Pes v posteli

My máme odsud: www.superplysaci.cz/… a vše čisté a bez chlupů

Já musím říct, že od té doby, co jsme si pořídili štěňátko jsem absolutně neodolala a spí s námi. Dřív tak s námi spaly naše děti a mě to prostě přijde hezké. Jediné, co je ale takové trochu nehygienicke je to, že se vám v posteli může jak dítě, tak štěně počůrat. Ale na to je zase super pořídit chránič na matrace eco-matrace.cz/…

Jj, nejdůležitější je vytrvat a nevzdat to

Chtěla bych Vás po delší době pozdravit a napsat, jak to u nás doma vypadá. Dassie bude mít za pár dní 9 měsíců - a měli jste pravdu - vše se upravuje Už jsme na sebe plně adaptované Riskla jsem variantu "večer do pelíšku x ráno v posteli "a FUNGUJE TO! Vyzkoušela jsem to na dovolené v hotelu, kdy jsem potřebovala,aby vydržela déle spát a zjistila jsem, že i když ji bylo dovoleno ráno ke mě do postele, večer si lehla automaticky do pelíšku. Vyzkoušela jsem to pak i doma a opravdu nám to funguje. Večer si jde lehnout do svého pelíšku a ráno, když se vzbudí a já ještě chci spát, tak si ji vezmu k sobě do postele, to se uloží a pokračuje až do doby, než vstanu. Už ji vůbec neruší manžel (na jeho chrápání si - oproti mě - zvykla), nevstává ani když se chystá do práce dřív než já. V jiném fóru jsem řešila i její časné vstávání. I to se nám podařilo upravit - úpravou času krmení a také asi i tím, že už je starší. Je to zlatíčko

Na Břeclavsku se potuluje medvěd, u Mladé Boleslavi dávají vlci dobrou noc, u Bohumína řádí divoká sviňa a jistý si jeden nemůže být ani v hospodě Bezpečně se pejsek může cítit jedině v posteli

Super, že se povedlo. Trpělivost růže přináší Počkej až bude ještě starší ji budeš přemlouvat ať už vstává, že chceš jít ven My to máme taky tak, že když vstává přítel dřív tak Bane nevstane, je zvyklej, že vždy když stanu já, tak se de ven a i pozná jestli vstávám, že už jako opravdu budu vzhůru nebo když se du jen ráno do kouleny vyčůrat, to furt leží. Taky zajímavý, ale asi vidí, že si beru oblečení......Mám radost, že se to povedlo, super

Tak tohle je pohoda z roku 2011
a druhá fotka je z dovči 2008 - praktická ukázka takové jako canisterapie

Hezký To je aspoň správná panička

no fotku jak s nama lezi tedka nemam to budu muset realizovat a vyfotit ale nasla sem jednu v jeho 10 mesicich a tato pozice se obcas vyskytne i dnes tehdy mel 40kg

Díky za všechny rady. Vidím, že pejskaři jsou rozdělení na ty, co spí s pejskem v posteli a na ty, co nespí a že asi vyhrávají ti posteloví Já zatím stále kvůli manžela odolávám (i když bych se s ní v posteli ráda "poňuchňala" a vůbec by mi tam nevadila ). Libas měl pravdu - vytrvala jsem a dnes je Dassie naprosto v pohodě, zjistila, že nic nezmůže, tak po vyvenčení, které se občas i posune na pozdější dobu (nechá se v pět přesvědčit, že se ještě spí a vydrží...), opět zalehne a neruší. Dnes už to bylo i tak, že manžel vstal a šel se chystat do práce a Dassie ani nezvedla hlavu a dál pokračovala ve spaní, protože já ještě nevstávala. Tak snad máme nejhorší za sebou

jak v tvym věku, jsi po přechodu?

Proto sem napsal že tam nesmí...a tu souvislost s dětma v mým věku už radši nechápu

invalida napsal: když psovi něco dovolíš a pak mu vysvětluješ že dneska to nejde není úplně jednoduchý mu vysvětlit to si musíš ujasnit hned, buď furt a nebo nikdy,
doporučuju si to ujasnit před pořízením dětí

Pes má pelíšek kterej je jen jeho..tak já mám postel a ta je jen moje. A taky je fakt že když psovi něco dovolíš a pak mu vysvětluješ že dneska to nejde není úplně jednoduchý mu vysvětlit

Nebyl by návodný náčrt, jak uložíte s dvěma osobami šedesátikilového hafana, když my máme problém se čtyřicetikilovým při šíři lůžka 180 cm?

Asi budu za cvoka, ale po operaci měl bolesti, do patra jsme ho nosili až třetí den a tak jsme s ním první dny "spali" střídačku na matraci ve verandě. Veterinář nám říkal, že u nich v nemicnici dokonce jedna majitelka bivakovala na chodbě, aby nemusela pesana opouštět ani v nemocnici. Tak jsme pořád žabaři .

jj, neni na zahřátí nohou chlupatcem

v postelováním vidim ale dva zásadní problémy:
zvětšenou prostatu u pejsků jak jde čas a ve stáří smutný oči, když se tam pes postupně stále hůře dostává i přes všemožný schůdky apod.

Dřív mi ta představa vadila. Ale teď mi Phoebulka chybí, když spí jinde. Asi nejvíc mě uklidňuje, když je u mě a jsme někde na výletě. Ale to si mě hodně hlídá.

No a u nás je to o to snadnější, že malej je malinkej a neslintá a nelíná a nešpiní postel a i kdyby to všechno dělal, tak by stejně se mnou spal, protože je to můj pan pes

jo to u nas spi s nama v posteli schatzanek a vlezem se v pohode i s mojim chlapem..je fakt ze za ty roky mame uz vykoumanej system..jo nekdy se sice probudim s odumrenou nohou kdyz se milostpan nejak na me uvelebi,ale to je pro kazdeho..je fakt,ze se s nim mazlim nejvic prave kvuli tomu ze se mnou lezi..chapu ze nekdo psa do postele nechce ani omylem,jak psala petrab to vecne prevlikani a prani (kor u takovyho slymtaka jako schatz) jednoho nastve,ale me to za to jeho teply hebky telicko vedle me stoji..

měli jsme některý psy, co spali v posteli zásadně, což bylo úžasný pro mě, páč jsem denně převlíkala a když šlo o psí chlapečky, spala jsem léta ve spoďárách, sem tam kapka přibývající u psích seniorů to jistí...
Třeba E. do postele vlez jen ze kvalitní úplatu, páč nesnášel vedro a mazlení, což bylo fajn, páč chlupy nikde. Jen páníček byl nešťastnej.

Když jsem žila sama, můj pejsek se mnou taky spával v posteli. Teď mám manžela a dva psy a to by jsme se tam už fakt nevešli Nicméně klucí jako kdyby to věděli, ani nestojí o to spát v ložnici a jsem tomu i ráda, protože ji máme v patře(Mates už jednou sletěl). Mají v obýváku velký gauč a teplíčko, zatímco v ložnici je pouhých 20C. Ale když jsem nemocná nebo mě chytnou záda, spávám v obýváku a to pak mají oni i já radost, že si můžeme užívat společné noci
Když má někdo psa v posteli a vyhovuje mu to, je to v pořádku a nevěřím, že je na tom něco špatného.
Je tu ale pak druhá otázka a to pozice ve smečce a zda ten pes ví, kde je jeho místo a že ten " společný pelíšek " z něj nedělá vůdce smečky.
Myslím, že u problémových psů pak není na místě spaní v posteli

Scotty spí taky se mnou v posteli a ať si nějaký prudič píše, co chce, já jsem spokojen. Pro mne je pes především můj přítel a je mi naprosto jedno, co si o tom kdo myslí. Můj pes má pro mne cenu vyšší než deset takových, co odsuzují cokoliv, co dělám.

No tak já sem doma furt a čuba se mnou..ale teda obdivuju že to neriskla. Sem nezavřel dveře do ložnice a musel narychlo pryč...a jak měla mokrý tlapky tak bylo vidět že se u dveří zastavila..a byla tam sama skoro tři hodiny a zkrátka si nedovolila překročit práh

Taky jsem to tak měla, asi měsíc. Ale protože mám v ložnici i pracovnu, pes by byl trvale odstrčený. Nenechám ho přece stát s čumákem ve dveřích, je to pes, ne nevítaná návštěva . Obývák je manželova doména, ale pesan jde tam, kde jsem já. Pelech má ale v každé místnosti - má otlaky a artrózu. A když už jsem celý den v práci, nemůžu ho odstrkovat, když se konečně vrátím. Ale tu postel, tu jsem ho učit neměla. Ještě že čeká, než natáhnu jeho přehoz, sám tam nehupne.

Do ložnice nesmí......

Pes v posteli je sice nehygienický, ale můj Zatímco většina pejskařů přemýšlí, jak to psa odnaučit, u nás to byl způsob, jak psa "ochočit" a naučit se nás nebát. Trvalo mi to přes měsíc - po dvou letech u nás, (bál se skoro všeho), učila jsem ho skočit ke mně pomalu a za pamlsek: nejdřív přední packy, pak celý, pak zůstat chvilku, pak i lehnout a dnes jsem ráda, že mi uvolní místo. Tulí se a chce si o mě opřít aspoň hlavu.

no tak to máš eště za dlouho a já za pár

Jo, a nejen vyčteno, ale taky vyslechnuto z krásného videa, které sem dávala kinder. Moc děkuji, ten dokument byl skvělý

Libas napsal:Prý jim mnohem méně hrozí cévní a mozkové příhody a pokud k nim dojde, snáz se léčí... Ale to nemám z vlastní hlavy, to mám vyčteno
za to těm chlupatym chudinkách hrozí cévní a mozkové příhody z nich

Já, protože znám havaňáčka od kamarádky, tak si vůbec nemyslím, že je to gaučák Je to akční a tuze učenlivý psík, ideální na agility, dogdancing a všechny tyhle psí sporty. Kamarádka říká, že je to takový akční šašek

"Kontaktní ležení" není můj výmysl, je to opravdový pojem ze psí etologie. Vlci a některé další psovité šelmy toto denně provádějí a je to hodně vidět i u těch hodně kontaktních psů, jako jsou např. stafíci, jsou-li chováni ve více kusech, tedy v malé smečce. Smečka si lehá blízko sebe a někteří psi vyloženě jeden druhému na hlavu. Nejen si tím předávají teplo a tělesný pach, ale i tím získávají pocit sounáležitosti. Při kontaktním ležení se psem si pes i člověk lépe odpočinou, neboť kontakt člověka se psem oběma vyplavuje do těla jeden strašně starý hormon - teď si nevzpomenu na jeho jméno - který v obou způsobuje pocit štěstí a odstraňuje z těla stresové hormony. Díky tomu prý lidé, kteří mají doma psy a mazlí se s nimi, déle žijí. Prý jim mnohem méně hrozí cévní a mozkové příhody a pokud k nim dojde, snáz se léčí... Ale to nemám z vlastní hlavy, to mám vyčteno

Mě všichni říkali, že jsem si pořídila gaučáka Ale ono tak vůbec není. Dassie má pohyb velmi ráda, ven ji vůbec nemusím přemlouvat (jako sousedka svého bišonka) a už se moc těšíme na pěkné počasí, kdy si užijeme dlouhé procházky. Tu pravidelnost s venčením v pět bych ráda dovedla do nepravidelnosti, ale zatím to nějak nějde. Ale po vyvenčí (je to otázka dvou minut na zahradě) už dnes neotravovala vůbec a zalehla do pelíšku a vydržela do půl sedmé. Pak začala být aktivní, nosit hračky, abych si s ní hrála. Jen, mě se ještě vstávat úplně nechtělo, tak jsem se uložila na sedačku (manžel se chystal do práce) a Dassie si ke mně lehla a prováděli jsem ještě "kontaktní ležení" jak to vtipně nazývá Libas Dokáže se v tomto podřídit momentální situaci.

Když já se přiznám... mě to dělá radost Zase na druhou stranu musím uznat, že jsme s výběrem Abbynky měli hodně šťastnou ruku - nikdy neměla ani náznak demoličních sklonů Takže když nemá tolik akce, jak by si představovala, tak nic neničí a nevymýšlí blbiny, spíš je taková smutná. Nejdřív zkouší kňučet, někdy i trochu poštěkne a když vidí, že z toho nic nebude, tak si zhluboka vzdychne a jde si lehnout (nejlíp mě na klín). Mě to úplně fascinuje, jak ona je neúnavná a pořád taková veselá Je to prostě naše péro

Laďko, já to chápu. Taky mám teriéra. A s bullí hlavou, takže možná ještě tvrdohlavějšího. Jsou to šílení psi, které když nezastavíš, tak budou lítat, dokud nepadnou mrtví. Za teriéra musíš myslet ty. Já to nemám z mojí hlavy, dostal jsem to porazeno, když byl Scotty malý, ale jsem vděčný, moc vděčný. Neumím si představit, že by ještě řádil doma třeba po příchodu z procházky, kdy zlehka naběhal 20 km, zatímco já ušel z posledních sil 6 km... Energii by na to měl, ale prostě tohle se u nás od malička nedělá. Doma se odpočívá a přes to nejede vlak

No jo, ale když musíš být 6:30 v práci, tak to s tou nepravidelností moc nejde Leda bych vstávala jednou o pěti, jindy třeba ve čtyři nebo ve tři
Abby mě tak do roka taky tahala z postele s naprostou pravidelností v 5:30, i když byl víkend. Naštěstí ji to pak přešlo. Myslím že s Dassie to bude stejně...
A se zábavou je to u nás tak, že jakmile jsou páníci doma, znamená to, že jsou tam pro Abbynku... U nás se blbne venku, blbne v obýváku, v ložnici, v koupelně, prostě všude a furt... Ona má neuvěřitelnou schopnost (kterou jí teda dost závidím) čerpat energii nějak ze zálohy nebo co. Dokud je nějaká akce, tak jí ta energie nikdy nedojde. Ona by byla schopná uběhnout 100 kilometrů a dokud bych já neodpadla, tak by mi ještě nosila přetahovátko nebo balonek. A až já odpadnu, tak teprve odpadne taky, ale takovým způsobem, že je až do rána úplně mrtvá (někdy ji sleduju, jestli vůbec dýchá), když o ni cestou na záchod zakopnu, tak ani neotevře oči... Spánek má asi úžasně vydatný, protože sotva se jí zazdá, že už by jako mohlo být ráno, tak mě přijde sledovat, jestli už náhodou nemám otevřené oči a po včerejší únavě ani památka...
Jako máme i mazlící dny, kdy té akce tolik není, ale to pak vidím, že jí ten pohyb hodně chybí...

Půjde, chce to jen vydržet.
Jinak k těm hodinkám v hlavě - ano, mají hodinky. Jsou lidé, jako je třeba moje máma, a ti se nechají doslova zotročit psem. Naučí je na pravidelný režim a pak mají problém, že ho musí dodržovat.
Já zase hlásám nepravidelnost. Ani v přírodě vlk neuloví pravidelně v 6:00 potravu. Nebo v 5:00 nevstává, nebo v 17:00 nechodí ven čůrat. Já Scottymu dávám jak jídlo, tak procházky, tak výcvik nepravidelně a nemám problémy, že by žebral, že chce jít ven nebo tak. Ale důsledný jsem v tom, že venku trénujeme, sportujeme, řádíme a podobně, a doma se odpočívá. Jediné cvičení, které doma provádíme, je kontaktní ležení, jinak opravdu nic. Doma se prostě jen jí a odpočívá a hotovo. Má to spoustu výhod.

Tak máme za sebou dvě rána a máš pravdu, pomalu přichází na to, že nic nezmůže. Včera i dnes sice venčení po páté (ona má snad v hlavě hodinky ) a pak už jen dvakrát pokus u manžela, jednou u mě a zalehla do pelíšku. Vydržela do šesti (i když asi nespí a vyruší ji i zpívající ptáci nebo klapot podpatků sousedky, která jde do práce ). Pak dostala granule a ještě chvilku vydržela v pelíšku. Tak snad to půjde

Tak to, že nechodí otravovat tebe, ale zkouší to na manžela svědčí jasně o tom, že už ví, že ty nepovolíš, že u tebe to nemá smysl, a tak zkouší, jestli manžel nebude ten slabší článek řetězu - a co si budeme povídat, to my chlapi obvykle býváme. Pokud to vydržíte ještě pár dní, tak garantuju, že do neděle bude klid a dokud budete spát, nebude otravovat. A jak píší ostatní - s věkem vydrží stále déle. Jde o to překonat jen pár měsíců...

Co jsem koukala do tvého profilu tak je jí teprve půl roku. To ještě potřebuje na wc častěji a hned po probuzení, možná i to ji budí, že chce čůrat. Ale až bude starší, tak vydrží déle. Banemu byl v lednu rok, ale když byl malinkej tak jsme taky chodili furt ven, hlavně i já jsem ho sledovala zda už nechce atd. Někdy jsme šli i v noci což teď už vůbec, jen když mu dáme něco co mu nesedne to pak chodí po bytě, tak už vim, že potřebuje a jdeme.
Když to vydrží dělat hodinu, tak to má opravdu výdrž. Ono na každého psa platí něco jiného no, můžeš také zkusit když bude kňourat u postele, tak ji říct klid nebo ššš a popřípadě chytit čumák a jen co bude chvíli v klidu, mít připravené pamlsky nebo granulky v ruce a hned ji dát a chválit.
Ale já myslím, že je to tím, že je ještě malá, ikdyž píšeš, že v posteli vydržela spát déle a na wc asi nepotřebovala no.....ale ten náš to dělá, že se vzbudí a tak a teď se všichni točte kolem mě, deme si hrát atd. Jenco vidí, že vstanu z postele tak už plnej energie a de pro hračky. To tedy mluvím o víkendu. Když vstávám do práce v 5:30 tak to si ještě válí šunky na pelíšku a když vidí, že vstávám a du do koupelny, tak tedy taky vstane (zajímavé když vstává přítel tak ne to furt leží). je zvyklej, že s ním vždy du hned ven jenco se obleču možná proto.

Přesně tak jsem to dělala pár týdnů zpátky. Nesměla jsem se ale ani pohnout, jinak byla na všech čtyřech a dávala najevo svou radost. Když jsem s ní teď spala sama, tak jsem ji při prbuzení pohladila a řekla, že ještě jdeme spát a Dassie si lehla do pelíšku a spala (nebo možná jen odpočívala). Dnes jsme zkusili variantu "mrtvého brouka". Venčení v pět ráno, nedala se přesvědčit že má ještě spát, vypravila se ke dveřím a to jsem už věděla, že musí. Překvapilo mě, že pak "neotravovala" mě ale manžela. Škrábala na jeho straně postele a kňučela. To jsem ještě nezažila. Vydržela to hodinu ( a já vlastně taky, manžel si klidně spal, i když pak tvrdil, jak vlastně nespal ) a pak dostala v šest granule. Já si znovu lehla, Dassie dvakrát oběhla postel a pak si lehla. Kdyby manžel nevstával na WC tak by určitě spala dál. No, co už vytrváme ještě zítra

No lepší by byly jezdící schody, ale tyhle taky nevypadají špatně Vypadají dobře, líbí se mi, že mají odjímatelný povlak, který se dá vyprat. Phoebe bude mít radost.

Já se přiznám, že Phoebí do postele může. Vlastně, měla jsem to jasný, už při rozhodnutí. Ze začátku jsem si to musela vybojovat, kvůli spolubydlícím. Jako štěně byla drak. Ale teď mě to uklidňuje. A navíc, moc dobrá canisterapie . Jen ke mě spát teď moc nechodí. Cestuje si. Z mého pokojedo mamčina. A ještě má variantu matrace. Ale do té doby, co spíme, spí taky. Pak vyskočí a je akční. Dnes byla akční i v noci, protože u nás byla v domě rozlučková párty a ona to hlídala.

A já si chci zrovna pořídit tohle, páč po operaci Phoebí nějak nerada skáče na mou vysokou postel www.zoohit.cz/…

alá nenechte si radit po netu

No, to by mě Mr Cesar, asi nepochválil:


ad 1. Kdyby psovi nebylo vedro, pak by v posteli vydržel dýl, než na focení za piškot.
Kdyby něco hodlal sežrat z jídelního stolu, místo povelu fuj bych letěla pro video.

ad 2. Snad se nikdy, vážně nikdy, do rukou Cesara nedostane Egonův deníček!

ad 3. Vážně ta čepička má identifikační účel!

ad 4. Očekávat od psa pochopení lidský řeči je tedy blbina, i když je to den co den, dycky je to náhoda, třebas funkční: Mazej si lehnout na svůj pelech jsem Ti řekla a koukej si tam lehnout a nesomrovat tady, když je tu návštěva, co není zvědavá na hafany.

ad 5. Rozdovádění psa či naše vítání třeba? Slibuji, Mr. Césare, že nikdy, opravdu nikdy nezveřejnim nahrávky z VHS kazet, páč už nemám video.

My to máme stejně jak Laďka, pelíšek má též kousek od postele, ale máme i sedací pytel na kterém v noci spí. Ráno se když byl meněí také budil dřív, ale teď vydrží déle, je pravda, že já nejsem moc spáč, takže v osum max. v devět vstávám. Bane se vzbudí a z pytle už kouká co my, zda spíme čine, jen co se na něj jen kouknete nebo se pohnete, že to vypadá, že jste vzhůru už je u postele. Takže opravdu dělejte, že spíte....Někdy taky vstane a de k posteli položí si hlavu a kňourne, jako kdyby říkal "tak co-nuda", pak dá tlapky na postel a někdy když je přítel otočenej tak buď ho olízne a když se otočí zády tak na něj hrábne tlapkou jako "zaškrábe" ale když nereagujete odejde zpátky na pytel kde buď odpočívá nebo z něj kouká na nás. Když vidí, že už mám otevřené oči a budu vstávat tak hned zas přiletí a obíhá postel ze dvou stran (část máme u zdi) a kňourá trochu.
Takže fakt dělat jako že nic, že spíte a nevšímat si ho (pokud je pejsek ještě hodně malej tak pozor, aby neptořebovl opravdu na wc). Někdy sem si chtěla přispat otrochu dýl aspoň do těch devíti, tak jsem mu dala kostičku na kousání, abych ho zabavila zachvíli ji měl v sobě, ale ok.
Také jsem vypozorovala, že když sme někde byli a spal jen na dece na zemi ne na pelíšku, že se budil dřív a v noci i coural, takže dle mého zkoumání si myslim, že pohodlnější pelech rovná se delší spání...Každopádně do postele nedoporučuji, mažel má pravdu a respektovala bych ho, nejen že to kazí intimní život, jak psal Libas, ale babička hlídala sestřenici psa a ten se v posteli vyzvracel a uklízení nic moc.... až bude pes starej neudrží moč třeba atd. a taky asi žádná nádhera.
Každopádně jsem začala číst knihu od Ceasera, jak už jsem tu psala a k tomuto tématu se hodí úryvek z jedné kapitoly Ceaser to také nedoporučuje.
Přiznávám, že jednou jsme Baneho chtěli vzít taky do postele když sme byli na návštěvě u přítelových rodičů a on furt kňoural, že chce ven (za psem co mají na zahradě), tak aby byl klid vzala sme ho do postele. chvíli chodil, pak si lehnul a on je takovej, že když je večer, chce mít klid a ať na něj nikdo nesahá, jinak brble a kdyžtak odejde. No tak tam chvíli s námi byl, zjistil, že se vrtíme, že ho to ser... a odešel na pelech spát
Nevím zda rozliší, že ráno tam může a večer, aby si s tím , pak neměla ještě více starostí. Něco psa odnaučit je mnohem těžší než naučit. A když už manžel ji dovolil spát v ložnici, tak nevím zda ho ještě více takhle dráždit. Být tebou popřemýšlím nad pro a proti, ale co píše, tak asi jediný důvod vzít ji do postele je aby spala dýl, ale to se naučí i tak neboj až bude větší zvykne si. Prostě oba dělejte, že spíte a ji to přestane bavit vás ráno otravovat a dožadovat se.

Palce držím už teď

No, přemýšlím, jestli by Dassie "pochopila", že do postele může jen ráno. Večer, že se prostě jde do svého pelíšku. Už jsem ji jednou v posteli měla. Byla jsem u kamarádky na chatě, spaly jsme v malém pokojíčku a ráno byl všude klid a my musely zůstat v pokoji, tak jsem si ji v sedm (kdy už měla pocit, že opravdu musíme vstávat) vzala do postele, lehla si mi do nohou a ještě hodinu jsme spaly. A doma zase v pohodě. U dcery také spává v posteli, zatím to umí oddělit. Jen nevím, jestli pochopí že ráno ano a večer ne.... Zatím to nebudu zkoušet. Zítra ráno bude testovačka, manžel byl poučen, že musí vydržet, tak uvidíme "kdo z koho" Držte palce

Naprosto souhlasím, hlavně s tou poslední větou