Jak moc se psi liší od vlků? Vědci odchovali vlčata jako štěňata a otestovali to

Když se vlčata odchovají stejným způsobem jako štěňata, tedy v lidské společnosti, projevují vůči člověku stejnou náklonnost jako psi. Tento vztah jim vydrží i do dospělosti; v blízkosti lidí se navíc cítí poměrně příjemně, jen občas projevují větší míru strachu než psi. Výsledky velké studie tohoto fenoménu zveřejnil vědecký časopis Royal Society Open Science.

Psi a vlci se od sebe ale zásadně liší. Ani ne tak anatomicky, ale ještě mnohem více po stránce „psychické“. Psi si totiž v průběhu soužití s lidmi vyvinuli extrémní vztah k našemu druhu. Existují například studie, které na základě mozkových skenů prokázaly, že psi se s lidmi cítí příjemněji než s příslušníky vlastního živočišného druhu.

Vlci jsou jiní, než jsme mysleli

Věda se dlouho domnívala, že vlci nejsou schopní socializace s lidmi – měli na to být příliš divocí. Vztah mezi vlky a psy ale vědci i nadále intenzivně zkoumají, je totiž klíčem pro pochopení toho, jak se domestikovali psi.

Nový výzkum maďarských etologů prokázal, že rozdílů mezi psy a vlky je zřejmě méně, než jsme si doposud mysleli. Respektive, že už vlci v sobě mají řadu vlastností, které se později projevily po domestikaci u psů.

Tato studie trvala několik let: skupina dobrovolníků v jejím rámci musela vychovávat vlčata stejným způsobem, jako předtím odchovali psy. V průběhu experimentu pak vědci testovali, jak silné je pouto mezi vlkem a jeho lidským pánem.

Měřili řadu projevů této vazby v různých věkových intervalech. Zajímalo je, jak vlci zdraví lidské návštěvníky čtyř typů: jejich majitele; lidi, které dobře znali; lidi, které viděli jen jednou a lidi, které neviděli nikdy.

Vlk si na člověka zvykne

Ukázalo se, že šestiměsíční vlčata zdravila všechny lidi, které potkala, zcela vřele a přátelsky. Ve věku 12 a 24 měsíců vlci zdravili své majitele a dobré známé stejně intenzivně, ale vůči méně známým a zcela neznámým se chovali už mnohem zdrženlivěji. Pokud se vlčata setkala s naprostými cizinci, projevovala mnohem více obav – krčila se a projevovala všechny syndromy strachu.

Přitom se u všech experimentů příliš nelišilo chování vlků, pokud na člověka reagovali sami, anebo byli ve společnosti dalších vlků. Vědci nezkoumali starší vlky než dvouleté, ale protože šelmy v tomto věku mají většinu znaků dospělého jedince, je podle autorů studie pravděpodobné, že jim náklonnost k lidem vydrží až do plně dospělého věku.

Vlci ale také projevují řadu velmi sociálního chování a inteligence, jaké nejsou schopní ani šimpanzi. Dokáží například sledovat lidský pohled a dívat se tak na místo, kam míří člověk. Stejně tak rozumí lidským gestům, například ukazování prstem na nějaké konkrétní místo – což je značně komplikovaná mentální operace.

Z tohoto výzkumu vyplývá, že již vlci v sobě mají základ psí mentality, tedy všech základních znaků, které byly potřebné pro domestikaci.