Ignorace psa, jak píše zde majka0007 je dobrá věc, někdy ale u velmi podřízených jedinců ani to příliš a nebo někdy i vůbec nepomáhá, protože někteří psi vítací proces prožívají intenzivněji jež jiní, záleží na povaze, délce odloučení, vztahu k majiteli atd.
Rozhodně vítání omezte na minimum, co to půjde. Doporučuji si vzít volno a trénovat psa v minim. intervalech odchody x příchody , žádné loučení, žádné vítání, nuda loď, zpočátku ani žádné krátké hlazení.
Vzhledem k tomu (pakliže vyloučíme psy nemocné či velmi staré), že psy nemočí v sedě ani v leže, je též vhodné psa naučit perfektně povel sedni či lehni (s abnormální pochvalou se vším všudy) a spojit mu to s příchodem někoho, takže vznikne za čas spojení - kdy někdo přichází, zásadně sedim (nebo ležim) /takže pod sebe nečůrám/. Tato metoda je dost funkční, ale je nutno přeučovat psa s tolerancí, trpělivostí.
V konečné fázi to vypadá tak, že majitel jde domů, pejsek si dřepne či lehne, majitel přijde domů a psa zcela v klidu po chvíli letmě pohladí s banálním - nazdar.
Vždy ovšem jakékoliv odměny je nutno provádět dle temperamentu zvířete a jeho reakcí. Jestliže se pes počůrává jen při příchodu a nikoliv při jiných aktivitách, kdy má radost a je chválen, mělo by to zabrat.
Nikdy ale u živých bytostí není nic stoprocentní.
Velkej problém by byl, jestliže za toto pomočení byl pes v minulosti trestán, protože pak by šlo již o složitější odbourávání problému navíc i strchových projevů.
Takže hodně zdaru.
Jinak, co se týče oné paní na veterině, může se to stát, zvláště, když to nikdo neřešil už u ml. psa a ten to má takto rituálně zavedeno a navíc je velmi submisivní. To, že tato nepříjemnost ale může odeznít sama věkem, je samozřejmě též 50:50 možná.
www.psi-tabor.info/…