat a jít stranou, když byl unavenej nebo nestál o pozornost. Navíc většina dětí už byla ve věku deset plus. Ovšem cizí děti to je jiný. Jednou, když jsme byli na chatě, a přišly i malý sestřenky, ketrý pořádně nezná a ty mu nedaly chvíli pokoje. Mohli jsme jim to říkat stokrát a stejně by ho pořád mordovaly... A od tý doby děti (hlavně ty hodně malý) obecně nerad, právě s tou vyjímkou v oddíle. Ale i tak drží se víc nás velkejch, když ho vezmu na schůzku nebo na vejlet.

tak tohle je případ naší sousedky a jejich dvou malých roštáku.Kluci jsou školkovského věku a celkem divocí, naše Lupina není zvyklá na děti.Když jsme šli poprvé na procházku a sousedka se k nám i s dětmi a jejich pejskem přidala nevadilo mi to.Mám je ráda, ale chování vůči naší Lupině bylo hrozné.Pořád kolem ní pobýhali a vrcholem všeho pro mě bylo, když ten starší za běhu ji plesk po hlavě to už sem se neudržela a začala na něj křičet.Pak sem měla pocit, že jsem to přehnala a že nemužu vychovávat "cizí" děti.Ale sousedka mě uklidnila, že je to vpořádku a že je to náš pes a chápe to.Jejich Sára je zvyklá, naše Lupina nikoliv.Ted je to tak, že když sousedovi kluky vidí vyhýbá se jim obloukem a nechce aby na ni šahali.To se mi ukázalo dnes, když jsem šla se sousedkou vyzvednout toho staršího ze školky, jenom ho Lupina uviděla už se schovávala a utíkala před ním.Což je taky špatně, protože budeme mít miminko a předpokládám že s námi Lupina ještě hezkých pár let bude.Nechci, aby pak měla averzy vůči malým dětem.

Souhlasím, taky nemám ráda, když se k mému psovi přiřítí malé děti a bez zeptání si ho začnou hladit a rodič jen nečině přihlíží. Už několikrát se mi také stalo, že jsme šli kolem nějakých lidí s dítětem zhruba v předškolním věku nabo starším a on začal na pejska "nenápadně" volat, pískat nebo nastavovat ruku. Úplný vrchol byl, když dítě začalo psovi říkat povely jako je sedni nebo ke mně. Rodiče by to měli podle mně svým dětem vysvětlit a ne jen nečině přihlížet.

Taky vždycky Berta radši odvedu (ať už na vodítku, nebo méně často bez), jak vidím nějakýho rozjívence. Zhruba od půl roka Berťas nevyhledává moc nových známostí a zastává postoj "Nechte mě na pokoji a já vás taky neotravuju". Je fakt že někdy dokážou být cizí psi nuvěřitelně otravní a já nestojím o potíže. Tuhle se mi stalo, že jsem smečku rozjívenců zaregistrovala pozdě a málem byl oheň na střeše, kdybych malýho z toho mumraje doslova nevytáhla. A páníčkové z toho měli legraci... Ale vsadím se, že kdybych nebyla dost rychlá a malej v obraně svojí důstojnosti věnoval některýmu ztěch tří otrapů výchovnou, tak by se nálepky zlýho psa už nezbavil a bych to já, kdo za všechno může To samý platí i s lidma, nestojí o pozornost od cizích, ale když to zahlásím do předu hned jak vidím, že se k němu někdo hrne s "Jé malej, hezkej pejsek!", tak na mě všichni jen nechápavě valí oči a ťukaj si na čelo, protože "on je přece takový roztomilý štěňátko"

je to fakt já si Hopi většinou připnu a kamarádi pejskaři nechápou-nejhodnějšího psa v běláku a přivazuješ PROČ? když potkáme neznámého psa...
--jenže já vím že Hopi má strach z nových pejsku a nemá ráda jak na ní poskakujou tak proč ji trápit ---přivolám si ji --pokud k nám majitel přijde má pejska na vodítku pejsci se očuchají a je vše v poho --tak fajn pak ji pustím ale pokud vidím naznak nevůle ze strany ..Hopi tak jdeme klidně dál ---a poznámek paničku ---po´d jdem pejsek si nechce hrát --nebo pejsek je naježený ----si už nevšímám a nevysvětluji-------JE FAKT ŽE NENÍ DŮVOD PROČ BY SI MÁ HOPI MĚLA HRÁT S KAŽDÝM PSEM A ONA TO VÍ PŘIJDE KE MĚ A JÁ JI OCHRÁNÍM --OD TOHO TU JSEM

Nevím jak ostatním, ale mě se ten článek líbí.

http://blog.koira.cz/vycvik-psu/159#comment-56

U nás je to samej park, zeleň, lesy, louky, pole, takže vesnice hotovej hadr, ovšem všude, kam se hneš, hyena. Baba s ní chodí na procházky jednou denně, ovšem tak od 11 do 18 hodin.

Doporučuji !! Jsem původem vesničan, ale Štěrboholy jsou super !! Parky, vilky, kousek lesík, pole.. a hlavně klídek. Mimo jedné hodně frekventované silnice pohoda. Fakt bys neřekla, že je to Praha

Dobře to beru, ale jak poznáš, že mě bere jako sobě rovnou v hierarchii?
1. Jak už tu psala Ascam® , tak kdyby mě tak bral, neposlechl by mě např. když chce vyběhnout za zvěří, resp. by mě nejspíš neposlouchal vůbec.
2. Když jsem venku s kýmkoliv z rodiny, pes vždycky poslouchá nejvíc mě, než ostatní.

Jinak děkuju za držení palců

Tak to se asi budem muset přestěhovat do Štěrbohol, abysme ještě chvíli vydrželi...

To je stejně síla, že jeden vořech terorizuje okolí a neexistuje páka, která by v tom zabránila..Až se někdo nas.., tak to vezme do svých rukou a Nova bude mít zas o čem vysílat.... Vaše situace je extrém, ale opět potvrzuje fakt, že pokud venčí "dítě " psa, jeho bezpečnost se odvíjí i od lokality - zvýšená koncentrace nezvládnutých psů, aut... Já musím zaklepat, ve Štěrboholech jsem ještě nenarazila na průšvihovou situaci, míst na blbnutí je tam spousta a zdají se být bezpečná.

Mateřská v tomhle směru zrovna nevim, protože že bych jako matka měla obavu, že by dvoumetrovýho klacka povalil náš stařeček, to snad ani ne teda, navíc ho poslouchá dost dobře, resp. výborně, když jim nejsem za zadkem, ale když si představim, jak se na našeho psa se strachovou averzí vrhne místní miláček, od kterýho na běžným pořádku je potkávací dáreček 50 stehů na hlavě, což je jeho majitelce šumafuk a ani si ho nejde chytit, tak moc nechápu, jak by to kluk řešil,když jsme v práci a pes by byl, nedej Bože, na maděru, s čím bych velkej záhul i já, ale přinejmenším jsem mobilní po všech stránkách. To bych pak, pravda, řešila asi i tu mateřskou, jak jsem blbá, že jsem si psa nevenčila sama a fařim problémy na nezletilý.
Náhoda je prostě blbec a já si neradno vyčítám věci, kterym jsem mohla zabránit, už tak těch, kterem jde zabránit blbě, je až až.

S tímhle nesouhlasím. Pes si bude vybírat pokud mu to dovolím (nejsem dobrý vůdce), ale pokud jsem dobrý vůdce, tak mě pes jako vůdce brát bude - kdykoli a kdekoli. Také si nemyslím, že by pes, který někoho standartně poslouchá, ho bral jako "sobě rovného" - není to tak. Je prostě podřízený - jinak by neposlouchal. Samozřejmě že ovladatelnost ve vzruchu je náročnější, ale jednak se i to dá celkem dobře trénovat a za druhé je to zas o tom prvním - tedy o dobrém vůdci. A dobrý vůdce je založen na psychice a "srdci" - jakémsi odhodlání, emocích, ochotě obětovat vše pro dosažení cíle.

Ono asi hodně záleží na tom koho si váš pes vybral jako autoritu,jelikož pes si sám vybírá svého pána a ALFU jako takovou,je pak těžké odhadnout jak se zachová v krizovkách,když alfa není v dohledu.Je úžasné ,že se mu věnuješ,držím ti palečky a moooc fandím,ale to že tě pes bere jako sobě rovného v hierarchii,ještě neznamená,že tě poslechne jako ALFU.

Ovšem tady funguje spíš obava mateřská, co?

Avona napsala: Přesně tak, 15 let obecně neberu jako dětský věk
Doma mám momentálně také tento dětský věk ve velikosti 19O cm.... Psa zvládne levou zadní. Jen nevim, jak by to dopadlo, kdyby potkali místní hyenu, která tu co měsíc potrhá kdejakýho psa. Takže fakt mám poněkud jinej pocit, když je se psem venku synátor, než když jde páníček.

Přesně tak, 15 let obecně neberu jako dětský věk a ty se o psa staráš, učíš ho.. já osobně mám strach z dětí a jejich psů, kdy už od pohledu vidíš, že pejsek si z nich dělá " dobrý den " nerespektuje je i kdyby si hlasivky vykřičeli.. no to se bojím i když jde se psem dospělý Mně šlo hlavně o případy, kdy 6ti leté dítě táhne na vodítku labrador,bullteriér, staff a.t.d..

Záleží na tom, jak kdo bere dítě. Mně je momentálně 15 a troufla bych si říct, že našeho psa (Césara) zvládám líp než moji rodiče. Možná to bude tím, že jsem si ho vycepovala sama od základní poslušnosti po různé prvky z dogdancingu a pod., hraji si s ním a tak celkově se o něj starám já Rodiče ráno chodí na procházku a pak Césara nakrmí, jinak se mu přes den moc nevěnují. Maximálně když mají volno o víkendu, tak si s ním hrají nebo se mnou jdou ven.
Jinak dřív jsme měli mopsíka - pokud dobře počítám, byl u nás od mých pěti let. Starala se o něj moje starší sestra, která si ho "vydupala". V tu dobu jsem se ke psu pomalu nemohla přiblížit (když to přeženu), protože to byl přeci pes sestry. Ale když začala mít jiné zájmy než psa, zůstala péče o psa na mě a na rodičích. Chodila jsem s ním ven převážně já, krmila jsem ho taky, kartáčovala ho atd. + jsem mu i musela podávat prášky, které mu dal vet. To už mi bylo nějak 11-12 let a přesto že mi to naši nejdřív nevěřili, podařilo se mi Filipa naučit některé povely - sedni, lehni, zůstaň, čekej, ke mně, k noze, fuj, pac. A na procházkách jsem ho zvládala, žádné velké problémy nebyly

Prostě záleží na tom, jak je k tomu to dítě vedeno. Mně třeba naprosto dorazilo, když jsem byla s Césarem venku, najednou se za námi přiřítila nějaká velká fena, za ní klusal nějaký malý kluk a řval na mě, že mi jeho fena Césara pokouše. Sice se nic nestalo, ale tohle je opravdu nezodpovědnost rodičů.

Ale nechci tu ze sebe dělat nějakého experta, to vážně nejsem , jen jsem napsala svůj názor. Jinak mám určitě ještě co pilovat, co se týče výcviku a výchovy psů a tak celkově

mimišák napsala: <a href="http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/zena-bojovala-s-bulterierem-o-zachranu-sveho-psa.html"s rel="nofollow">http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/zena-bojovala-s-bulterierem-o-zachranu-sveho-psa.html

až mi zatrnulo - pro tyhle situace samotné dítě a pes - NE!
a mmj. kdyby pes neraf člověka, co možná bude mít doživotní trauma, tak by se zase naprosto nic nedělo

Avona napsala: Já to nemyslela zle, jen že takhle polopatě to pochopí i blb Snad No já taky ne! Já buď holou větou ironicky nebo polopaticky, páč buď z toho má bejt zábava a nebo to musej pochopit i ti, co netušej, o čem je řeč.

http://jindrichohradecky.denik.cz/zpravy_region/zena-bojovala-s-bulterierem-o-zachranu-sveho-psa.html

až mi zatrnulo - pro tyhle situace samotné dítě a pes - NE!

Já to nemyslela zle, jen že takhle polopatě to pochopí i blb Snad

Avona napsala: Opět klasické slohové cvičení, nejde než souhlasit. Pes je živý tvor a ne plyšák na klíček. Jak jsem psala níže, je to risk a jak jsi správně napsala, je to o zodpovědnosti rodičů. Je rozdíl cvičit psa na cvičáku, či plácku, kde se sdružují stejně potrefení jedinci, jako jít sama po městě, kde fakt nevíš na co narazíš.
Vzpomínám opět na Nika. Nespisovnost. S mym slohem už to lepší nebude. A krátce to holt neumim.

Opět klasické slohové cvičení, nejde než souhlasit. Pes je živý tvor a ne plyšák na klíček. Jak jsem psala níže, je to risk a jak jsi správně napsala, je to o zodpovědnosti rodičů. Je rozdíl cvičit psa na cvičáku, či plácku, kde se sdružují stejně potrefení jedinci, jako jít sama po městě, kde fakt nevíš na co narazíš.

Ascam napsala: S tím nesouhlasím. Pokud dítě se psem pracuje, tak ho umí zvládnout i v krizovkách. Díky dětské bezprostřednosti opravdu kolikrát lépe než nejzkušenější psovod. Ovšem v dnešní době bohužel ubývá celkově lidí (ať dětí nebo dospělých) co se psy pracují - což je prostě problém. Případně si výcvik představují poněkud podivně.
Nemluvim o tom, jak dítě umí zvládnut svýho psa i v krizovejch situacích. I já skládala zkoušky s našim psem kdysi někdy na začátku druhýho stupně základky a byli jsme sehranej tým. Mluvim o tom, že dítě nemá co dělat na ulici se psem, za kterýho zodpovídaj do jeho dospělosti rodiče. Není vůůůbec nic neobvyklýho vidět různý úrazy, který z toho vyplývaj. Navíc při srovnání množství psů a ras před desítkama let a dnes nemůžu tuhle situaci vůbec srovnávat.
Nemluvím jen o fyzický stránce věci, co se týče zvládnutí konkrétního zvířete. Mluvím především o situacích, dnes a denně, kdy cizí pes napadne psa, kterého venčí dítě. To pak může mít svýho zvládnutýho ještě líp, než špičkově a co nadělá, když si často s cizim psem kouká přímo do očí a váží minimálně vo polovinu míň. Skutečně bych nedala ruku ani pod sebemenší vohýnek, že např. a mmj, ve chvíli, kdy vlastní vychovanej pes je hnán cizím agresivním do silnice, by většina dětí za psem neskočila atd. I převážná většina dospělejch je před bojem hrdina a většinou jejich plán na řešení krizový situace nevyjde podle dokonalejch představ. Mluvím vážně především o tom, že cokoliv se stane, je to vina rodičů, že dítě na ulici se psem pustili samotný, asi tak, jako když něčí pes pokouše dítě. Můžou za to dospělí, protože ty měli udělat všechno pro to, aby se to nestalo. Nevim jen, jestli to píšu dost srozumitelně.

Podívej se na tento odkaz http://www.glitch.wbs.cz/ Verča cvičí psy snad od 6 let, tuším, že ve 12 už skládala zkoušky. Jenže její táta ( figurant ) jí hodně podporuje, ona psům věnuje veškerý čas a má výsledky. Ovšem takových dětí jsem za život potkala pár.

dřiv bylo miň psu a měli je lidi co jim myslim víc rozuměli než dnes u nas kydž si šla po Lenince v Porubě v Ostravě tak za cele 3 hodiny si potkal nanejviš dva psi a byla to dlouhosrsta kolije a dalmatin ...

Přesně tak.. nikdy nevíš, co se stane. I když dítě psa zvládá dobře, tak nikdy nevíš, koho potká. Ascam psala, že v 11 letech zvládala dominantního psa. Je to možné, neznám jí osobně. Ovšem psal se rok tuším že 85, psů nebylo tolik a teď mně třeba ukamenujte, ale i lidé kolem psů mi přišli jaksi zodpovědnější. Já byla v té době také dítě, ale teď se psi hodně pořizují jako modní doplňky bez výchovy. Zkrátka, záleží na hodně faktorech - osobnost dítěte, osobnost psa, tělesná konstituce obou a v neposlední řadě lokalita kde se dítě se psem pohybuje. Každopádně je to risk.

je fakt,že já jsem ještě nikdy nepotkala samotné dítě venčící psa,vžzdy jen v doprovodu rodičů.Jen jedna 15-letá holčina tady venčí psy,její rodiče mají psí cvičák a hotel pro psy a klobouk dolů,ona má ty psy tak zmáknuté,že by jí mohl každý jen závidět.Její otec jí naučil gryfy,že si sama poradí i nejhůř zvladatelným psem,přesně ví jak se v které situaci zachovat.

Jedna věc je důvěra - a druhá bezpečí děcka. Pokud se třeba ten exemplární RR vyřítí proti venčícímu dítěti, je úplně jedno, jestli venčí YT nebo labindu. Dítě nezmůže nic. A pochybuju, že by bylo tak vyspělé - duševně, že by vědělo jak se zachovat. A že by RR uznal autoritu dítětě.. Tohle si jako rodič na triko nevezmu a důsledně nenechávám venčit dítě samotné - ani na vesnici, kde RR není žádný.

ale ja bych tudle situaci asi taky nezvladla...nebo si vemte nevědomeho co ma asistenčniho psa-v tedle situaci vim jdu do extremu ale přeci ta představa je hrozná