Mít pejska je prostě in, a jestliže si pejska přejí děti, proč nevyhovět. Vždyť v médiích můžeme pravidelně vidět, že psy vlastní spousta slavných, tak proč né my! Jenže - kolik z takových vlastníků té psí "věci" ví, co vše pes potřebuje, jak se k němu chovat, jak mu zajistit spokojený život, aby soužití člověka a psa bylo pro obě strany příjemné? A většinou ani vědět nechtějí!
Proč tady vypisuju věci, které určitě každého opravdového přítele psů štvou a často se s nimi setkává? Chtěla bych vyprovokovat diskusi, jak tyhle lidi ovlivňovat, co se pro takto chované pejsky dá udělat. Naposledy jsem byla bezradná a cloumal mnou vztek, když jsme potkali maličkého jorka, prý asi 18 týdnů, kterého dost nešetrně tahal na vodítku asi čtyřletý klučina v doprovodu tatínka. Sissina si šla čichnout a pejsek se za ni hrnul, chlapec ho ale tvrdě strhnul. Řekla jsem klučinovi, že to pejska bolí, že s ním nemůže tak zacházet. Chlapec se na mně ani nekouknul, jenom tatínek se smíchem zareagoval - jó, ten náš pes má s malým tvrdou školu, ten s ním cvičí! Tak jsem tatínkovi řekla, že pejska by spíše mohli využít k tomu, aby se dítě naučilo, jak se k němu chovat a jak se o něj starat. Že mám také tak velké vnučky a ty se už stihly naučit, jak se k pejskům chovat a neubližovat jim. A že jsou se Sissinou dobří kamarádi. Tatínek se zasmál, vzal hocha za ruku a odešli. Psa táhl kluk za sebou. A takových případů znám jen z toho našeho malého města spousty a nevím co dělat. Podělte se o své zážitky a máte-li radu, poraďte.