Zkrat psa? (pes x dítě)

Lupina špatně snáší, když jí někdo ruší ze spaní to vrčela i na manžela.Několikrát jsem ho upozornovala, aby ji nechal být když chrní...On trubka ji rád zlobí a až po něm vystartuje tak si za to bude moct sám.Já na ní mužu šahat kdykoliv i do pusy si nechá ode mně hrabat, ale nikdo jiný nesmí A když máme na návštěvě děti dopředuje upozornuju jak se k ní mají chovat a po celou dobu musím být u ní, ona není na malé roštáky zvyklá.

No jo, pánové, adolescent nebo skoro dospělák, nemůžou projevit city před rodiči.
To by byl děsný shoz.
Moje Sissina je o rok mladší než naše dvojčata a jako štěník se s nimi vozila na kočárku a všude za nimi běhala. Vždycky ale za mého dozoru, mrňouskové jsou vždycky nevypočitatelní a reakce psa může být všelijaká. Teď už je nemusím hlídat neustále, ale holky by třeba se Sissi rády spaly - no a to mám strach. Sissi je malá a stačil by kopanec ze spaní a může rafnout. Holky už to chápou a tak Sissi slouží u nich v posteli jen jako spolehlivý budík.

No, já mam doma adoscelenta, kterej se psem komunikuje jedině, když ho nikdo z nás nevidí. Věčně se zavírá v pokoji, je línej neuvěřitelně, ale klidně za večer stokrát vstane a jde psovi otevřít dveře ať jde dovnitř k němu nebo ven...

no u nás je to naopak -pořidila jsem si pejska kluk měl 14 a dodnes kdy ma 18 se z toho neumí vzpamatovat toleruje ji naši Hopinkum jako vzteklej pes --ale když mu náhodou sjede ruka na ni a začne ji jako náhodou drbat -Hopi zavře oči a ani se nehne a chrochtá blahem tedy Hopi -i ho na slovo poslechne -on jen řekne -běž pryč a ona vstane a jde --a já ji dam příkaz MÍSTO - a ona Hopi na mě kouka jak bych spadla z višně----------------on totiž kluk byl jak byl maličký napaden psem ---tak proto ta nevšímavost -ale běda jak vidí že tam nemá vodu -nebo jsem s ní venku míň než je zvykla nebo ji nedám jídlo včas ------------no je to prostě láska k ní taková žárlívá ---jak byla nemocna tak taky chodil a vočumoval jestli ji léčim dobře

to je pravda, bohužel spousta lidí si pořizuje psa jako modní doplněk anichž by promyslela dusledky a přemýšlela o tom co je to za zoodpovědnost "mít psa".Pak máme pokousané děti a majitele, kteří se diví proč to pes udělal

HOUP napsala: no to je jasné--pokut je magor paniček tak je magor bohužel i pes -----
To jasně , ovšem někdy to lidem jaksi nedochází, maj ňuňátko rozmazlený, který až tak problémy nedělá, ale pak je to skok a pes je na nervy, stačí ho blbě neoprvněně seřvat nebo plesknout a průšvih je na světě. Navíc je i iks psů, o nichž lidi z jejich "mládí" nevěděj nic a může trvat hodně dlouho, než se takovej jedinec dostane do situace, která mu připomene cosi negativního z období vtiskávání apod. a je průšvih na světě.
Takže děťátka a psí ňufánci rozhodně ano, ale zapojit i mozek! K tomu je nutno zopakovat milionkrát opakovaný - pořizuju-li si psa, je potřeba si uvědomit, že je to často na dlouhý roky a během těch se může v životě přihodit a změnit lecos!

No ona ode mě odhání naše kočky a sousedovu Sárinku(pražský krysařík)je to spíš taková její žarlivost Tak doufám, že miminko nebude brát jako konkurenci a bude s ním vycházet dobře.Nehodlám ji od sebe odstrkovat a čas si na ni najdu vždycky

no to je jasné--pokut je magor paniček tak je magor bohužel i pes -----

HOUP napsala: oni prý pjsci nějak vycítí že je to kousek tebe --a budou to ochraňovat
Rozhodně, ale POZOR - většinou. Nikoliv vždy! Záleží i na výchově, vztahu psa k člověku, zkušenostech, povaze hafana a ujasnění hierarchie ve smečce atd. atd.

oni prý pjsci nějak vycítí že je to kousek tebe --a budou to ochraňovat -já myslím že když si tet těhulka tak on to ten pejsek ví ---a veme to mimi jako své--------------viděla jsem u Cezara-miminko bylo nad všemy členy rodiny měla holčiočka 3 roky a pak byl pes a až dole někde byli rodiče-------na mimi by nezautočil poddával se mu ale na rodiče si hubu klido otevřel---

My to udělali kdysi tak, že co jsem byla v porodnici, poslala jsem psovi po páníčkovi svršek "načuchlý" miminkem. Pak pro mě přijeli autem i se psem. Venku si hafan mimčo očuchal a jelo se. Pokoušeli jsme se o to, aby očuchal pes nožičky, ovšem to pojal z jiný strany a oplajzal nový čumáček....

Tohle mě čeká za pár dní...bojím se toho, že s Lupinou máme dost pevný vztah a ona má problém jít na procházky s manželem a o tchýni ani nemluvim.Zapře se a nechce se ani pohnout....pořád se otáčí a hledá mě.S manželem chodí jak jen to jde aby si zvykla.Začínají to spolu celkem zvládat, ale jinak se celý den drží mě a nikoho poslouchat nechce No jo huskoška tvrdohlavá, nedovedu si představit jak to vydrží beze mě co budu v porodnici.Prý je dobré psovi dát do pelíšku nějaké triko nebo něco z čeho by mě cítila, aby ji nebylo tolik smutno....Další věc je, že budu mít asi drobátko strach pak o miminko, protože je Lupina žárlivec a nepustí ke mě ani kočku Četla jsem, že když se doveze miminko z porodnice, je dobré abych prvně přišla já a přivítala se se psem a dala mu očmuchat deku na které miminko leželo a pak teprve donést ho dovnitř...Někteří to dělají tak, že položí nosičku s miminkem do místnosti a nechají pejska k miminku přijít at si ho očmuchá

Podle popisu pes zareagoval takto kvůli bolesti, takže jej nechte vyšetřit veterinářem.

Co se týče dítěte, je potřeba, zvláště staršího psa, na přípravu příchodu mimina připravovat postupně, máte na to, vzhledem k 9. měs. těhotenství už docela málo času. Takže neotálet!!! Je potřeba se psovi již před narozením mimina věnovat tak, jak v tom budete pokračovat následně. Nesmí přijít šoková změna ze dne na den! To nedoporučuji ani u zcela klidných zvířat bez jakýchkoliv předchozích problémů.
Doporučuji po očichání nového přírůstku do smečky si pejska více všímat v přítomnosti mimina, např. při kojení pejska hladit apod., aby zjistil, že dítě je přínosem, brát psa s kočárkem na procházky apod.
Pakliže bude pravidelně odčervován, preventivně ošetřen proti vnějším parazitům a nebude vykazovat žádnou kožní přenosnou chorobu, nehrozí žádné problémy, co se týče zdraví. Nebojte se kontaktu.

Co se týče batolete a starého zvířete, bude to jen na Vás. Nelze nechat jakéhokoliv psa, natož seniora s jakýmkoliv, natož maličkým dítětem o samotě. Dítě nesmí psovi nijak ublížit. Takže to bude chtít hodně Vaší pozornosti.
Zapamatujte si jedno, v případě, že pes napadne dítě v rodině, vždy za to může jeho majitel. Chce to skutečně důslednost a stoprocentní dozor. Nejen nad psem, ale i nad sladkým potomkem. Umějí vymyslet neuvěřitelné věci. A nikoliv zrovna něžné.
Vzhledem k tomu, co popisujete, pes se dost bojí, kdoví, co má za zkušenosti, omezila bych se u starého zvířátka na vyhubování slovní, nikoliv fyzické, které samo o sobě stejně nemá význam a pes jej nechápe.

Hodně štěstí.
P.S. Přátelství psa k dítěti je to nejdojemnější, co znám.

No hlavně se nebojte a vnitřně to neřešte jinak pejska rozhodíte zcela. Velice důležité je důvěra mezi vámi.Každopádně jde o pejska v pokročilém věku který může mít i zdravotní potíže- u jezevčíka hlavně páteř. Je možné že reagovala právě pištěním díky bolesti která vyústila v kousnutí.Znovu v klidu ji zkoušejte chytit- ne moc silně aby neprojela bolest. Pokud znova bude reagovat špatně zajděte k lékaři a ten zjistí zda jde či nikoli o zdravotní problém.Pokud bude v pořádku přesto bude reagovat stejně - budete muset zvolit jinou taktiku úchopu aby nebila agresivní a neohrožovala okolí- vás a hlavně vaše malinké dítě které se narodí. Musíte ji dokonale připravit na příchod nového člena dřív než ho přinesete domů. A za další je nutné vždy psa v blízkosti dítěte hlídat a nikdy nenechávat samotného. Držím palečky a hlavně pohoda a klid- nepřenášet na pejska.

Zdravím všechny Stala se mi dneska taková zvláštní věc. V šesti letech jsem se ujala zanedbané jezevčice. Původně byla u nějaké doktorky, u které se měla jako v ráji, ale paní doktorka těžce onemocněla a jezevčici si předávali půl roku její děti až to dospělo do stadia, že byla dost zenedbaná. Zarostlé drápky, neskutečně tlustá a ze srsti dredy:-/ Rok, dva nám trvalo než jsme se sblížili. V jednom kuse knourala, nevítala mě a byla vůbec ke všemu apatická. Do toho jsem zjistila, že není schopná vůbec chodit po kluzkých podlahách a já měla po celém bytě plovoučku, takže byla neustále zalezlá v košíku. Ale po těch dvou letech se vše radikálně zlepšilo. Já se seznámila s manželem a přestěhovali jsme se do nového bytu. Fenka se stala plnohodnotným členem a rozkvétala před očima. Nato, že jí bude za měsíc 12let vypadá báječně a je i vitální. Není konfliktní, naopak..každého psa i člověka přijme, miluje děti a není vůbec dominantní. Ale dneska odjel jako vždy můj manžel na tři týdny do práce a my zůstali sami. Já v devátém měsíci těhotenství. Vypadli jsme se jako vždy na ranní procházku. Ale jelo auto a ona sice přišla na zavolání ke mě, ale musela jsem jí stáhnout do strany a protože to jinak nešlo, tak jsem ji chytla za přední packy a přitáhla k sobě. A v tom začala pištět. To ona dělá vždy, když si myslí, že jí hrozí nebezpečí. Stačí, když jí hubuju a jen jí chytnu za kožich a už piští, aniž by jí něco bolelo. No a po tom pištění mě kousla. Nikdy v životě to neudělala a to jsem jí takhle brala tisíckrát. Co si mám o tom myslet? Najednou jsem začala mít strach. Mimino na cestě a co když jednou udělá i mimču??? Špatně jí chytne a ona kousne?? Poradte. Vlastně ani nevím, jak se k ní mám ted chovat. Od rána s ní nemluvím, ale ona už asi neví, že se něco stalo..