Co s ním? (kouše)

Co máš dělat, aby tě nekousala, jsem ti psal jinde a napsala ti to tu i petrab. Opravdu se neboj "pištět jako štěně". Pro Mel je to jediná zpětná vazba, které rozumí a která jí řekne, že to už je moc. Já měl to samé se Scottym. Ona si tak s tebou hraje, nenapadá tě. Její socializace záleží teď na tobě. Ta školka je skvělá věc, ale tam jdete proto, aby se vyběhala s jinými psy a naučila se, jak se k nim chovat, plus se tam obvykle učí nejběžnější věci - jak správně chodit na vodítku a tak. Já tam chodím taky, i když mi to spousta lidí rozmlouvalo, a jsem moc rád, že tam chodím. Každý týden po návštěvě školky se náš vztah se Scottym prohlubuje. Ale jak píše petrab, štěněti musíš věnovat čas denně. Školka je hlavně od toho, aby ses tam ty co nejvíce naučila. Obvykle ji vede zkušený kynolog a toho se ptej. Klidně si napiš všechny otázky, co tě napadají, a ptej se ho, je tam od toho a rád ti poradí. Nezapomeň si pak po návratu domů zapsat jeho odpovědi, abys na ně nezapomněla, a dělej, co ti poradí, i když ti to přijde třeba divné, jako mně to "kňučet jako štěně"... ale opravdu to pomohlo.
A nezapomeň, to, co budeš potřebovat nejvíc, je trpělivost. Přeji hodně štěstí.

A až bude starší tak si pes pozornost vydupe

V psí školce si štěně pohraje se svými kamarády, což by mělo činit denodenně!!!!!!!!!, není to ale instituce, kde by se měl něco pes naučit, nýbrž prostředí, kde bys Ty měla pochytit, co se psem dělat, než zase školku navštívíš. Štěněti a mladému psovi se musíš věnovat intenzivně, denně, několik hodin!!! Teprve s přibývajícími léty intenzita ustupuje.

Štěně je hravý 7 dní v tejdnu....

Jasné, v januári sme objednaný do psej škôlky, budeme tam chodiť 1 deň v týždni, trvá to 6 týždňov. Tak sa tešíme obe dve Vyblázni sa a ja sa nej poriadne zabavím, k tomu sa aj niečo naučí, takže super...

štěně do přezubení má ostré špičaté mlíčňáky a jen malé ňafnutí bolí strašně a udělá hned krvavou ďuznu, šněně ale nemá ruce a jinak si hrát neumí, je potřeba štěně zklidnit, když se příliš rozdovádí, nestyď se zaječet vysokým hlasem, když tě kousnutí zabolí, jak přestane, pochval jí, nabízej jí ke kousání hračky místo sebe, rozhodně na ní nekřič a netrestej ji za to, čemu jsi jí nenaučila, kolem 5. měsíce přezubí a harvý stisk nebude bolet. Socializace probíhá intenzivně do 12 týdnů věku a následně celý juniorský věk, docházej s ní na cvičiště nebo do blízké psí školy, kde jsou stejně stará a velká štěňata, se kterými si může hrát, uvidíš pak v reálu, jak se štěně chová při hře a lépe poznáš, co její chování znamená

...a trochu ju od seba odsuniem.
Většinou, když od sebe psa odsuneš, vyburcuje ho to k tomu, že začne blbnout ještě víc. Když tě začne kousat, převeď její pozornost na hračku, hraj si s ní a chval ji, aby pochopila, že je správné kousat do hračky a ne do tebe. Uvidíš, že to brzy pochopí. Rozhodně nejde o to, že by byla agresivní.

Biť ju rozhodne nebijem. Ono to nie je iba pri hre, to mi je jasné, že sa vtedy pokúša všetko chytiť papuľkou Len tak sedím na zemi, ona sa zobudí, ide sa napiť, prilezie k nám, tak ju pohladím a ona sa po mne zahná, alebo sa do mňa pustí, tak jej poviem fuj, to sa nemá a trochu ju od seba odsuniem. Ona na nás všetkých chvíľu hladí a keď sa na ňu nekukám, tak sa sa na mňa zase vrhne Tak znova zopakujem postup a dám jej kúsať uzol, alebo inú hračku. Chvíľu sa s tým baví, potom mi vlezie do náruče, lahne si, tak ju začnem hladiť. Len tak si to kúše, zrazu prestane a rafne ma a nechce pustiť, tak ja teda neviem...

Je to malé štěně, takže není pravděpodobné, že by byla agresivní. To je nesmysl. Z textu jsem moc nepochopila, v jakých chvílích tě "napadá", ale myslím si, že jde o hru. Je malá a je pro ni přirozené používat při hře tlamu. Pokud tě kouše, nekřič na ní, ona tomu nerozumí, bude zmatená a vašemu vztahu to moc nepomůže. Radši měj při ruce nějakou hračku, kterou jí zabavíš tak, aby se věnovala té hračce a né tvým rukám/nohám.
Hlavně na ni za žádných okolností nekřič a nebij ji, prosím. Je to přece štěně, které se ještě všechno musí naučit a ty ji to musíš naučit tak, aby to pochopila a učila se ráda, ne aby z tebe měla strach.

Ahojte, ako by som nemala dosť problémov aj bez toho, tak ma moja malá kólia začala aj "napádať". Mojej mame to nerobí, sestre, len keď je úplne rozbláznená... Nechápem to, teda presnejšie, mama jej povie FUJ!, keď sa u nej o takéto dačo snaží a ona prestane, lenže ja na ňu môžem kľudne aj kričať a do očí jej to vravieť, aby pochopila a ona hneď začne znova. A hlavne, strašne to bolí, asi to znie smiešne, no má veľmi ostré zuby, mám krvavé šrámy na rukách, občas aj nohách Podľa mňa je to zlá socializácia, nejak moc sa tam ňou nezaoberali tak sa zdá... A vôbec sa zo šteniatkami nehrali, lebo keď prišla, nevedela, ako sa má hrať a na čo jej núkame "tie veci". A už vôbec nemá ten šteňací klasický elán do života, žiadne veselé oči, nikdy ich nemala plné života, čo ma veľmi straší, pretože tak malé šteňa by malo (aspoň podľa mňa) mať chuť do života, učenia sa nových vecí a na hranie sa... Prosím poraďte mi, čo by som mohla spraviť, aby aspoň to kúsanie prstalo?

Právě,tady je ten kámen úrazu,zkusit všechny možná řešení,ale oni evidentně nemají ani čas,ani velký zájem,jinak by se neptali,ale konali.

určitě bych zkusila všechny možný řešení a kdybych věděla že i po velké snaze nic nezabírá až potom bych začala uvažovat o injekci,i když takhle starej pes se těžko převychová

I ve větším kotci je pes chudákem,to není řešení,přece nemůže být zavřený pořád,potřebuje pohyb a trochu volnosti.Když ho potom vypustí,byť na vodítku a s košem,bude jak urvaný ze řetězu.to chce buď to radikální řešení injekcí,nebo navštívit odborníka,co se převýchovou zabývá.

Asi bych postavila větší kotec jak psal NIKO, ale zapustila bych pletivo hluboko do země aby se třeba nepodhrabal.
Určitě bych řešení neodkládala když pes napadne vás ještě máte šanci se ubránit ale u malého dítěte už by to tak být nemuselo

Nechte ho uspat ...

Je mu deset,pokud oni jsou jeho jediní majitelé,bude si na nového jen těžko zvykat,to by musel mít fakt štěstí a najít někoho kdo to se psy fakt umí a bude pro něj alfou.Zkuste zajet na Vlčary za Rudou desenským,nebo mu zavolat.z vlastní zkušenosti vím,že pomohl už hodně nešťastným majitelům.

Kdo si vezme 10tiletého psa,který napadá své majitele!?Takového psa i kdyby neměl tolik let,bych nikomu nemoh nabídnout.To je také trošku o zodpovědnosti

A co takle zkusit mu najít nového zodpovědného majitele - je mi jasné, že na to teď nemáte čas ani myšlenky, ale třeby by se někdo našel, kdo by to s ním uměl...

tím uspáním úplně souhlasím,určitě je to míň kruté,než mít psa celý den u boudy za plexi.Je to sice kruté ale humánější.I smrt může být milosrdná

Asi jde o NO a ne vlčáka.Tenhle pes musí být určitě oddělen!Řešením by bylo,postavit mu větší kotec,než obvykle bývají.Pokud ne,zbývá jediné řešení-USPAT ho.

Ahoj doufámže mi tu někdo poradí :(
Rekonstruujem si bydlení u tchýně onajedno patro my jedno patro.Já mám malou fenku maltézáka oni mají vlčáka.Jenže je docela zlý.I na manžela už kolikrát vyjel a to ho zná,i prý na tchýnku.Je mu asi přes 10 let přesně envím.Jd eo to že máme malé dítě,druhé na cestě a já rozhodně nechci riskovat že se něco stane(ten pes už několikrát vyjel i po cizích,já sama se k němu nepřiblížila)Pryč ho není kam dát resp někam do útulku,utratit to mi přijde nelidské ale co ním teda?Nikoho pomalu ani neposlechne. a aby byl věčně někde zavřený to se mi nelíbí a stejně by tam muselo být i plexisklo,že jo dvě děti najednou jendo poběží tma druhé tam...prostě přemýšlím dopředu(už i z toho důvodu že mám s vlčákem bohužel dost špatnou zkušenost ohledně napadení.Nikdo ze známých i ho vzít nechce.Jak byste tohle řešili?