Dospělý pes x štěně

No, hlavně opatrně. Oni ti bíglové mají poněkud jinou "řeč těla" než stafíci. A co stafík bere jako výzvu ke hře, to bígl bere jako výzvu k boji. A bylo by škoda pokazit si Bessie tím, že ji napadne starší fenka jen proto, že nechápe, že Bessie si chce jen hrát. Zrovna v neděli jsem viděl štěně amstafa pokousané od starého bígla. A bylo to přesně z důvodu, že bígl nepochopil, že amstaf si chce jen hrát, že na něj neútočí.

Ako mám zoznámit Daru s Bessie? Dara je málo socializovaná a v tomto prípade neviem ako sa zachová keď budú obe na voľko. Keď je Bessie na vodítku tak je všetko v pohode, ale ako náhle je Bessie bez vodítka tak do nej skáče, šteká a robí sa veľkou pani. Dara je vtedy na vodítku, pre istotu.
Nemôžem ich dať od sbea, lebo keď chodíme k starkej sa časti vídaju a chcela by som ayb vychádzali normálne

no u mňa je to také že na jednej strane je to zlatý psík, ktorý skučí stále keď ma vidí na dvore .. ale na druhej strane keď ju chytí lovecký pud ide to dole vodou - ako dnes stretla mačku a už to bolo k nohe, nič .. po 5 minútach som ju chytil a dal s5 na vodítko .. teraz mám čas tak ju musím trošku pocvičiť

Můj nic razantního nepotřeboval, naopak. Na cvičáku si razantní cvičitelce zalehl a odmítl se zvednout, prostě konec. Tak mi ho "vrátila", že je unavený. Nebyl, měl jí dost - paličatost po huskym. Když k nám později zase přijela, šel se schovat. Záleží na psíkovi, ale ten můj potřeboval jen vidět, že je ve smečce, že se s ním počítá, věnovat se mu a být důsledný (to je ovšem moje slabina).

no bude potrebovať razantnú prevýchovu, s tým kamošom trocha počkám

Taky jsem zvažovala ještě jednoho zachráněného z útulku, ale necítím se na to smečku zvládat (nehledě na finance). Jestli je ten psík jen trochu problematický, není to dobrý nápad.

noo ... potrebovala by prevýchovu

esli babičku vlastní, tak šup šup na cvičák

no foxík je super ten mal byť pred andou krátkosrstý je super
včera anda nechcela pustiť do dvora babičku, predsa stráži ale má to pomýlené

Tak problém to nemužu říct na jisto, ale myslím si to jak je znám
Jack russel je super no, ale asi taky nepohlídá

Jako b. barvář není špatný nápad, není až zas tak velký nebo foxteriéři jsou celkem ostří a rasově skoro stejní jako Anda.. Myslím ty velké foxíky, jsou ostří, zo jich pár znám, všichni mají obrany moc rádi

jasné aj s Catahoulou by bol u nás problém, ďalšia voľba by bol jack russel .. toho som mal ale zrazilo ho auto , ďakujem za tipy

No s tím catahoulou neboli leopardem si nejsem jistá k malé jagteriérce, popravdě řečeno ani s bulteriérem.
Leopardi jsou hodně hraví a aktivní, ale na hlídání teda fakt nejsou to by skončilo asi vykradeným domem
Bulteriéry neznám takže nevím, ale asi budou lepší hlídači
S Andou a leopardem by to asi nešlo, leopardi jsou vcelku dominantní, též lovečtí a málo pohybu vede k nemocem a jak píšeš s tim kousáním, co když ho Anda kousne a on ji prokousne hrud ? Já ti nevím s tím velkým k jagteriérce co ráda provokuje pokud jí to neodnaučíš, začne potíž s každým psem...
Jak říká petrab a navíc je jagteriér malé plemeno takže bych zkusila něco středního vzrůstu nebo stejnu rasu.
Posílám fakt dobrou stránku www.inzerce-psu.com/…/ neže se jen koukneš na plemena, ale taky zjistíš ceny štěnat a to kolik jich je a kde je seženeš

dobrý postreh, aby ju/ho neskazila, teda trošku počkám - potrénujem a uvidíme

Jager napsal: zdravím, rozhodol som sa že si k mojej fenke Ande
tvé fence je rok, akorát je v pubertě, takže se za další rok zklidní, ještě bych vyčkala... proč si nepořídíš podobné plemeno váhově a povahově stejné, pakliže ti jde o hry, přeci jen ty rasy, které uvádíš, nejsou zrovna úměrné k jagteriérce....navíc nezapomeň, že mladší pes bude odkoukávat od staršího všechno možné, takže je nutno se nejdříve zaměřit na výcvik prvního...

zdravím, rozhodol som sa že si k mojej fenke Ande ( jagdterrér) zadovážim šteniatko .. páči sa mi Bulterrier alebo Catahoula , potrebujem aj psíka, ktorý by dom pekne postrážil, lebo Anda nestráži ... len tu treba dbať ohľad na to že Anda je lovecký pes ( je dosť ostrá) keď sa hrá so psami drgá do nich, ťahá ich za kožu - horšie je to s dominantnými psami tých by najradšej zožrala - chce byť na čele len sa bojím v prípade bulíka že by to malo fatálne následky ( mal som staffordku ale tá bola so psami vždy v zuboch ale bola od mala socializovaná) , inak sme aktívny robíme dlhé prechádzky, ktoré plemeno by bolo pre nás lepšie ?

!

Jo jo pokud jde o starého psa tak to je nutné pohlídat můj staroušek má špatné nohy a páteř stačilo jedno nečekané setkání štenda ohaře který už měl nad 15 kilo a byl malér vystarám!!!!!! Každodenní návštěva u veterináře na kapačky a bolesti kterého trápili ještě několik týdnů musí bít vyběhané a nutno korigovat hru. Nenechávat ho skákat na páteř atd. Držím palečky v setkání a věřím že to bude v poho. A když ten váš je pohodář a nebude chtít s ním komunikovat hrou dá mu najevo a budou se ignorovat- tak to prostě funguje.

Toho se právě bojím, aby mi ho ten divous nezašlápnul. Budem je muset hlídat jak ostříži, aby z hračky nebyly nakonec plačky. To že mladej má zuby pícháky a nezná míru, to je druhá věc. Kamarádka je s mladým doma celý dny, protože je zkouškový, a ruce má jeden velkej šrám. Nepamatuju, že bych já nebo někdo jinej z rodiny měl takhle servaný ruce, když byl Bertík štěňátko. Pravda je rozdíl štěně co má kilo a půl a štěně co má těch kilo osm ... Na druhou stranu nám oběma přijde lepší, aby se "malej" nejdřív seznámil se "známým" psem, než aby náhodou potkal hned na poprvý nějakou "příšeru".

jen trochu pozor na pateř jezevčika --pokut ten malej je potěp aby se něco nestalo -máme v lese tež takove štěndo ---ale panici jsou na něj kratci ----a mužu řicu že měl problem i Ronek od 111--je to vimarsky ohař ----tak opravdu pozor ----

Myslím, že s trochou obezřetnosti to můžete vyzkoušet, třeba vznikne nové kamarádství.

No tak uvidíme, domluvím se s kamarádkou, aby mlaďocha trochu utahala než sesejdem, že budou pod ostřížím dohledem to je samozřejmé ... Bertík se poslední rok neuvěřitelně zklidnil, bejval takový rozlítaný, roztěkaný tele a teď je... no já bych řekla, že prostě dospěl a dostal konečně "rozum". Dřív si ještě jako pubertální janek hrával v rámci utužování dobrých vztahů s dvou/tří měsíční ohařkou pomalu denně a žádný problém nebyl. Jenže ona byla v té době jen o něco málo větší (nohatější než těžší) a nebyla takovej poděs, takže byli temperamentem zhruba na stejno. Teď si se šťeňatama hraje už jen sporadicky, když nějaký potkáme na procházce a majitel nic nenamítá taky bez problémů, ale ještě nikdy jsme neměli čest s takovým divochem, proto mám trochu strach.

Majitelka štěněte by měla nechat hafika "vybít" s podobně starými a velkými mláďaty. Je-li Tvůj pes fakt klidný a dobře vychovaný, pak je velmi dobré štěně nechat hrát si i s ním. Dobře socializovaný dospělý pes umí velmi účinně, ale nikoliv surově dát štěněti najevo, kde jsou jeho meze - a to je velmi důležitý základ socializace. Musí jít však o psa skutečně vyrovnaného, normální vyrůstající štěně by mělo správně reagovat dobře na usměrňování a "výchovu" i menšího psa. Pakliže Tvůj pes je zvyklý si hrát se štěňaty, nějaké štípnutí toleruje. Je-li však váhový a konstituční rozdíl opravdu zásadní, je potřeba se zamyslet nad celou situací a být během hry ve střehu, protože k nechtěnému zranění ze strany neohrabaného "silného" štěněte dojít skutečně může (páteř!).
Mmch. kamarádem mého abnormálně divokého NO byl v tomto štěněcím věku starší westík (rovněž mnohem menší) a všechno probíhalo naprosto v pohodě.

Ahoj. Kamarádka si nedávno pořídila štěně irského setra. Už dřív jsme se domlouvaly, že bychom s pesanama občas chodily ven společně. Tenhle týden jsem však měla možnost toho vejlupka vidět osobně na živo a začínám pochybovat... Náš Bertík se štěňatama vychází dobře a vlastně štěňata jsou více méně jediní psi, se kterými je ochotný si hrát a ne se jen očmuchat, ale přece jen mám ze seznámení trochu obavy... Štěně je pěkně divoký a Berťas je ve strovnání s ním mnohem klidnější - pomalejší, opatrnější, či jak to říct, rád si zaskotačí, ale štěndo ještě pořádně neví, co je ještě v mezích a co "už bolí" (zakusila jsem na vlastní kůži) a nerada bych aby došlo k nějaké nehodě - Ať už by šlo o případné štípnutí v sebeobraně ze strany Berta nebo nechtěného ublížení ze strany štěněte (zašlápnutí apod. - Bert má jen 6 kilo a štěndo je už teď na potěžkání výrazně těžší). Máte někdo nějaké typy, návody, návrhy, jak zajistit, aby setkání proběhlo klidně bez nepříjemných zážitků jak na straně štěněte tak Berta? Díky moc za odpovědi a názory