Vrčení psa

já tedy zrovna moc pro klec v bytě nejsem, ale je-li pes od malička zvyklý, v pohodě, určitě lepší než dodatečný kárání

Jsem rád, že to splnilo účel Šlo mi hlavně o to, aby sis uvědomila, že cvičit můžeš to jednání, u kterého jsi přítomna. Když dělá něco v době, kdy tam nejsi, musíš mu v tom zabránit nějak jinak, vycvičit se nedá... a nebo nad tím mávnout rukou. Vždyť nakonec co je špatného na tom, že si lehne na postel? On tam opravdu cítí váš pach a proto je mu tam dobře, cítí se tam v bezpečí.
Co se klece týká, je to skvělá pomůcka, ale jako každá skvělá pomůcka je potřeba zacházet s ní opatrně a pořádně si promyslet plusy i mínusy. Pro mne je to jednoznačně skvělá věc a mému psovi prospívá. To ale neznamená, že musí prospívat každému psovi.
A jak odpočívá po procházce můj pes vidíš na fotce. Už když jsem se rozhodoval pořídit si psa jsem věděl, že bude spávat se mnou v posteli. Ale zpočátku spal Scotty ve své kleci, protože tak byl naučený. Až tak po třech týdnech začal spávat se mnou v posteli. Ze začátku jsem měl strach, abych ho v noci nezalehl... teď mám strach, že on zalehne jednou mne

Do klece to vím, že by byl nešťasnej. Hlavně nás rád vítá když přijdeme a rád kouká i ze dvěří z balkonu a tak, takže myslim, že v kleci by to moc nezvládala a ani se mi ho tam nechce dávat. On taky většinou spí, ale sem tam si de hrát, napít se atd. Hlavně bych měla strach kdyby se v bytě nebo i sousedi nedej bože něco stalo, tak by neměl ani šanci útěku, nic. Si řikám, že člověk nikdy neví co se stane, požár a podobně....Tím samozřejmě nechci strašit. Stát se může ikdyž v kleci neni to mi je jasné. Kabely a tak máme zabezpečený to se k ničemu nedostane.
Každopádně máš pravdu, že je to řešení a když je na to tvůj pejsek od malička zvyklý tak mu to ani nepřijde.
No nejspíš to tedy necháme jak to je. Jednou jsem dala na stranu postele kde skáče bedny, aby tam nemohl a ten prďola šel k čelu postele a přeskočil ho to se myslela, že ani neumí, vždy tam jen opřel tlapky a koukal.
Ale každopádně děkuji za rady.

Myslím, že když si přečteš svůj příspěvek, tak zjistíš, že sis odpověděla sama
A taky ti odpověděla petrab, když odpovídala funtcz. Pokud nechceš, aby někam chodil ve tvé nepřítomnosti, tak to musíš zabezpečit tak, aby tam nechodil.
Vím, že možná zase sklidím hromadu kritiky, ale je mi to celkem fuck. Mně osobně vůbec nevadí, že mi Scotty chodí na postel a nevadilo by mi ani, kdyby tam chodil, když nejsem doma. Ale mám všude akvária a elektrospotřebiče a nechat ho volně v jakékoliv místnosti v bytě bych se bál, aby se někde nezakousl do drátu a nezabilo ho to. Proto má své místečko v kleci. Klec je stále otevřená, když jsem doma, může si tam kdykoliv zalízt, když chce klid. Když doma nejsem, je klec zavřená. Dával jsem foťák s pohybovým čidlem. Sotva odejdu, tak lehne a spí prakticky celou dobu, dokud se nevrátím domů. Někdy se probudí, dvě tři minutky se vrtí a zase usne.
Tohle je podle mne jediné řešení, jak dosáhnout toho, aby ti nechodil, kam nechceš. Ale na klec si musí zvyknout, nesmí ji brát jako že je tam zavřený za trest, ale jako svůj pelech. Scotty má například proto na "stropě" klece položenou kožešinu, aby na něj nesvítilo světlo nebo slunko, aby to měl prostě jako noru, bezpečný úkryt. Navíc klec musí být dostatečně velká, aby si v ní mohl pohodlně stoupnout, sednout, lehnout v jakékoliv poloze... i když 99% času tam prospí.

mňamky v koši? důsledně stále dokola trénovat alá lákadlo X pochvala a při nepřítomnosti zabezpečit koš tak, že se k němu psíček nedostane

já bych se taky tedy zeptala, jak by si třeba řešil to lezení na postel a odnaučil ho to? Jako mně by ani nevadilo, že tam chodí, jenže on tam začne rajtovat, povlak na postel stahá a když najde ty kapesníčky tak je rozcupuje. Když jsme doma tak tam nejde, to jsme ho hned odnaučili. A pochopitelně ho při činu nikdy nechytnem, protože jen co zarachtá klíč v zámku je u dveří. Za tu postel už mu ani nic neřikáme, vždy to dám do původního stavu když přijdu domů, ale samozřejmě, že bychom byli raději kdyby to člověk nemusel pokaždé uklízet. Dalo by se to ještě nějak naučit?
Jinak normálně má svůj pelíšek a i sedací pytel na kterej rád chodí, tam teda spí přes noc, zavřít místnost kde je postel nelze, protože máme menší byt a je vše průchozí a pelíšek má kousek od postele. Myslim, že tam chodí i že cítí náš pach....
Dávala sem kameru a hned jen co se zavřou dveře, první kroky vedou na postel

Se vším souhlasím jak píšeš. Poradila mi to dělat ta paní z chovné stanice když už hodně začne zlobit.
A teď konkrétní dotaz at ne probíráme rozsáhlejší témata..
Co dělat když pes leze do koše? Jak ho od učit? Řeknu fuj, reaguje ale pokud cítí tam něco dobrého tak to fuj nepomáhá.

Ach jo... Prosím, neberte si to vy dva nijak osobně, jste jen v tuto chvíli v této diskusi, ale je to určeno pro všechny, kdo při výchově psa tápou a nevědí, jak na to a kde se poučit....
Já tohle fakt těžko chápu. Když si někdo kupuje televizi, tak si o ní zjišťuje spoustu věcí, když ji koupí, študuje návod, učí se s ní zacházet, aby se mu nedej Bože nepokazila... a přitom je to jen pitomý kus hmoty, bez citu, k ničemu, jen na naštvání... ale když si pořizuje psa, nic si o něm dopředu nezjistí, koupí si to, co mu padne do oka, aniž by znal potřeby a nároky plemene, a když ho přivede domů, tak místo aby studoval "návod k obsluze", tak si myslí, že stačí, když bude dělat, co kde slyšel, a nebo co ho napadne... Ale tak to opravdu není. Štěně je živá bytost, každé plemeno má jiné nároky a dokonce každý jednotlivý pes je individualita, osobnost, nenajdete dva psy stejné vzhledově ani povahově... Snažte se se o psech co nejvíce dozvědět, dokud jsou mladí. Nedejte na kdejaké rady na netu nebo od "chytrých chovatelů" (viz. povalit psa na záda - víš ty vůbec, co tomu psovi děláš, jak moc mu ubližuješ???). Zkuste se učit od zkušených lidí a z dobré literatury. Vím, dnes to není snadné, knih vychází jak máku... ale i tady na hafících je jedno vlákno o knihách a tam vám zkušení lidé (jako třeba právě petrab) poradí, které knihy jsou výborné, které za něco stojí, a které jsou doslova brak.
Prosím, uvědomte si, že pejsci jsou živé bytosti. A hlavně, zapamatujte si Petřina slova, která by se měla tesat do kamene:

při výchově štěněte je nutno si vždy říci jedno:
pes něco dělá špatně nebo neposlouchá či něco neumí, protože jsem ho to nenaučil nebo jsem ho to naučil špatně, resp. psa není nutno trestat, pakliže ho konkr. věc naučím dělat správně, když něco neumí a dělá špatně, je to moje vina
Moc vám držím palce, abyste byli úspěšní a aby s vámi vaši pejsci byli šťastní.

Psi jsou velmi inteligentní a citlivé bytosti... jsou to naši velcí přátelé, dokáží nás neuvěřitelně milovat, někteří položí za svého pána i život... ALE NEJSOU TO LIDÉ!!!!
Nejsou to lidé. Kdyby byli, asi bychom si je nepořizovali (já tedy bych si určitě nepořídil domů nějakého chlapa). Pes je inteligentní, ale jeho inteligence je jiná než u člověka. Pokud chci vybudovat co nejlepší vztah mezi sebou a psem, musím o psovi co nejvíce vědět. Musím studovat - co napsala skvěle Petra ve svém rozsáhlém příspěvku z 19.01.2015 23:56. To, co Petra říká a co je tak hezky popsáno v jejím obrázku je prostě pravda, nemá smysl o tom polemizovat. Pes si to prostě nepamatuje, neví, co udělal a proč se na něj zlobíš. Ale protože je velice citlivý a empatický, tak ví, že se na něj zlobíš. Cítí to. Proto se projevuje zkroušeně. On neví, že udělal něco, co bylo špatně, ale ví, že se na něj zlobíš, a tím trpí a chová se submisivně. Pokud ale není v povaze submisivní, můžeš si tím pěkně pomalu zadělávat na veliký problém - pes je trestán, aniž by věděl za co (doufám, že už jsi pochopila, že trest není jen bití, ale i tvoje hubování, zvýšený hlas či křik nebo i neverbální chování, které pes umí číst dokonale) a pak se může stát, že takový pes se stane agresivním. Strachová agrese je absolutně nejčastější agrese u psů, to ti řekne každý, kdo se touto problematikou zabývá...

No nevím on fakt vypadá, že ví, protože do té místnosti pak ani třeba nejde, kvůli tomu a to sme ani nic neřekli a že jen kvůli tomu, že by tam viděl nepořádek, je to možné nevím no. Každopádně s těma botama sme mu to vždy ukazovali a přestal to dělat tak nevím.... A také je zajímavé, že on na postel nesmí a nikdy tam nejde když jsme doma, sám tam prostě nevleze, ale jen co se zabouchnou dveře od bytu tak pes na posteli, přehoz stahanej a podobně. Tak přece kdyby nevěděl, že nesmí tak by tam chodil ikdyž jsme doma ne? Podle mě jsou ty psi chytřejší a "vychcanější" než si myslíme

při výchově štěněte je nutno si vždy říci jedno:
pes něco dělá špatně nebo neposlouchá či něco neumí, protože jsem ho to nenaučil nebo jsem ho to naučil špatně, resp. psa není nutno trestat, pakliže ho konkr. věc naučím dělat správně, když něco neumí a dělá špatně, je to moje vina

pro takto mladého psa je trestem i jen intonace a gesto, není rozhodně dobré používat fyz. tresty (což zdaleka není jen bití), nejdůležitější je však ustavičný dohled (pes x dítě) a stoprocentní důslednost,
před dítětem rozhodně nikdy psa jakkoliv netrestejte, dítě neumí posoudit situaci ani dopad trestu, takže hrozí jediné - že si štěně zapamatuje negat. fyz. manipulaci či to dítě ať ve vaší přítomnosti nebo hůře, bez ní, přežene a v dospělosti mohou vzniknout problémy, zvláště máte-li prvního pejska a výpad proti dítěti by se opakoval, určitě oslovte odborníka, pozor ale, né každý chovatel či cvičitel jím je,
nedovolím si situaci posuzovat, protože jsem u ní nebyla, avšak, může se klidně jednat o obranný reflex psa, varování, strachový projev, zvláště je-li pejsek citlivější, ať už v souvislosti s nesprávnou manipulací Vaší dcery, Vás či kohokoliv jiného, může se samozřejmě i jednat o rafnutí rozdováděného štěněte při bláznivé hře, nevím

samozřejmě i v dnešní době jsou doporučovány běžně různé druhy korekcí, nijak výjimečně i dost silné, ale ty pouze kazí vztah pes x člověk a mohou se vymstít

doporučuji pro info některou z knih o etologii a blíže se informovat o podmíněných a nepodmíněných podnětech, reflexech, projevech strachu, konejšivých signálech psů apod.

přeji mnoho zdaru při výchově pejska a krásných dojemných, nezapomenutelných zážitků Vaší dcery s pejskem, aby to skvěle fungovalo, je velká práce

při nácviku ignorace strkání prstů do misky psa při jídle je nutno opět dodržet jedno - naučíte ho to vy (bez násilí, důsledností, pravidelností, vlídností, odměnami) a poté teprve svoje dítě za Vaší přítomnosti s poučením, že prsty se do psí misky rozhodně nestrkají, osobně jediný důvod tohoto učení vidím v případném omylu, nikoliv záměru, prstíky dítěte ve školním věku nemají co dělat v psí misce, Vaše ano, třeba jen při kontrole teploty krmiva, nutnosti z něj něco odstranit apod.

Fotka pro pobavení, tak by to asi mělo být, např. tento pejsek byl využíván v canisterapii, byl zcela bezproblémový, přesto se nikdy nestalo, že by se dítě k němu mohlo přiblížit bez dohledu!, vše probíhalo dlouhodobě, s nonstop učením dítěte, že do misky se nesahá!, i u mrňouse to jde (byť fuška zvláště v souvislosti s časem... )
hafici.net/fotogalerie.php…


Prostě mnoho zdaru!

co se týče kapesníčků, skutečně pes neví, (ať ti to připadne sebevíce) oč jde, docela pěkně je to popsáno tady:

Ještě s tim vrčením mu můžeš zkusit chytit čumák a říkat nesmí nebo klid, jako když psa učíš když štěká ať přestane a je v klidu.

Tak je to možný no, my to vždy dělali takhle, aby mě viděl.
A jak se říká, že psa nemáš trestat když ho nechytneš při činu, že si to nepamatuje, tak ten náš lump si to pamatuje až moc dobře. Přišla sem domů a roztrhanej kapesníček na zemi (vytáhl si ho z tepláků a krásně rozcupoval) tak on v euforii vítal nás, ale jak jsem přišla do pokoje tak už věděl a ocas dolu, ukazovala sem mu na kapesníček a říkám co to je? a moc dobře věděl, že to nemá. On to dělá docela pravidelně když najde takhle třeba v posteli kam nesmí pod polštářem kapesníky a taky přijdu domů přivítám ho a jdu do pokoje a on najednou se staženym ocasem de do koupelny nebo někdy pod stůl a to jsem ani nic neřekla a už věděl, že je průser. Ale nikdy ho nebijem jen mu to třeba ukazuju a řikám mu dokola co to je? Pak to uklidim a klid Každopádně už ho to asi nikdy neodnaučíme, protože prostě ví, že nesmí, ale když jsme v práci tak se nudí a sem tam nějakej najde ikdyž se je snažíme uklízet.
Ale s botama co jako prcek tahal z botníku, tak to jsme ho odnaučili, to viděl, že se fakt zlobíme dost a brzo s tim přestal. TAk on se člověk nedokáže zlobit moc dlouho když pak vidí tu krásnou tvářičku a kort u štěňat

Dobře, dobře.. Děkuji... Skusim to... Na ty záda mi to řekl chovatel.. Že pes v takové pozici se cítí potrestán, tak jako bych ho položil jiný silnější pes.. A tím vzniká postavení tebe a psa..

Jak píšeš, že by měl cvičit jen jeden, tak to jsem taky někde četla, ale na cvičáku když jsem přiišla s přítelem tak nám cvičitel říkal, že je dobře, že jdeme dva, že se můžeme i střídat a vyzkoušet si to oba a aby poslouchal oba....Každopádně nakonec jsem chodila stejně jen já, ale poslouchá i přítele. Spíš píšou, že by měl cvičit jeden z toho důvodu, že každý má jiný tón hlasu a psa to někdy může mást. Hlavně by měli všichni dávat stejné povely ne jeden sedni a druhej hačni si a podobně...
Ale jak píšeš, že jsi ho položil na záda a vynadal mu, tak moc nechápu proč ho pokládáš na záda jaký to má smysl? Pes pak na tebe moc dobře nevidí a navíc to může brát spíše jako hru, hlavně v pozici na zádech se může cítit jako bezbranný. My to dělali tak, že sem řekla NE! důrazně nebo nesmí a zvedla na něj prst. Poté na prst docela reagoval a pochopil, že tohle ne, že se zlobim.
S tim strkáním ruky do misky máš pravdu, pes by si měl od tebe nechat kdykoliv žrádlo vzít, já teda brala celou misku, zvedla ji a pak mu ji zas dala, takhle jsem to dělala i když kousal kostičku a vše v pohodě.To je určitě dobré cvičit

Děkuji. Na cvičák chodím protože Školka začne až v dubnu a pes bude už větší. Jinak na cvičáku cvičí se socializovanymi psy jen o něco starší. Cvičení probíhá úměrně jeho věku. Tunel, sedni, lehni, zůstaň, ke mně.. Zvládá to pěkně. No a to že cvičím jen ja jen proto že jsem slyšel že by psa měl cvičit jeden člověk, ale povely poslouchá i od dcery a manželky.. Sem tam spi v posteli, skočí na gauč..
.... Následovalo fuj, ne poslechl tak jsem ho položil na záda a vynadal že vrcet na mně nebude... Nikdy ho ne biju.
No a proto se tady nabíram taky skusenosti jak psa trestat za něco co nesmí a ať poslouchá a ne vrčí.. a zase nemá strach ze mně..
Říká se že psovi můžeš i ruku dát do žrádla a nic ti nesmí udělat..

Nerozumím, co znamená "Chodím cvičit jen já" a "následovalo fuj a pak byl na zádech". Ale napíšu ti jednu důležitou vlastní zkušenost, kterou jsme zrovna dnes rozebírali s kamarádkou. Ve čtyřech měsících by pes neměl chodit cvičit, rozhodně ne na klasický cvičák. Ve čtyřech měsících by měl být pořád ještě hlavně vychováván, měl by navštěvovat nějakou socializační školku, kde je pokud možno více stejně starých pejsků různých plemen a pak několik málo starších, prověřených a naprosto klidných a spolehlivých psů, aby se zde naučil základní sociální a komunikační návyky. Klasický výcvik by měl následovat až později. Vím, že se do mne teď asi pustí kovaní svazarmovci, kteří cvičili štěňata v tomto věku běžně, ale za svým názorem si stojím. Vidím kolem sebe ty nešťastné psy, které jejich páníčci cvičili od 3-4 měsíců, byli mezi dospělými, často nesocializovanými psy... a tito psi jsou potom stejní - nejsou socializovaní, neumí komunikovat s jinými psy a vše řeší jen útokem.
Co se týká vrčení - ve čtyřech měsících je to zcela obvyklé, pejsek si hledá své místo ve smečce. Je důležité mu ukázat, kde to jeho místo je. Ne nějakým násilím, ale naprosto jasně a zřetelně mu dát najevo, že žádné vrčení na nikoho z lidí se netoleruje, že lidé jsou v hierarchii smečky jasně před ním a on bude dělat, co lidé poručí. Není na to třeba žádné násilí ani žádný důraz, je jen třeba být v tomto důslední. Pes je smečkové zvíře, velmi rychle to pochopí a zklidní se - dodá mu jistoty, když zná své místo ve smečce, když ví, že do smečky patří a má tam jasně dané místo i úkoly.

Zdravim! Mám takový dotaz. Mám čtyřměsíční stěně. Chodím cvičit jen ja. Když něco dělá špatného, leze na stůl nebo do koše a byla u toho osmiletá dcera tak ho okrikla fuj, pokud ne poslechl tak ho dala rukama pryč. On po ní vyjel zavrcenim a ona šla za mnou pro pomoc. Dneska to skusil provést se mnou a samozřejmě následovalo fuj a pak byl na zádech. Mám z toho spatny pocit že něco nedělám tak jak mám. Máte skusenosti jak ho to odnaučit?..