Máme maličký problém s kombinací Abbynka a naše dvouměsíční neteřinka v jedné místnosti. Abbynka svým šestým psím smyslem okamžitě pochopila, že ten maličký uzlíček, na který všichni šišlají, je pro nás asi důležitý a když je kočárek s miminkem na zahradě, tak u něho sedí a poctivě hlídá
Ale když jsme doma a miminko začne plakat, tak Abby vyvádí, jak šílená. Štěká nebo vyje jak na lesy, takže je u nás pěkný cirkus. Mimi pláče, Abby štěká, mimi se leká, o to víc pláče, Abby o to víc štěká... Nevím úplně přesně důvod, tak nevím, jak k tomu přistoupit. Nevím, jestli se Abby bojí, že se Terince něco děje nebo to má jiný důvod. Jestli jí mám štěkání zakazovat nebo ji spíš chlácholit, že se nic neděje...