Pes v posteli

Taky jsem to tak měla, asi měsíc. Ale protože mám v ložnici i pracovnu, pes by byl trvale odstrčený. Nenechám ho přece stát s čumákem ve dveřích, je to pes, ne nevítaná návštěva . Obývák je manželova doména, ale pesan jde tam, kde jsem já. Pelech má ale v každé místnosti - má otlaky a artrózu. A když už jsem celý den v práci, nemůžu ho odstrkovat, když se konečně vrátím. Ale tu postel, tu jsem ho učit neměla. Ještě že čeká, než natáhnu jeho přehoz, sám tam nehupne.

Do ložnice nesmí......

Pes v posteli je sice nehygienický, ale můj Zatímco většina pejskařů přemýšlí, jak to psa odnaučit, u nás to byl způsob, jak psa "ochočit" a naučit se nás nebát. Trvalo mi to přes měsíc - po dvou letech u nás, (bál se skoro všeho), učila jsem ho skočit ke mně pomalu a za pamlsek: nejdřív přední packy, pak celý, pak zůstat chvilku, pak i lehnout a dnes jsem ráda, že mi uvolní místo. Tulí se a chce si o mě opřít aspoň hlavu.

no tak to máš eště za dlouho a já za pár

Jo, a nejen vyčteno, ale taky vyslechnuto z krásného videa, které sem dávala kinder. Moc děkuji, ten dokument byl skvělý

Libas napsal:Prý jim mnohem méně hrozí cévní a mozkové příhody a pokud k nim dojde, snáz se léčí... Ale to nemám z vlastní hlavy, to mám vyčteno
za to těm chlupatym chudinkách hrozí cévní a mozkové příhody z nich

Já, protože znám havaňáčka od kamarádky, tak si vůbec nemyslím, že je to gaučák Je to akční a tuze učenlivý psík, ideální na agility, dogdancing a všechny tyhle psí sporty. Kamarádka říká, že je to takový akční šašek

"Kontaktní ležení" není můj výmysl, je to opravdový pojem ze psí etologie. Vlci a některé další psovité šelmy toto denně provádějí a je to hodně vidět i u těch hodně kontaktních psů, jako jsou např. stafíci, jsou-li chováni ve více kusech, tedy v malé smečce. Smečka si lehá blízko sebe a někteří psi vyloženě jeden druhému na hlavu. Nejen si tím předávají teplo a tělesný pach, ale i tím získávají pocit sounáležitosti. Při kontaktním ležení se psem si pes i člověk lépe odpočinou, neboť kontakt člověka se psem oběma vyplavuje do těla jeden strašně starý hormon - teď si nevzpomenu na jeho jméno - který v obou způsobuje pocit štěstí a odstraňuje z těla stresové hormony. Díky tomu prý lidé, kteří mají doma psy a mazlí se s nimi, déle žijí. Prý jim mnohem méně hrozí cévní a mozkové příhody a pokud k nim dojde, snáz se léčí... Ale to nemám z vlastní hlavy, to mám vyčteno

Mě všichni říkali, že jsem si pořídila gaučáka Ale ono tak vůbec není. Dassie má pohyb velmi ráda, ven ji vůbec nemusím přemlouvat (jako sousedka svého bišonka) a už se moc těšíme na pěkné počasí, kdy si užijeme dlouhé procházky. Tu pravidelnost s venčením v pět bych ráda dovedla do nepravidelnosti, ale zatím to nějak nějde. Ale po vyvenčí (je to otázka dvou minut na zahradě) už dnes neotravovala vůbec a zalehla do pelíšku a vydržela do půl sedmé. Pak začala být aktivní, nosit hračky, abych si s ní hrála. Jen, mě se ještě vstávat úplně nechtělo, tak jsem se uložila na sedačku (manžel se chystal do práce) a Dassie si ke mně lehla a prováděli jsem ještě "kontaktní ležení" jak to vtipně nazývá Libas Dokáže se v tomto podřídit momentální situaci.

Když já se přiznám... mě to dělá radost Zase na druhou stranu musím uznat, že jsme s výběrem Abbynky měli hodně šťastnou ruku - nikdy neměla ani náznak demoličních sklonů Takže když nemá tolik akce, jak by si představovala, tak nic neničí a nevymýšlí blbiny, spíš je taková smutná. Nejdřív zkouší kňučet, někdy i trochu poštěkne a když vidí, že z toho nic nebude, tak si zhluboka vzdychne a jde si lehnout (nejlíp mě na klín). Mě to úplně fascinuje, jak ona je neúnavná a pořád taková veselá Je to prostě naše péro

Laďko, já to chápu. Taky mám teriéra. A s bullí hlavou, takže možná ještě tvrdohlavějšího. Jsou to šílení psi, které když nezastavíš, tak budou lítat, dokud nepadnou mrtví. Za teriéra musíš myslet ty. Já to nemám z mojí hlavy, dostal jsem to porazeno, když byl Scotty malý, ale jsem vděčný, moc vděčný. Neumím si představit, že by ještě řádil doma třeba po příchodu z procházky, kdy zlehka naběhal 20 km, zatímco já ušel z posledních sil 6 km... Energii by na to měl, ale prostě tohle se u nás od malička nedělá. Doma se odpočívá a přes to nejede vlak

No jo, ale když musíš být 6:30 v práci, tak to s tou nepravidelností moc nejde Leda bych vstávala jednou o pěti, jindy třeba ve čtyři nebo ve tři
Abby mě tak do roka taky tahala z postele s naprostou pravidelností v 5:30, i když byl víkend. Naštěstí ji to pak přešlo. Myslím že s Dassie to bude stejně...
A se zábavou je to u nás tak, že jakmile jsou páníci doma, znamená to, že jsou tam pro Abbynku... U nás se blbne venku, blbne v obýváku, v ložnici, v koupelně, prostě všude a furt... Ona má neuvěřitelnou schopnost (kterou jí teda dost závidím) čerpat energii nějak ze zálohy nebo co. Dokud je nějaká akce, tak jí ta energie nikdy nedojde. Ona by byla schopná uběhnout 100 kilometrů a dokud bych já neodpadla, tak by mi ještě nosila přetahovátko nebo balonek. A až já odpadnu, tak teprve odpadne taky, ale takovým způsobem, že je až do rána úplně mrtvá (někdy ji sleduju, jestli vůbec dýchá), když o ni cestou na záchod zakopnu, tak ani neotevře oči... Spánek má asi úžasně vydatný, protože sotva se jí zazdá, že už by jako mohlo být ráno, tak mě přijde sledovat, jestli už náhodou nemám otevřené oči a po včerejší únavě ani památka...
Jako máme i mazlící dny, kdy té akce tolik není, ale to pak vidím, že jí ten pohyb hodně chybí...

Půjde, chce to jen vydržet.
Jinak k těm hodinkám v hlavě - ano, mají hodinky. Jsou lidé, jako je třeba moje máma, a ti se nechají doslova zotročit psem. Naučí je na pravidelný režim a pak mají problém, že ho musí dodržovat.
Já zase hlásám nepravidelnost. Ani v přírodě vlk neuloví pravidelně v 6:00 potravu. Nebo v 5:00 nevstává, nebo v 17:00 nechodí ven čůrat. Já Scottymu dávám jak jídlo, tak procházky, tak výcvik nepravidelně a nemám problémy, že by žebral, že chce jít ven nebo tak. Ale důsledný jsem v tom, že venku trénujeme, sportujeme, řádíme a podobně, a doma se odpočívá. Jediné cvičení, které doma provádíme, je kontaktní ležení, jinak opravdu nic. Doma se prostě jen jí a odpočívá a hotovo. Má to spoustu výhod.

Tak máme za sebou dvě rána a máš pravdu, pomalu přichází na to, že nic nezmůže. Včera i dnes sice venčení po páté (ona má snad v hlavě hodinky ) a pak už jen dvakrát pokus u manžela, jednou u mě a zalehla do pelíšku. Vydržela do šesti (i když asi nespí a vyruší ji i zpívající ptáci nebo klapot podpatků sousedky, která jde do práce ). Pak dostala granule a ještě chvilku vydržela v pelíšku. Tak snad to půjde

Tak to, že nechodí otravovat tebe, ale zkouší to na manžela svědčí jasně o tom, že už ví, že ty nepovolíš, že u tebe to nemá smysl, a tak zkouší, jestli manžel nebude ten slabší článek řetězu - a co si budeme povídat, to my chlapi obvykle býváme. Pokud to vydržíte ještě pár dní, tak garantuju, že do neděle bude klid a dokud budete spát, nebude otravovat. A jak píší ostatní - s věkem vydrží stále déle. Jde o to překonat jen pár měsíců...

Co jsem koukala do tvého profilu tak je jí teprve půl roku. To ještě potřebuje na wc častěji a hned po probuzení, možná i to ji budí, že chce čůrat. Ale až bude starší, tak vydrží déle. Banemu byl v lednu rok, ale když byl malinkej tak jsme taky chodili furt ven, hlavně i já jsem ho sledovala zda už nechce atd. Někdy jsme šli i v noci což teď už vůbec, jen když mu dáme něco co mu nesedne to pak chodí po bytě, tak už vim, že potřebuje a jdeme.
Když to vydrží dělat hodinu, tak to má opravdu výdrž. Ono na každého psa platí něco jiného no, můžeš také zkusit když bude kňourat u postele, tak ji říct klid nebo ššš a popřípadě chytit čumák a jen co bude chvíli v klidu, mít připravené pamlsky nebo granulky v ruce a hned ji dát a chválit.
Ale já myslím, že je to tím, že je ještě malá, ikdyž píšeš, že v posteli vydržela spát déle a na wc asi nepotřebovala no.....ale ten náš to dělá, že se vzbudí a tak a teď se všichni točte kolem mě, deme si hrát atd. Jenco vidí, že vstanu z postele tak už plnej energie a de pro hračky. To tedy mluvím o víkendu. Když vstávám do práce v 5:30 tak to si ještě válí šunky na pelíšku a když vidí, že vstávám a du do koupelny, tak tedy taky vstane (zajímavé když vstává přítel tak ne to furt leží). je zvyklej, že s ním vždy du hned ven jenco se obleču možná proto.

Přesně tak jsem to dělala pár týdnů zpátky. Nesměla jsem se ale ani pohnout, jinak byla na všech čtyřech a dávala najevo svou radost. Když jsem s ní teď spala sama, tak jsem ji při prbuzení pohladila a řekla, že ještě jdeme spát a Dassie si lehla do pelíšku a spala (nebo možná jen odpočívala). Dnes jsme zkusili variantu "mrtvého brouka". Venčení v pět ráno, nedala se přesvědčit že má ještě spát, vypravila se ke dveřím a to jsem už věděla, že musí. Překvapilo mě, že pak "neotravovala" mě ale manžela. Škrábala na jeho straně postele a kňučela. To jsem ještě nezažila. Vydržela to hodinu ( a já vlastně taky, manžel si klidně spal, i když pak tvrdil, jak vlastně nespal ) a pak dostala v šest granule. Já si znovu lehla, Dassie dvakrát oběhla postel a pak si lehla. Kdyby manžel nevstával na WC tak by určitě spala dál. No, co už vytrváme ještě zítra

No lepší by byly jezdící schody, ale tyhle taky nevypadají špatně Vypadají dobře, líbí se mi, že mají odjímatelný povlak, který se dá vyprat. Phoebe bude mít radost.

Já se přiznám, že Phoebí do postele může. Vlastně, měla jsem to jasný, už při rozhodnutí. Ze začátku jsem si to musela vybojovat, kvůli spolubydlícím. Jako štěně byla drak. Ale teď mě to uklidňuje. A navíc, moc dobrá canisterapie . Jen ke mě spát teď moc nechodí. Cestuje si. Z mého pokojedo mamčina. A ještě má variantu matrace. Ale do té doby, co spíme, spí taky. Pak vyskočí a je akční. Dnes byla akční i v noci, protože u nás byla v domě rozlučková párty a ona to hlídala.

A já si chci zrovna pořídit tohle, páč po operaci Phoebí nějak nerada skáče na mou vysokou postel www.zoohit.cz/…

alá nenechte si radit po netu

No, to by mě Mr Cesar, asi nepochválil:


ad 1. Kdyby psovi nebylo vedro, pak by v posteli vydržel dýl, než na focení za piškot.
Kdyby něco hodlal sežrat z jídelního stolu, místo povelu fuj bych letěla pro video.

ad 2. Snad se nikdy, vážně nikdy, do rukou Cesara nedostane Egonův deníček!

ad 3. Vážně ta čepička má identifikační účel!

ad 4. Očekávat od psa pochopení lidský řeči je tedy blbina, i když je to den co den, dycky je to náhoda, třebas funkční: Mazej si lehnout na svůj pelech jsem Ti řekla a koukej si tam lehnout a nesomrovat tady, když je tu návštěva, co není zvědavá na hafany.

ad 5. Rozdovádění psa či naše vítání třeba? Slibuji, Mr. Césare, že nikdy, opravdu nikdy nezveřejnim nahrávky z VHS kazet, páč už nemám video.

My to máme stejně jak Laďka, pelíšek má též kousek od postele, ale máme i sedací pytel na kterém v noci spí. Ráno se když byl meněí také budil dřív, ale teď vydrží déle, je pravda, že já nejsem moc spáč, takže v osum max. v devět vstávám. Bane se vzbudí a z pytle už kouká co my, zda spíme čine, jen co se na něj jen kouknete nebo se pohnete, že to vypadá, že jste vzhůru už je u postele. Takže opravdu dělejte, že spíte....Někdy taky vstane a de k posteli položí si hlavu a kňourne, jako kdyby říkal "tak co-nuda", pak dá tlapky na postel a někdy když je přítel otočenej tak buď ho olízne a když se otočí zády tak na něj hrábne tlapkou jako "zaškrábe" ale když nereagujete odejde zpátky na pytel kde buď odpočívá nebo z něj kouká na nás. Když vidí, že už mám otevřené oči a budu vstávat tak hned zas přiletí a obíhá postel ze dvou stran (část máme u zdi) a kňourá trochu.
Takže fakt dělat jako že nic, že spíte a nevšímat si ho (pokud je pejsek ještě hodně malej tak pozor, aby neptořebovl opravdu na wc). Někdy sem si chtěla přispat otrochu dýl aspoň do těch devíti, tak jsem mu dala kostičku na kousání, abych ho zabavila zachvíli ji měl v sobě, ale ok.
Také jsem vypozorovala, že když sme někde byli a spal jen na dece na zemi ne na pelíšku, že se budil dřív a v noci i coural, takže dle mého zkoumání si myslim, že pohodlnější pelech rovná se delší spání...Každopádně do postele nedoporučuji, mažel má pravdu a respektovala bych ho, nejen že to kazí intimní život, jak psal Libas, ale babička hlídala sestřenici psa a ten se v posteli vyzvracel a uklízení nic moc.... až bude pes starej neudrží moč třeba atd. a taky asi žádná nádhera.
Každopádně jsem začala číst knihu od Ceasera, jak už jsem tu psala a k tomuto tématu se hodí úryvek z jedné kapitoly Ceaser to také nedoporučuje.
Přiznávám, že jednou jsme Baneho chtěli vzít taky do postele když sme byli na návštěvě u přítelových rodičů a on furt kňoural, že chce ven (za psem co mají na zahradě), tak aby byl klid vzala sme ho do postele. chvíli chodil, pak si lehnul a on je takovej, že když je večer, chce mít klid a ať na něj nikdo nesahá, jinak brble a kdyžtak odejde. No tak tam chvíli s námi byl, zjistil, že se vrtíme, že ho to ser... a odešel na pelech spát
Nevím zda rozliší, že ráno tam může a večer, aby si s tím , pak neměla ještě více starostí. Něco psa odnaučit je mnohem těžší než naučit. A když už manžel ji dovolil spát v ložnici, tak nevím zda ho ještě více takhle dráždit. Být tebou popřemýšlím nad pro a proti, ale co píše, tak asi jediný důvod vzít ji do postele je aby spala dýl, ale to se naučí i tak neboj až bude větší zvykne si. Prostě oba dělejte, že spíte a ji to přestane bavit vás ráno otravovat a dožadovat se.

Palce držím už teď

No, přemýšlím, jestli by Dassie "pochopila", že do postele může jen ráno. Večer, že se prostě jde do svého pelíšku. Už jsem ji jednou v posteli měla. Byla jsem u kamarádky na chatě, spaly jsme v malém pokojíčku a ráno byl všude klid a my musely zůstat v pokoji, tak jsem si ji v sedm (kdy už měla pocit, že opravdu musíme vstávat) vzala do postele, lehla si mi do nohou a ještě hodinu jsme spaly. A doma zase v pohodě. U dcery také spává v posteli, zatím to umí oddělit. Jen nevím, jestli pochopí že ráno ano a večer ne.... Zatím to nebudu zkoušet. Zítra ráno bude testovačka, manžel byl poučen, že musí vydržet, tak uvidíme "kdo z koho" Držte palce

Naprosto souhlasím, hlavně s tou poslední větou

Tak to jsem ráda, že Abby pochopila, že když jsem ji vzala do postele výjimečně na Silvestra, tak že to bylo opravdu výjimečně A i když někteří tomu nevěřili, tak opravdu jsme zase zpět u pravidla, že pes do postele nesmí. Já se přiznám, že když začne ráno naznačovat, že jako ležení už ji nebaví a chtělo by to nějakou akci, tak já dělám, že spím Vždycky se opře tlapkama o postel a hledí mi do obličeje, jestli fakt ještě spím. Tak držím ty oči zavřené, co to dá, i když se mi chce většinou děsně smát. No a když nevyměknu a třeba ještě opravdu usnu, tak jde zase na pelíšek a později to zkusí znovu. Ale teď už to tak často nebývá, někdy v sobotu nebo neděli, když si krapet přispíme, ale jinak už je to spíš jenom vzpomínka na štěněcí období. Teď už si ráda přispí taky... Takže taky bych řekla, že jediné řešení je ignorovat její otravování a ona časem pozná, že jí to k ničemu není... Ale vydržet je někdy ták těžké

No, já to vidím tak, že přesně víš, co máš dělat - vydržet, nepovolit. Pokud bude ráno otravovat, je třeba vydržet a poslat ji na místo. Musíš si totiž uvědomit, e jakmile ji jednou vezmeš do postele, máš ji tam navždy. A to znamená opravdu navždy. Ve tvém případě by to pravděpodobně znamenalo rozpad manželství, protože manžel psa nechtěl ani v ložnici, asi nemá ke psům zrovna nejvřelejší vztah. Já psy miluji, přesto ti z vlastní zkušenosti řeknu, že když se do partnerské postele nastěhoval pejsek, kterého jsme měli s bývalkou, znamenalo to prakticky konec našich partnerských radovánek a nastal v podstatě celibát. A co si tak povídám s lidmi, kteří mají pejsky v postelích, je to u nich obdobné. Řekl bych, že to je docela dost velké varování a zároveň motivace pro to vydržet a být důsledná.

Jdu si pro radu - k Vám, kteří nemáte pejsky v posteli. Dassie (6 měs.fenečka Havanského psíka) je můj první pejsek a nemám proto zkušenosti. Manžel dlouho psa nechtěl a když "souhlasil", tak s podmínkou, že pes nebude v ložnici. Tak v ložnici už je, pelíšek má kousek od postele, ale v posteli zatím ne. V noci naprosto bez problémů, jdu si lehnout, Dassie si lehne do pelíšku a spí. Teď skoro dva měsíce spala jen se mnou. Byla jsem dlouho nemocná a protože měl manžel před cestou do Indie, nechtěla jsem, aby onemocněl, tak spal v jiném pokoji. Pak byl v té Indii a my byly spolu samy. Už jsem si myslela, že bude vše OK. Dassie se stále budí nad ránem, kolem páté hodiny. Když byla menší, šla jsem ji raději hned vyvenčit na zahradu. Nyní ale stačilo ji říct, ať jde ještě do pelíšku, že ještě nevstáváme a ještě třeba hodinu vydržela. Pokud začala odcházet z ložnice, vedělal jsem, že už musíme. Pak jsem ji dala granule a protože nemusím brzy vstávat, šla jsem si ještě lehnout, Dassie si vlezla do pelíšku a tak do sedmi vydržela. Když se vrátil manžel, tak se "vrátil" i do ložnice. Dassie se vzbudí kolem páté (snad má v sobě hodinky ) a už se nechce vrátit do pelíšku. Slyší manžela (nad ránem se převaluje, občas zachrápe) a Dassie má pocit, že už bude vstávat. Začne obcházet postel, škrábat, dorážet Aby se manžel vyspal (vstává dřív do práce), tak ji vezmu do obyváku, lehnu si na sedačku, Dassinka si lehne ke mě (tady může) a spí. Dnes až do sedmi. Vím, že kdybych si ji vzala do postele, tak by spala taky. Silně s tou myšlenkou bojuji, ale vím, že manžel nechce. Odchod do obyváku je ale také špatné řešení. Myslím si, že v této situaci začíná mít Dassinka "navrch". Chce za mnou a ví, že si to vynutí. Jinak problémy nemám, máme pravidla a ta dodržuje, je naprosto vzorná, poslušná. Ale nevím, jak řešit tuto situaci. Vydržet a nechat ji několik dní vyrušovat, ale nepovolit? Dát ji po tom ranním venčení do jiné mistnosti (to ale bude vyvádět)? Prosím, poraďte mi. Jak to máte Vy s nepostelovými psy ?

to nemá chybu

www.stream.cz/…

Ahoj! Náš Maxík spí v pelíšku, mimochodem včera dostal nový pelíšek. Potom spí nejraději ještě pod postelí. K nám do postele ho nepouštíme, ale jak opustíme byt, tak si pravidelně lehá na postel a udělá si pelíšek v peřině.

Když jsem přemloouvala přítele že chci psa říkala jsem mu že ho nikdy nepustím do postele... A opravdu první měsíce kdy dělala ten nejvetší bordel do postele nesměla, jenže pak se tam nějak ocitla a je to pusinka, hřeje jako kamínka, úplně celou noc s náma nespí.. ale každé ráno tak kolem 5:00 se k nám jde přitulit.. jenže chrápe jako PRASE - takže občas na ní musim zamlaskat

a tohle jste zaregistrovali? hobby.idnes.cz/…
Bububu!

U nás je to takhle: Bonďa - nejradči křeslo kde se může zatočit do klubíčka, Max - nejlépe u zdi, kde ho nebude nikdo rušit a Atík - zatím pelíšek, máme ho ale krátce, tak musíme ještě poznat co on rád

Rexík má během noci možnost si vybrat, kde bude spát. Má samozřejmě svůj pelíšek, ale nejraději spí na křesle na Rexově tričku nebo když je chladněji, tak se stočí u mě v posteli do klubíčka nebo někdy zaleze i pod deku.

Nedovedu si představit,že by se mnou můj tajtrlíček nespal

Já bych nechtěla, aby můj pes spal v posteli. Proč? No to proto, že přece má svůj pelech, svůj klid ve vystlaném pelíšku. Maryna by si to teď nedovolila, protože ví, že se to nesmí a že jí to prostě panička nedovolí!!

so mnou spí už od šteniatka v posteli priznám sa že sa mi ku nej nechcelo vstávat ked knučala , tak len hupsla do postele a tam spí do dnes, u nás patrí pes do postele nech si každý hovorí čo chce

tak to nema chybu - kazisuk

My jsme Cherryně nikdy postel nezakazovali a pokud má sama náladu hupsne si tam,ale vesměs tam vůbec nejde protože má křeslo hned vedle postele a asi se v něm cítí lépe,protože tu postel z daleka nevyužívá.Z počátku když byla ještě mladší,tam byla pečená,vařená,manžel jí dokonce nazval kazišukem,protože si dovede sama otevřít dveře a bránit mě když začnu vzdxchat,ale to jsme vyřešili tím že zamykáme v daný okamžik i před svým vlastním psem.

nikdy jsme ji tam nebrali a ona vedle postele leží ráda. Někdy jde i k sobě do pelíšku.

no ja ji nekazala tam jit to uz je nejaky jeji ritual ci co - kazdy vecer hups do postele a hrabe a hrabe dokud se nedostane pod perinu- nevim proc se ji tam tak libi! driv mi spala u hlavy

ále proc by mel byt chudak muj spi taky v posteli a pod perinou

Kde spí Tvůj,je mi jedno(chudák),můj spí v posteli a rád

pokud se psovy věnuješ přes den tak se nemůže cejtit ostrčenej. Můj spí vedle postele

Psi by měli spát s páníčky protože potom by se cítily odstrčení. Takže já podporuju to aby psi spali s páníčky ale né fůrt to zase jo.

se mnou a taky spí kde chce

naši psi teda do postele patří!