Jenom do mě! Mám, co jsem chtěl. Možná znáte občanské sdružení BSP v tísni, které se zabývá pomocí týraným berňákům a hledáním nových páníčků. Pokud si od nich chcete vzít berňáka, dojedou k vám na kontrolu podmínek, ve kterých bude pes žít, zeptají se i na majetkové poměry, jestli budete mít na veterinární péči, musíte podepsat adopční smlouvu a pokud zjistí, že ji porušujete, tak vám psa vezmou. To je myslím si horší, než pár kritických slov někde v diskuzi.
A pro Berňačku. Chápu vaše rozhodnutí, pomoci týranému pejskovi. I my jsme si kdysi vzali psa sice ne z množírny (jenom svým páníkům poněkud přerostl přes hlavu). A smutným psím očím se těžko odolává. I když se mnou nemusíte souhlasit, přesto si myslím, že by v podobných případech neměl člověk rozhodovat pouze srdcem, ale měl by přizvat i hlavu. Představte si, že byste si místo relativně bezproblémového berňáka pořídila bez znalostí plemene třeba kavkazáka nebo asiata. To si pak vysloveně koledujete o průšvih a máte velkou pravděpodobnost, že se ocitnete v hlavní zpravodajské relaci televize Nova.
Jsem přesvědčen, že by si každý budoucí majitel psa měl zodpovědět 3 následující otázky.
1)Mám pro chov toho kterého plemene podmínky? Abych si třeba nepořídil do garzonky border kolii. Pokud chcete mít psa na zahradě, je potřeba ji mít dokonale zajištěnou. Takový psí výlet může v lepším případě skončit pokutou za volné pobíhání psa, v horším případě budete platit náhradu za zakousnuté slepice. A to už nechci zmiňovat možnost, že pes někoho pokouše nebo ho srazí auto a pojišťovna bude po vás vymáhat náhradu škody. Navíc je třeba zajistit, aby se v době hárání u vás neshromažďovali psi z celého okolí. A že je berňák pěkně vynalézavý. Ten náš kdysi vylezl po kompostu na 2 m vysokou obvodovou zeď, spokojeně se tam uvelebil a pouštěl hrůzu na kolemjdoucí. Musíte vyloučit možnost, že třeba strčí hlavu mezi tyčky a uškrtí se. Taky je třeba se smířit s tím, že pokud nebude berňák většinu dne zavřený v kotci (což není ideální stav), budete se muset rozloučit jak s užitkovou, tak okrasnou zahradou. Berňáci jsou zahradníci a pokud ten váš rád hrabe, budete se za chvíli pohybovat na poddolovaném území. Berňák s oblibou přesazuje cibuloviny, dokonale vám prostříhá keře ( a nevadí mu ani trny na růžích) a s oblibou kontroluje jakost vašich výpěstků. Ten náš dlabe od třešní a jahod až po švestky a hrušky, nepohrdne mrkví ani salátem. Z toho důvodu je třeba vyloučit za zahrady jedovaté rostliny, aby se pes neotrávil. Ale pozor třeba i na pecky z meruněk nebo vinnou révu.
2)Mám na chov prostředky? Je možné, že budete mít štěstí a veterináře budete znát jenom z pravidelného očkování, ale taky se může stát, že si pes zlomí třeba nohu a to už se dost prodraží. Samotný zdravotní stav plemene by vydal na samostatný článek. Pokud budete mít zájem, tak řekněte.
3)Budu mít na psa dostatek času? Často se hlavně na venkově setkáváme s názorem, proč chodit se psem na vycházku, když má dost velký výběh na zahradě. Ale pes chce poznávat jiné prostředí, setkat a vyřádit s jinými psy apod. A už vůbec by si neměl pořizovat berňáka člověk, který ho chce na hlídání zahrady někde v zahrádkářské kolonii a přijde tam jednou za den psa nakrmit. Takový berňák bude jenom nešťastný. Sem patří i potřeba základního výcviku, především chůze u nohy a přivolání. Krása berňáka vynikne především až při jeho volném pohybu. Není nic krásnějšího, jak když se na vás nadšeně řítí tříbarevná koule a radostně člověku skočí do náruče. Problém ovšem nastane, když včas nezabrzdí, to políbíte matičku zemi a ani nemusíte být papež. A jistě mi všichni dáte za pravdu, že skloubit zaměstnání nebo školu, rodinu, domácnost a ještě psa je někdy docela složité.