Fenka útočí na miminko

Určitě nejsem za to dávat psa hned u nějakého problému jinam. Naše fena nesnesla když se někdo dotkl mojí sestry, když byla malá a automaticky ji bránila a startovala a takto to měla i u ostatních dětí. Nějaký pud ochranitelský. U Vaší feny natartovalo toto chování zakuckání se. Možná si vyhodnotila, že malý chtěl ublížit Vám a proto teď ta agrese. Určitě náhubek je fajn, ale tím můe dítěti ublížit také. Elektrika v tomto případě, ano, ale naučí se malého brát jen se strachem ze šoku, to v tomto dle mě není cesta. Psí psycholog je určitě fajn. Váš strach a obavy přeníšíte na psa, proto také reaguje tak jak reaguje, vycítí z Vás nerovitu, ale už nechápe že to není vůdči němu, ale vůdči malému.
Na tom by chtělo určitě také zapracovat.

Ahoj, ráda bych se zeptala, zda má někdo zkušenost a může mi poradit. Máme 10letou fenku staforšírského bulteriéra a 6měsíční miminko.

Na začátku se zdálo být vše v pohodě, hodně jsem se snažili, aby se pro ni nic moc neměnilo. Zlom nastal asi kolem 2. měsíce, kdy malému zaskočilo mléko při kojení a já jsem ho rychle zvedla - fenka v tu chvíli vystartovala na něj. Od té doby jsme ostražití a nenecháváme je vedle sebe ani s dozorem. Sledujeme konejšivé signály, koukáme, jak se "tváří". Občas se nám stalo, že na něj zavrčela - podle mě největší problém je v tom, že na něj vrčí, i když on vůbec nic nedělá, tedy nemůže si připadat v ohrožení. Minulý týden ale byla na posteli, malý na podložce na druhé straně místnosti a jak jsem se od něj zvedla pro telefon, začala vrčet a běžela na něj, naštěstí se nic nestalo. Od té doby je vůbec nenecháváme spolu a fenku dáváme do klece a pouštíme, jen když můžeme vše 100% ohlídat. Od začátku chodíme na cvičák, cvičitel nám poradil el. obojek + košík i na doma, což se nedá. Příští týden máme další konzultaci se psím psychologem.

Máte někdo nějakou zkušenost, je možné to ještě nějak zlepšit, nebo nás čeká X let oddělování a zavírání do klece?

Co byste dělali vy? Samozřejmě už nás napadla možnost najít ji nový domov, na jednu stranu by to možná bylo dobré i pro ni, přeci jen by to měla klidnější (když ji hlídají naši, je spokojená a klidná), ale na druhou stranu je na nás hodně fixovaná a navzdory tomu, co píšu výše je to děsný mazel a tulič. K nikomu z rodiny jít bohužel nemůže.

Jak se říká, tonoucí se stébla chytá, tak ocením jakoukoli radu.