Vůně psů

ma holka je alergicka na plemena-jako je rotfajler,pitbul-potkali jsme -včera dobrmanku mužu jen řict že to bylo jeji prvni setkani s timto plemenem -jeji strach byl viditelny až moc -chťela všechny co šli s nama ochranit --fenečka i když byla starši ji pros´te nevoňela ..stala mezi nama a ji -a snažila se ji šťekotem odehnat-měla obranny postoj -i vyraz ve tvaři...že neutekla -mě udivilo většinou přejde na druhou stranu chodniku-včera ne branila svou SMEČKU

Goffynka napsala: No, tak kdybych já měla štěňata, tak si asi ohlídám, aby se mi nevyválela ve výkalech, popřípadně je pak očistím...
Myslim, že to asi nebude moc o válení se, ale o ustájení samo o sobě.....

No, tak kdybych já měla štěňata, tak si asi ohlídám, aby se mi nevyválela ve výkalech, popřípadně je pak očistím...

No prosim Tě! Já myslela jako pofidérní chov třeba majitelů drogerie apod. Že by štěně smrdělo močí? No ccc!

pofidérní chov?! To teda taky ne - Hanka Hulíková, ze Slovanského domu; opravdu nevím, čím to bylo - štěndo je zdravé (odčervené, očkované), vitální, socializované.. akorát prostě není postelový. Majitel nějakou louži nebo vyválení neřeší. Pesan se kočkoval se psy na cvičáku a prý načichl. Já to schytala, že zas plaším zbytečně.

Já si taky užívám tu velmi krátkou dobu štěněcí vůně. I když po pořízení psa z pofidérního chovu je skutečně nutno ho někdy vykoupat, protože místo vůně miminek se lině po kvartýru smrat všeho možnýho, jen né psa.

Ascam napsala: Smrad chlupů - to buď žilo v bordelu, nebo nemá dobrou stravu.
no to by si někdo zas smlsnul - mimišanda týrá psy! Štěndo žere Joseru a v bordelu nežije

HOPi měla daleko do voňaveho mimi-vim pry se to nema --ale ten smradeček byl slnej----

Tak já jsem nikdy štěndo hned po prvním příchodu domů nekoupala. Nevím, asi jsem nebrala štěňata z takového prostředí, aby smrděla, ale vždycky když jsem se k nim přitulila, tak i krásně voněla - jako miminka

JA když jsem si přivedla HOPI dom byla z 10 miminek-šťeňatek-tak jsem ji hned okoupala -a přitulila holka hned usla v me naruči -a je fakt že doma byl čisty pelišek -zdrave granulky a byla ona jedina -tak opravdu nikdo kdo k nam ze začatku přišel nepoznal že doma šťeńatko máme -nepoznali to po čuchu...

jen když přijdem z venku tak ji ,,kožišek voni venkem,,

a HOup taky ďela to co ďela SISI -jde po stopě jak by věďela a kamoš na louce čeka tak honem jdem --a ňekdy se na louku plouži a je fakt nikdo tam neni a nebo je ale přišel z jiné strany louky než my

a nedavno zes šel kolem pejsek stafort -ty ona HOUP nemusí -natahovala čumak pejsek se přibližil ona taktňe odešla dál -pejsek taky čuch jen z povzdali a každa z nich šla bez voditka a každa na jedne straňe chodníku.... nevoňeli si -ale bylo to zajimavé-

Smrad chlupů - to buď žilo v bordelu, nebo nemá dobrou stravu. Žádný zápach nelze odstranit žádnými pamlsky a pod. - jen ho překryješ, ale neřešíš podstatu proč ten pes vůbec smrdí.

to bude ono.. můj jezevčík hrozně prděl (- pak jsem zjistila, že po tyčinkách z mleté kůže). Ale u štěnda to nebylo totéž - tomu fakt smrděly chlupy. Dá se takový zápach třeba odstranit mátovými pamlsy pro dobrý dech? Anebo máte někdo zkušenosti s chlorofylovými tabletami? Já jen potvrzuju, že u fen při hárání to nefunguje - pro psy. Ale lidi takový čich nemají. Pro můj nos funguje Algolith: řasa dokonce odstraňuje zápach u výkalů. (ale při podávání doporučuju pesana 1/2 hodiny nepusinkovat )

Určitě, Houp to myslela trochu jinak, já jenom, že mě baví sledovat rekce Sissiny na různé pachy. A pokud se týká pachu psů, moje holky mi voněly, přesto, že koupání šampónem bylo výjimečné. Ale zdálo se mi, že jsou načichlé aviváží nebo pracím práškem, ve kterých peru své i jejich pelechy. A věk tam asi taky hraje roli, moje dalmatinka (15) poslední rok už byla cítit nepříjemně. Smrdí, jenom když příjdou z venčí mokré nebo vlhké. A jestli pes smrdí víc nevím, nikdy jsem žádného neměla.
Znám ale jednoho psa, pyrenejský horský, a toho pohladit, tak ruce páchnou ještě po třetím umytí. On má srst tak důladně promaštěnou, že to snad ani umýt nejde. Toho bych v posteli nechtěla

Zápach psa je daný stravou, prostředím, péčí a hlavně jeho zdravím. Dobře udržovaný, zdravý pes není pro člověka skoro cítit, nepáchne mu z tlamy, atd.

Jo - to je jasné.. já , že to HOUP myslela trochu jinak: že pes vycítí i u cizího psa podle čichu, jestli je mu sympatický nebo ne.
A teď trochu opačně: jak je cítit váš pes? My měli návštěvu se štěnětem a teda ještě dva dny jsem cítila psí moč a výkaly. Buď jsem na vůni vlastního psa už imunní a prostě Besi nevnímám, nebo fenka smrdí míň? Je to věkem, nebo stravou?

takto si pejsci posílají esemesky,když jdu ven se Cherrynou,taky pořád čte přilepená čumákem k zemi,to se jí pak ptám,,kdo ti to zase píše?''

Něco na té vůni psů přece jen bude. Sissina je snad slušně socializovaný pes a ví, jak se k jiným psům chovat. Mám na mysli chování po psovsku, ne jak bychom si představovali my lidé. Ty pejsky, které má ráda, vítá, neoblíbence ignoruje. Co mě ale vždycky zaujme - jdeme ven a Sissi samozřejmě s nosem na zemi čte. Většinou nic, ale u některé značky začne vrtět ocáskem, málem si ho ukroutí. Pokud je značka hodně čerstvá, vyrazí hledat původce a vždycky je to jeden z jejich oblíbenců. Mně to její vrtění ocáskem nad loužičkou příjde k smíchu, ale z jejího chování je jasné, že ví kdo tu byl před ní.

Díky, toho jsem se bála.

Doma je to o něčem jiném - nepotkají se dvě cizí zvířata - je to smečka. U psů - samců se málokdy stává, že by si v rámci své smečky ublížili - jen při přebírání pozice je to o pár dirkách v kožichu - třeba měsíc. U fen je to daleko horší - jamile se do sebe pustěj, tak neskončej, dokud jedna není mrtvá - a to i v rámci jedné smečky. Prostě ženský jsou v tomhle nesnášenlivější, jejich rvačka není nikdy jen na oko, pro nějakou frajeřinu - je to opravdový boj o život.
Tedy abych to shrnula - když smečku člověk utváří, tak je dobré dbát na věkový odstup zvířat (starší má pro štěně přirozenou autoritu) a pokud to jde, tak do jejich chování naopak nezasahovat - aby spolu byla schopná žít i bez zásahu člověka. Pokud už dojde k šarvátkám a není to jen "honění trika", ale fakt rvačka, tak zvířata roztrhnout, seřezat a ihned je zas vrazit k sobě - jak je rozdělíš, tak už je k sobě nedáš.
Sama mám podobný případ doma - dvě sestřičky. Jedna extrémně dominantní, druhá jen dominantní. Zhruba jednou za půl roku se servou - a kdybych je nechala, tak už dávno zůstala jen jedna. Oproti tomu psi - byť jsem měla velmi dominantní jedince, si nikdy nějak vážně neublížili.

ja si taky myslim že maj na sebe čuch -vuňi jak chcete-Hopi sama ňejak pozna jestli jit k psovi či ne pokud je pes mooc hr --tak nedovolim přibliženi k Hopi -a pokud ji mam na voditku vytoči mě když ten druhy paniček to neu´dela--ale je fakt že ja neskoušim co snese -ja ji proti pejskum o ktere nema zajem chranim i vlastnim ´telem ja si psa pohladum ale k Hopi ho nepustim...poznam kdy ma Hopi strach nebo kdy se nechce kamaradit

-třeba dnes potkali jsme fenečku ta se k Hopi měla ale ja ji nedovolila Hopi ani očuchat jenže Hopi se vrhla k panikovi fenečky a bylo zle -fenka na ni vystartovala -Hopi se podvolila a utočnici spacifikoval jeji panik--- Hopi neutoči -tedy ješťe se to nestalo i když pes ji chce vzit klacek ona ho pusti -...ono je tež nevyhoda že Hopi miluje dvojnožce a ňekteři čtyřnožci paniky chrani....

ono možna je tež že ona viciti strach druheho psa i strach pry pejskum ńejak voni třeba u veterinaře tam se pejsci klepou aňiž by se jim ńeco ďelo...
a možne je že citi i dominanci a převahu a podle toho se chová..

no holt je to zahada co si ti naši milačci mysli a co cítí....

A co když je to nutné - myslím ten kontakt? Máš doma dvě silně dominantní feny, nebo psy.. v přírodě by se to nestalo, ale hold člověk to tak chce. Jak řešit tohle? Omlouvám se, že je to trochu mimo téma, tyhle smečkové zákonitosti prostě neznám.

Asi takhle - spousta lidí se naprosto mylně domnívá, že psi by se měli kamarádit. Vůbec netuším, jak k tomu došli - v přírodě když se potkají dva divocí psi nebo vlci, tak se buď servou, nebo se vyhnou (nejčastější), nebo spolu utvoří stabilní smečku. Nějaké potkání se s tím, že se půjdou očuchat, aniž by se jeden viditelně podřídil předem, neexistuje. Jsou to prostě potravní konkurenti - tedy pokud nebudou lovit spolu, tak silnější slabšího minimálně zažene - by mu užíral z jeho zvěře a to by silnějšího mohlo stát život.
Psi dnes tvoří takovou funkční smečku se svým pánem - pokud se pán chová dobře, se psem pracuje a blbne s ním, tak pes už nepotřebuje žádného jiného psa.
Jsem zastáncem toho, aby se k sobě opravdu psi pouštěli jen po domluvě a nejlépe psi s fenami - ne fena s fenou nebo pes se psem - pokud si lidé nejsou jooo jistí, že se psi neservou. Samozřejmě jít vedle jiného psa bez jakýchkoliv projevů by měl umět každý - ale to není totéž co "kamarádění se".
Rozhodně nenechávat psy, aby si to "vyříkali" - jsou to šelmy a dokážou ve vteřině zabít, pokud budou chtít a pokud na to "mají". Dominantní psy k sobě pustit - to je koledování si o průser - a s fenama je to ještě horší.

A jak teda reagovat? Nechat psy, aby si to vyříkali po svém, nebo zasáhnout? Myslím tím nějak zvýšit sebevědomí submisivnímu psu a poněkud zkřísnout dominantního. A co když se potkají dva dominátoři? Z vlastní zkušenosti - Besi nemá problém s jakýmkoli malým psem. U srovnatelných psů je to vrámci mezipohlavního pošťuchování, ale sakra dávám pozor na velké feny, zejména NO. To radši nespustím Besi z vodítka. Má cenu zkoušet kontakt pokud se feny evidentně nerady už jen vidí?

Já taky nevím, jestli to souvisí s vůní psa. Ale spíš jsem vypozorovala zatím to, že Barney má plemena, která ho nezajímají moc - to jsou malí psi. Pak má plemena, se kterými se chce kamarádit, taky at je zná či nezná. Pak jsem si všimla... na MVP Brno jsme seděli na lavičce u stolu. Na druhé straně našeho stolu seděli majitelé s rotvajlerem. Barney po chvilce zaregistroval, že na protější straně má rotvíka, který ho sleduje. Takže už na tu vzdálenost 1,5 m na něj začal vrčet.
Takže si myslím, tak že to souvisí nějak s výrazem toho druhého psa. Samotnou by mě to zajímalo, proč se chce s jedním psem kamarádit a na druhého už z dálky vrčí.

Základem je, co pejsek vyzařuje - na dálku se z řeči těla dobře vyčte, zda je pejsek dominantní nebo ne a jaké má úmysly. Pro psy je to samozřejmě ještě zřetelnější než pro většinu lidí. A od toho se odvíjí následné chování - tedy mělo by.

Netuším, jestli to souvisí zrovna s vůní psa. Spíš asi s první zkušeností, kterou pes udělal s plemenem. Pokud byla dobrá, pes bude i na dalšího podobného psa reagovat nadšeně - a naopak pokud to nedopadlo, bude pro příště ostražitý.

Mysli te si že každe plemeno voni pejskum jinak ?Rozuměj te ptam se proto jak vidi ta má holka Vestika-tak se chce zblaznit -ať ho zna či ne-když vidi Labradora tak jen čuchne a v poho a když vidi -psa nechci napsat bojoveho ale jiny vyraz mě nenapada-nejde k ňemu ani nahodou nedovoli mu k sobě ani přičichnout --za jine označeni tohoto druhu psu budu rada-rozumite co se chci zeptat -maji plepena svuj pach?Protože mi připada že ANO-možna je to v ňečem jinem ale v čem? Pozoruji to celou dobu co ji mam jsou to 3roky ..chova se tak pořat...
JINAK HOPI JE KAMARATSKA