Bouřka - dělobuchy - strach z nich

Opět přidávám návod pro majitele strašpytlů JEDEN PRAKTICKÝ PŘEDSILVESTROVSKÝ TIP pro majitele domácích mazlíčků. Jste už předem nervózní z toho, jak bude zase letos váš pes nebo kočka snášet silvestrovské ohňostroje a petardy? Místo veterinárních léků na uklidnění vyzkoušejte tentokrát KRIZOVOU ESENCI (RESCUE® REMEDY), budete mile překvapeni účinkem a velmi pravděpodobně se stane stálým vybavením „lékárny“ (nejen) vašeho domácího mazlíčka.

Pokud je váš pes/kočka velký nervák, kterého stresuje nejen Silvestr, ale i návštěva veterinárního lékaře, neznámý pes, kterého potkáte na procházce apod., můžete Krizovou esenci začít podávat už několik dní předem (obvykle stačí 2-3 dny maximálně, u „klidnějších“ zvířat začněte v každém případě nejpozději na Silvestra ráno, kapky mějte také stále při ruce a berte si je s sebou i na venčení, abyste je mohli podat zvířeti i v případě např. předčasné petardy venku na procházce). Ve dnech před Silvestrem postačí obvykle podle potřeby 5-8-10 dávek rozdělených během dne. Na Silvestra počítejte během dne tak 8-10 dávek i více - podle potřeby, až začnou bouchat první petardy, pozorujte zvíře, jak na ně reaguje a pokud bude stále ještě neklidné, bojácná, ustrašené, vyděšené, v panice atd., tak přidejte bez obav (Bachovými esencemi se nelze předávkovat a platí to nejen pro lidi, ale i pro zvířata) co 5 -10 min jednu dávku, intervaly prodlužujte v závislosti na zlepšení stavu zvířete a pokud bývá na Silvestra standardně hodně nervózní, můžete přidat ještě 5-8-10 dávek den po Silvestru.

Krizovou esenci dávkujete pro zvířata následujícím způsobem – 1 dávka = 4 kapky (v případě kapek), 1 dávka = 2 stříknutí (v případě spreje). Podávání Bachových esencí a Krizové esence zvířatům má svá specifika a je několik způsobů, jak kapky zvířeti podat.

Nejjednodušší je nakapat kapky přímo do tlamy (některá zvířata jsou citlivá na alkohol, jako alternativu můžete naředit Krizové kapky malým množstvím vody nebo jiné tekutiny a podat je zvířeti injekční stříkačkou bez jehly přímo do tlamy), lze také namazat na dásně a pysky, některá zvířata bez problému olížou i dávku nakapanou na dlaň (je třeba vyzkoušet) – ve všech těchto případech máte jistotu, že zvíře kapky dostalo, další možností je zamíchat kapky do žrádla, nakapat na pamlsek, příp. nakapat do misky s vodou nebo jinou tekutinou (nejméně spolehlivý způsob, vhodné pouze pro zvířata, která pravidelně pijí ze své misky a jsou zvyklá vypít většinu tekutiny, jinak nemáte jistotu, že/zda vůbec a v jakém množství zvíře kapky dostalo). Každý majitel své zvíře zná a ví, jak zvíře snáší např. podávání veterinárních léků, volte proto na základě vašich zkušeností z praxe způsob, který bude pro vaše zvíře nejvhodnější a nejpříjemnější. V praxi se nejvíc osvědčily kapky, pokud máte doma pouze Krizový sprej, lze použít i ten.

Krizovou esenci si dejte i vy, nadávkujte si ji podle potřeby a vašeho aktuálního stavu, budete daleko víc v pohodě a v klidu a nebudete svoji nervozitu a napětí přenášet na zvíře, což někdy může celou situaci kolem Silvestra ještě více zhoršit.

že by bez modernizace?

Děkuji, měla bych si přestat si půjčovat synův tablet a zůstat u klas. tlačítkového počítače.

Palec jsem změnil na kladný. Ošetřím to tak, aby se záporný palec musel potvrdit před odesláním.

DaD napsala: i ten průjem byl dílem z háravky.
rozhodně, nápodobně

Omylem jsem stiskla negat. palec u příspěvku micz, prosím ještě i touto cestou nějakého dobrého redaktora o smazání. Děkuji. Jinak klidného psa spíš závidím.

Já musím tu mojí Eli jen pochválit, celý silvestr prakticky prospala a i při večerním venčení okolo 22 hodin kdy už to u nás celkem bouchalo byla naprosto v klidu

www.ireceptar.cz/…/

Jo, ale před chvílí mi dal, nasál háravku a konec strachu z petard, objel celý rajón, já mám ošoupané podrážky a plotýnka v háji. Mít s sebou drobné, tak jsem mohla i do hospody, kudy mě táhnul. Možná i ten průjem byl dílem z háravky. Jinak: krmím ve čtyři po odpol. procházce a v šest, aby se mu to rozložilo. Ráno nežere, protože ví že jdu pryč, tedy jen o víkendu. Ať žije háravka, aspoň už zase chodí rád ven. Jenže dostal odčervovací tablety, tak se snad nezkombinujou průjmy. Jsem doma do neděle.

DaD napsala: Jenže ten můj hafan to má opačně.
no, taky nejsem zvíře šerosvitu, na vobjekty noční neni, ho krmíš večer, ne?? pak tráví a nemá co někde courat, když to nevíš Ty, řekne Ti to von

Jenže ten můj hafan to má opačně.

no, to já taky, ho zdravim, za tý ranní se mi fakt nechce vstávat

Já jsem jen na nervy, že radši vydrží čtrnáct hodin, než aby vyšel ve večerních hodinách. On totiž i rozlišuje "večerní" tmu a "ranní" tmu.

nemyslim, že bys ho měla tahat ven, když nechce, myslela jsem, když začne lítat nervně, že se mu chce na záchod, to bych ho pak na vodítku vyvedla ven, protože když se mu chce, uvítal by to i přes ty rány, viděla bys, ale dostat ho tam nějak musíš, tak uvidíš, budu držet palce, naštěstí je to jen jednou za rok, jinak bych si dávala i bacha, co žere a nasadila mu tvrdou dietku, aby ho to nenutilo....

můj min. Ben zalejzal při rachejtlích do malejch prostorů, cpak hlavu třeba do škvíry mezi sedačku a stěnu apod., prostě dělal pštrosa

Díky, Peťo, řešit to budu asi Bachovkama, loni to nebylo tak strašné. Tak na ty dobrmany jsou asi ty paka asi vysazení, tady se jedné paní stalo to samé, pes se po... ze všech otvorů a od té doby svátky trávili v koupelně, kde měli postavenou "boudu" ze stolu a dek. Problém je, že když ho teda vyvleču, prostě se nevyprázdní, mám to zrovna za sebou, pořád jen chce domů. Je možné, že mu včera něco nesedlo, ale nevím co by to bylo. Zvracel snad dvakrát za celou dobu, co ho máme, a to se ještě přikrmil nalezeným hnusem venku. Když to letos začlo, štěkl, ale s tím, jak rány zesílily, byl konec. Na fotce je začátek, pak už jsme byli v té šatně.

přesně takhle to máme my, kdyby to byla rána přímo, tak si taky štěkne, jinak mu to nevadí, venku vůbec, ať to práská kde chce,

když jsem měla min. psa, kterej mi ohluchl po atb asi v 6ti letech a rachejtlí se fakt bál příšerně, bál se i potom, když viděl světla a navíc cejtil vibrace, psi, kteří se takto bojí jsou opravdu chudáci

Argovi taky rachejtle nedělají problém,včera si spokojeně chrupkal na gauči,ale pak nám někdo hodil dost velkej dělobuch přímo pod okno,rána jak blázen a velkej záblesk,nadskočili jsme všichni,Argo letěl k oknu hned štěkat a pak koukal,co se děje.Když jsme šli v 1 ráno se vyvenčit,tak pořád bouchali,ale nic mu to už nedělalo.Odpoledne jsme byli na prochajdě a přímo za náma někdo puštěl ty ohnostroje,první dva nic,ale jak pouštěli další,tak už začal tahat na vodítku,myslím si že mu ani nevadily tak ty rány,ale spíš ty světla kolem,jak jsme popošli kousek dál,kde už byly slyšet jen rány,tak byl v pohodě.

jde o to, že on moc dobře ví, že doma se "to" nedělá, takže pobíhá a o co dýl pobíhá, jak je nervozní, tak o to víc mu střeva pracujou a o to víc ho bolí břicho a o to větší má pak průjem, takže je dobrý ho v tomhle akuťáku prostě odvést tam, kde se může vyprázdnit, na zahradu, terasu líp, než v bytě, kde z toho má pak depku samo o sobě... ono něco jako žloutek bývá po pálení žáhy, i mu nemuselo něco sednout z jídla včera třeba...
příští rok to řeš předem s těma bachovkama a přes rok můžeš zístkat hromadu informací, do kterým pejskařům zabírá nejlíp
jinak tady dneska večer ještě bylo několik krátkejch ohňostrojů, vadí jim hlavně ten zvuk, maji jiný uši, vím, že s min. psem jsme kvůli tomu jezdívali i někdy úplně mimo Prahu na samotu na jednu chalupu, kde široko daleko fakt nebylo nic, je to nepříjemný, jsou to chudinky a když nejsou, tak se stanou díky kreténům, když jsme měli dobrmana, kterej se ran nebál, hodil mu nějakej vožralej idiot pod břicho dělobuch a popálil mu kůži, od tý doby mu sice nevadili ani rachejtle, ale sežral by každýho, kdo si dal jen půlku piva

On z toho stresu dostal prostě průjem, že by to snad ani nestihl. No vytírala jsem dlouho a on tam chudák nade mnou stál schlíplý a já ho drbala a utěšovala... ach jo. Dnes ráno v šest v pohodě, dopoledne jen se mnou a odpoledne už se zase bál (zase někdo v dáli bouchal). Bylo to pro něj tak traumatizující, že sice cupital na vodítku, ale najednou si sedl a pak třikrát zvracel, něco jako žloutek. Jinak nikdy nezvrací. Tak snad radši vytřu tu koupelnu.

až blbci dostřílej, třeba tady i dnes večer občas nějaký rachejtle jsou
to že se pokakal je proto, že nebyl na procházce (nebo byl, ale nevykadil se, když se bál a táhl domů) dlouho, resp. tehdy, kdy je navyklý se vyprazdňovat,
kdyby k tomu došlo příště, že začne pobíhat, prostě ho vyrveš na vodítku ven na zahradu, nepouštěj ho z vodítka, ale bude se tam moct vykakat

Tak my letos horor největší, ze stresu se pokakal, pobíhal kam by (ale odmítl vyjít na zahrádku), čichal k záchodu, který byl zrovna obsazený a nakonec vletěl do koupelny. Po jedné hodině jsem tedy dezinfikovala a myla. Dnes už byl venku dvakrát, ale musím ho za sebou táhnout na vodítku, jinak by utekl domů. Jindy chodíme zásadně na volno. Kdy ho to přejde...

Zde je už relativně "ticho", jen sem tam dostřelky z dálky. Všem pejskům přejeme už jen pohodu a žádné rány pokud možno po celý nový rok. Nám rány nevaděj.
Strach z ran bývá většinou vrozený, dědičný, proto ani psi mající strach ze střelby neudělají zkoušky a nemohou být chovní. Trpí velmi a buďme rádi, že jde jen v podstatě o jednoroční záležitost a že nikdy nezažili třeba válku.
Mějte se fajn.

žijem, Phoebe má v sobě asi 8 dávek Bachovek a je jí to už šumák. Jen chudák nebyla venku. Vrátila se ode dveří už odpoledne.

Na chvilku jsme opustili šatnu, kterou jsem trochu vyklidila a uvolnila a kde naštěstí není "oslava" tolik slyšet. Poslouchám s Benem rádio, doporučuji Vltavu, momentálně Cr6.

To jsem ráda za tohle moc.Nedůvěru vůči mužům má Argo taky a to už odmala,přitom mu nikdy žádný neublížil,nevím proč,ale fakt má radši ženský .Je to hrozný jak jsou někteří lidi pitomí,tohle může napadnout snad jen magora.Kdyby nebyly petardy žádný,byl by klid.Zítra budou zase plný zprávy toho kolika lidem to urvalo prsty.

Tak to je super, když máte "nebojavého" hafana. Můj se bál zpočátku všeho, teď zůstalo jen u mužů (spíš už jen velká nedůvěra) a té zatr.... pyrotechniky. Znám paní, jejíhož dobrmana (chovného) doživotně odrovnala zlomyslně=úmyslně hozená petarda pod psa.

Tak Argo je naštěstí taky v pohodě,na cvičáku se střílí běžně a vždy kolem Vánoc tam cvičně šupnou i petardu,takže v pohodě,jen předloni to nějakej idiot hodil asi 5m od nás a to jsem teda poskočila i já.Osobně se petard a takových věcí bojím.Chudáci pejsci co se toho bojí.

Můj je poloviční ovčák, ale nervy v háji. (Na cvičáku kdysi byli cvičit policejní psi a páníčci si z nás dělali legraci (v dobrém), jestli nechceme v rámci výcviku vystřelit. Dnes odpoledne nevyšel, labradoří kámoška ho nenalákala vůbec, pak se za brankou přidal ke dvěma čivavákům, aby je přečůral, což asi třikrát provedl a pak zase šup domů. Se setměním už nevyjde vůbec. Mám pocit, že je to horší než loni, včera se večer hrozně vyděsil a konec vycházek. Bál se dnes i pruhu po letadle na obloze, pořád kouká na oblohu a jak se v dáli ozve dělbuch, letí k brance. Chodí nalepený za mnou i do koupelny, kam jinak sám nejde (nerad koupání ). Do háje s takovými oslavami.

U nás je to stejné jako všude, "magoři začínají magořit" se světélkama, rachejtlema, petardama a jinýma "bum" ránami už od včerejšího večere

U nás je to v klidu.. Přítelův ovčák je policejní, ten je na rány zvyklej a moje Betuš ta též, je cvičená na lov takže s nima rány nic nedělají, ale ostatní pejsci vyjou, né všichni, ale většina ano a štěkaj až mi je jich líto

U nás se střílí už od vánoc a posledních pár dní nějaký chytráci odpalujou dělobuchy už od božího rána. Jediný štěstí je, že Berťasovi bych mohla za zádelí střílet z kanónu a jeho by to nechalo v klidu...

Děvčata, moc vám děkuji,. Příští rok koupím Bachovy kapky včas. Včera už to začlo sotva jsme ušli pár set metrů - ohňostroj hned vedle. Ach jo, že je to baví.

Tak to by byl kousek. Správně by se měly dát koupit v každé lékárně, ale to je asi iluze. Já kupuju přes net, jinak v Praze na Senovážném náměstí.

Jé, děkujeme, my jsme za kousíček Prahou. Bohužel teď do Prahy nemůžu - návštěvní období, ale budu ráda za tip na obchod.

Mám okno, odkud jste? Máme kdyžtak Bachovek dost

Vzpomněla jsem si pozdě...čekala jsem, že bude reagovat jako loni, ale on se letos skoro neleká. Bachovy kapky už nestihneme, tak zkusíme vydržet. Problém je, že u nás ti šílenci bouchají až do čtyř do rána. To už zase usínám vyčerpáním, nejsem noční pták. Zlevnili ty krámy tak, že to teď kupuje kdekdo v kvantech, pouštějí je i tady v ulici a to i pejskaři. Na mrtvici.

www.facebook.com/…

Letos to budu zkoušet s Bachovkama , tak uvidím. Na jejich stránkách slíbili, že dají návod co a jak u zvířat.

Vyvenči ho důkladně odpoledne, kdy ještě nebude blázinec, těsně před setměním a pak s ním vyraž až tak po jedný, kdy už to zase utichne. Doma měj puštěnou televizi nahlas a žaluzie nevytahuj. O půlnoci, až začne šílenost, ho nenechávej doma samotnýho a nečuč u okna, holt ať mladej s taťkou jdou na rachejtle sami, hraj si s ním s balonkem a dělej, jako že nic neslyšíš.
Jestliže mu dáš lék, v podstatě je to voblbovák, kdy bude víc či míň neschopnej pohybu, ale uslyší všechno stejně, takže na psychiku nic moc, spíš pro Tebe, že to bude vypadat, že moc nevnímá. Taky můžeš nasadit např. Bachovy kapky apod., ale to by chtělo nějak už iks dní předem. www.muj-pes.cz/…

Blíží se Silvestr. Neměla jsem ho ráda před Benem, teď ještě míň. Ben se prostě bojí a nemůžeme se vyvenčit od setmění do Nového roku rána, což je dlouho. Leží u nás, zalézá pod stůl, my pouštíme televizi, stahujeme žaluzie... A to naštěstí bydlíme za Prahou. Letos jsem ho konečně přesvědčila, že může být v pohodě. Takže, když někde dál něco bouchne, neuteče. To bylo i na "klidný" Štědrý večer, lidé se zbláznili. Ale poraďte, bojím se riskovat, že se zase dostane do strachu, jako loni, kdy čtrnáct dní po setmění nechtěl vyjít nebo zkusit od veta koupit nějakou medikaci?

A přesně o tom to je..pes je obraz svého pána ať chce, nebo ne... tvá fenka je citlivá, je s vámi v těsném kontaktu, tak vás má přečtené a " zahrát " že se nic neděje a že je vše normální je asi výkon hodný Oscara a s tou podporou máš asi pravdu..lidé se taky združují v zájmových skupinách
Hlavní je jí ukázat, že vážně o nic nejde, že si nic neděje a vlastně je to úplně normální Ale musíš tomu věřit i ty
Jinak veterinář by mohl poradit něco na zklidnění, ale hlavní je zkusit ještě zamakat na sobě. Ještě mně napadlo.. nemáš nějaké známé co mají psa co se nebojí? Ten by jí to mohl vysvětlit..
Jak byl KOmíš u sousedů ( psala jsem o tom v deníčku ) tak oni mají dva jorky co se bojí ( 11 a 6 let ) KOmíš při bouřce byl v pohodě, tak vylezli ze skrýší a alespoň se trochu uklidnili.. ne úplně, ale napoprvé to nebylo špatné.
Držím moc palce, Phoebe je ještě mladá, mohlo by se to povést...

Avono- je mi jasné, že Phoebe ze mně cítí nejistotu. ale při bouřce chce ke mě, ne k mamce. Možná, že má pocit, že se budem podporovat . Asi jsme empatičky. Ale je to fakt, že člověk je nervozní, když myslí na to jestli nebude blinkat. Ono v pozvraceném taxíku + 500 Kč to není legrajda .

Koukněte na Císra- ( znalce psí duše) zabývá se také touto tématikou?

Ještě mně napadla příhoda, kdy jsem byla u kamaráda co měl 4 měs. štěně belgičáka maliny. Akční a hodně vzrušivé štěně. Začala bouřka a koukám, mimino najednou přineslo hadr a dožadovalo se pozornosti - kamarád od počátku co ho měl, tak jakmile začalo hřmít tak odváděl pozornost ke hře a mimino si na to zvyklo

Pokud ty se bojíš bouřky, tak je jasné, že čubina to z tebe cítí a je zmatená, necítí dostatečnou podporu. To samé s veterinou... asi se chováš jinak než mamina, když u jedné hysterčí a u druhé ne.. když jedete na výlet, tak jsme uvolněné a v pohodě. Když jedete k doktorovi tak už předem přemýšlíte, co se tam bude dít, trochu znejistíte a čubinka, pokud je citlivější, tak na to bohužel reaguje. S tou dědičností je to také neoddiskutovatelná fakt..když je mamina v pohodě, tak štěňata mají zdravý základ, ví že se menají čeho bát. Pak už je to na majiteli, aby je v pohodě udržel a nestresoval sám

Já se třeba bouřek sama bojím, takže to je takové komplikované . Ale když vidím hrůzu u Phoebe s těch ran. Prvního Silvestra zvládla v pohodě, ale při druhém venku bouchla dělobucha. A od té doby je to síla.
Vím třeba, že kokřice mé tety hrůzou z dělobuch oslepla.
Co se týče toho auta, Phoebe, že když jede s mamkou, jedou k doktorovi a to je vystreslá a většinou se poblinká. Když jede se mnou na dovču nebo tak, nejdřív se lekne, ale pak dobrý. Třeba vlak jí nevadí a ty motoráky jsou docela hlučný.

petrab napsala: V případě fobie z ran - bouřka, rachejtle, střelba jsou plemene, kde jedinci s tímto problémem jsou vyřazeni z chovu z důvodu vrozenosti a dědičnosti, tam to bývá větší problém.

Toto přesně byl náš problém. Celých 14 let se mi to nepodařilo "odnaučit" či potlačit. Náš problém byl bohužel dědičný. Bylo to pro mou fenku ( respektive i pro mně ) hodně stresující. Časem se bohužel naučila reagovat i na záblesky s tím spojené Až poté, co ve stáří postupně ohluchla nastala "pohoda". Takže pak už stačilo při bouřce či ohňostroji nechat rozsvíceno a bylo po problému.

my auto nemame jezdime jen tak 5 krat ročńe asi --byla chiba ji dat najist jenže ona je fakt flegmoš jizdu snaši dobře jen musi byt hlady ale nervičky asi ma bo jak vystoupime tak ma hneh prujem a o autobusu to stejne ...vrha se do každeho a je ji jedno jake ma čioslo ale vystupovat chce na každe zastavce
a co se tyče bouřek tak včera treskla taka rana že ja vyskočila jak kamzik a to je co řict a ona --na veran´de pohodička rozespale oči --uvažuji jesdtli neni hluchaa ja vim že to zlehčuji ale je to jen ma zkušenost jinou nemam holt mam flegmatickeho labroška co ma rat rachot -

Ten návrh s youtube jsem četla také a myslím, že tohle by šlo.. pisatel to řešil tak, že nejdříve psa upozornil, že zvuk nastane a on opravdu proběhl, tudíž pes si myslel, že to řídí pán a ten si při tom se psem hrál, dělal blbosti, jako že se nic neděje, že je vše normální, že pán to má zmáklý .. tak pořád dokola....rozhodně nemá smysl psa litovat, protože to zpravidla hysterčí ještě víc..
S autem mám zkušenost přesně jak psala Petra - nejíst před cestou a nekoukat na krajinu. Já si bývalého rafana dávala pod nohy, dala jsem mu žužlat ruku, aby se zabavil a neblbnul a časem to bylo o.k.

Lze vyzkoušet např. dlouhodobě homeopatika nebo bachovy kapky apod.
Při kinetozách je nutno zjistit, jestli jádro pudla je v psycho. nebo v problémech se zažíváním aj.
Jsou různé druhy tréninku, např. pozvolna navykat psa na cestu autem, nejprve bez zapnutí motoru, poté po nastartování, dobu pobytu v autě postupně prodlužovat, popojíždět pár metrů, prodlužovat vzdálenosti, ustavičně chválit,samá pozitíva, dále co se týče nevolnosti klas. nekrmit před jízdou, zamezit pohledu na ubíhající krajinu z oken atd.
V případě fobie z ran - bouřka, rachejtle, střelba jsou plemene, kde jedinci s tímto problémem jsou vyřazeni z chovu z důvodu vrozenosti a dědičnosti, tam to bývá větší problém.
Jistě Ti poradí nějaký dobrý veterinář, který psa zná a tímto se lépe zabývá.

My autem často nejezdíme, nemáme ho . Ale právě občas taxíkem jede na veterinu, tak jestli to nemá spojené. Já s ní byla na výletech a v pohodě, ale mamce se většinou poblinká. .