Když byla Bessinka malinká taky měla snahu se vztekat a běhala že se nedala chytit, ale pokaždý se mi to povedlo, povalila jsem jí na bok, jednou rukou jsem jí držela na zemi hlavu aby jí nemohla zvednout a nedej bože mě čapnout a druhou tlačila tělíčko k zemi, do tý doby než se uklidnila a potom jsem jí poslala na místečko, aspoň co se týká jí, pomohlo to, ještě to párkrát zkusila když byla větší, to jsem jí nepovalila ale srazila jí dolů, to samé, držela hlavičku, po chvilce už to bylo dobrý, dneska už to bohudík nedělá, jen když má nějaký móresy že by chtěla mít navrch, tak jí pošlu na místo a otočím se zády a odcházím. Taky se mě ale stalo, že jsem za ní přišla po delší době, ona se na mě podívala, otočila se a odešla. Nojono, v rodině jsme si asi obě rovné, náš vládce je asi páníček, tomu to neudělala ani jednou, potvůrka