Výběr pejska

Zajdi do útulku pokud nemáš svou vysněnou rasu- tam si najdeš na 100% hafana který tě bude nade vše milovat

Děuji on je strašně hodnna děti je to pes který je přátelský a dobrosrdečný děkuji za názor

border je myslím si dobrá voľba ak ho chceš na brlohárenie alebo dohľadávku ...
jazvečík je dobrý norník ale aj durič ... osobne by som si vybral bordera. sú myslím si že zdravší ako jazvečící( klby ..) pred mojou ANDOU som chcel bordera

A na lovení čeho? Od toho se taky výběr samozřejmě odvíjí.. Přiznám se, mně se sympatičtější bordík - i co se loveckého využití týče. Hlavně by bylo pro mě důležité zdraví a to mají boder teriéři pevnější než jezevčíci, u kterých bych se bála mimo jiné zad.
Tady jsem našla zajímavý článek o bordíkovi: old.myslivost.cz/…

No na lovení ale my máme už psa jen se ptám mezi dvěma plemenama děda má border teriére a měl jezevčíka, tak které bys volila ty ?

Pro každého je lepší někdo jiný záleží, na co pejska chcete a co od něj očekáváte.

Chtěla bych se zeptat coje podle vás lepší Jezevčík drsnosrstý nebo border teriér.

I při výběru psů s PP je ovšem nutno pořádně přemýšlet, pátrat a zjišťovat, protože někteří chovatelé množí psy s genetickými vadami. Nejlepší je optat se někoho, kdo má pejska relativně zdravého a nechat si doporučit CHS.

Poraď se se zkušeným veterinářem ( veterináři ). Máme doma yorka, se kterým jsou zdravotní problémy. V každém případě bych koupila psa s PP. Vyšší pořizovací náklady se Ti bohatě vrátí. Nyní bych si vybrala již většího pejska.

Heleď vyber si to plemeno které se ti líbí nejvíc a rozvaž jestli na tomáš to co ten pes potřebuje a mít čas

To je pravda ale stejně tě radím jokšíra

Záleží, který pejsek se Ti víc líbí, co s ním chceš dělat, zda-li Ti vyhovuje povahou, proštuduj si i genetický choroby - co je menší zlo.

obidve tieto plemená sú malinké, len ide o to koľko času máš na psíka - yorka treba strihať atď ... ale myslím si že sú to všestranné psíky .. doma mám 2 yorkov a čivavku ...

Já bych si vybrala jokšíra toho tě poradim já.A máš doma nějakého psa?

Chtěla bych se zeptat co byste si radši vybrala Jorkšíra nebo Čivavu ?? Ja stale váham a newimm .. prosím poradte

www.prakticky-zivot.cz/…

mameradipsy.cz/…/

Koukám, jak různě se dá přijít k psovi U nás to bylo tak, že brácha pořád otravoval, že chce psa (potajmu podporován tatínkem, který tajně toužil po doze nebo alespoň vlčákovi). Já psa nikdy nechtěla, když bych dala stranou co s tím je starostí, tak jsem si nemyslela, že by pes byl vhodný mazlíček pro někoho, kdo je schopnej vylízt před ratlíkem na strom Nakonec kluci zlomili mámu, která, ale razila cestu minimalismu tzn. nejlépe fenečku bišonka nebo něco jemu podobnýho. Jenomže babičky stále prohlašovaly, pořiďte si psa a jdete z baráku i se psem, takže pejsek byl stále pouze ve fázi "jednou možná, snad". A pak mamka potkala na vánočním koncertě jednu naší známou. V tašce nesla takovou malou, žíhanou kuličku o které tvrdila, že je jezevčík a že má ještě dva bráchy a ségru. Druhej den už naši, aniž by někomu něco řekli, jeli pro štěndo. Přivezli takové, malé, černé cosi, co se dalo nosit na jedný ruce. Podle chovatelky prý králičí jezevčík, hladkosrstý. Žíhanýho tátu naši viděli, mámu (hrubosrstou a rozhodně ne králičí) ne. Takže nás poněkud překvapilo, když tý černý kuličce na nose začaly rašit fousky a na hřbetě efektní "pankáč". Ale vůbec nevadí, že se naši nechali napálit. Že Bertík je spíš hrubosrstej než hladkosrstej, že je paličatej a není to fenečka ani bišonka ani dogy, protože že je náš A babičky ho milujou ze všech nejvíc

Katy napsala: Tak by mě zajímalo, proč jste si vybrali právě toho pejska, kterého máte (nebo měli). Jestli zafungovala "chemie", vzhled, povaha, váš rozum...
Prvního jen mého psa, co s námi strávil celý život, přinesl manžel. Nečekaně, neohlášeně, nedomluveně. Chtěla jsem chrta nebo baseta. Z toho měl šok. Přinesl kouli (prý jen NO je pes) s dlouhou bílou náprsenkou, dle veta křížence čuvače s vlčím špicem :
hafici.net/fotogalerie.php… (50kg)

Po šílených peripetiích se zdravím u předešlého miláčka jsem řekla - víc žádnej pes! Nikdy.
CHS jsme vybrali společně a z devíti kuliček vybral manžel. Osm štěňátek k nám přiběhlo okusovat tkaničky a mazlit se a jediné leželo pár metrů opodál bez zájmu. Překročil všechny a řek - támhle ten! Ten má žlutý nožičky.A je dvakrát větší než ostatní!
Když se k němu přiblížil, drobeček se otočil a odešel před ním do boudy.
Já s hrůzou zvolala - ne! jakýkoliv zvídavý štěně, ale tohle a eště přerostlý - ne!
A to je Egonek. hafici.net/fotogalerie.php…

Ahoj, my také nemáme pejsky od štěňat a kupované, ale oba jsme si vzali z psího útulku. Alan(kříženec foxe) byl zhruba 3 roky starý a Jessie (skoro "čistokrevná" jezevčice) byla cca 1,5 roku stará. Přesně jak říkáš, jsou naprosto hodní i když asi nikdy v bytě nebydleli, v útulku pro psy byly prý už od štěňat. Jsou super a ani tolik neštěkají, když nejsme doma. Rozhodně doporučuju vzít si pejska z útulku je to totiž dvojnásobná radost - uděláté radost sobě a hlavně pejsek nemusí být celý život zavřený v kotci a má svého páníčka, za což je vám pak naprosto vděčný. Pro zajímavost přikládám link na psí útulky www.pejskar.cz/…/ , ať si každý vebere pejska z psího útulku v okolí svého bydliště.

Nojo, všechno má své klady a zápory tohle je na dospělých dobré, většinou jsou tak nějak přirozeně inteligentní Můj pesan bydlí venku, domů nechodí...ale když jsme někde na výletě a spí se mnou v pokoji, neudělá nic. Aniž by ho to někdo učil Co mi umřeli kavalíři, neměla jsem 8 let štěně a když mě to vloni čekalo, myslela jsem, že nemám šanci to zvládnout: D ale v pohodě naštěstí

Přesně tak..a taky v tom vidím další plus.I když to jsou oba psi z ulice a navíc byli dospělí,nikdy se nám doma v bytě nevykadili,nepočůrali a nic nerozkousali.Apřitom bylo vidět,že z bytu nejsou.Možná je to tím,že jsou to oba kříženci špice (jestli jsou čistotnější..??)Jen bylo horší je odnaučit štěkat,když jsme šli do školy,nebo práce.Já bych si třeba se štěnětem nevěděla určitě rady

Tak to je krásné!! Jsem ráda, že existuje někdo takový, jako ty...já bohužel psíka z útulku mít nemůžu (nalezenci tady okolo díky Bohu nejsou), ale zamyslet by se měli hlavně ti, co podporují bezpapíráky. Je spousta chlupáčků v útulcích, co by chtěli pořádný domov a lásku.

Mě si mí pejsci taky našli.První Míša přímo na ulici,čekal na mě tenkrát vždycky před školou,jako by věděl,v kolik končím.Pak jsme s ním jako děti celý den běhaly před panelákem a krmily ho.A v noci ho tam bylo slyšet,jak vyje.No a třetí den, po velkém prosíku,už mamka neodolala.Pak jsme s ním prožili ještě 14 krásných let a moc na něj vzpomínám.
S nynějším Jurynem to bylo těžší,taky nalezenec,ale ten nedůvěřoval nikomu.Teď po dvou letech se z trhače stal príma pes rarach,plný života a oddanosti.
Proto já nedám na křížence z ulice či z útulku dopustit!

Je krásnej

To je hezký Chtěla bych víc poznat nějaký bullíky, ale žádný neznám.

No ten je nádherný!!! Strejda říkal o tetiném bulíkovi, že to je nějaký tapír s mravenečníkem dohromady Ale mi se strašně líbí.. jsou to citliví psi, empatičtí a při správné výchově psi pro (téměř)všechno

Já i můj přítel jsme v dětství měli pejska. A psí kamarád nám oběma moc chyběl. Ale potom, co nám oběma odešli do psího nebe naši první hafíci, uběhla poměrně dlouhá doba, než jsme se rozhodli, že teď už psí miminko zvládneme sami. A nastal čas dlouhých diskuzí. Já chtěla psa typu rotvajler (velká kulatá hlava, veliký upřímný oči a postava medvěda)... Přítel toužil po bulíkovi (v té době v mých očích ten nejošklivější pes) A tak jsem každý večer seděla u netu a brouzdala po nabídkách štěnátek a navrhovala kompromis - nějakou variantu na půl cesty Ale ať jsem ukázala sebe roztomilejší štěnátko, vždycky se našel důvod pro zrovna tohodle ne... Po 3 týdnech už bych brala jakéhokoliv psa, jen když bude mít 4 nohy a bude náš. A tak jsem jednou narazila na fotku bulího miminko a jen tak proto, abych ho pošťouchla, jsem ho příteli ukázala. A odpověď přišla okamžitě. Pro toho bych jel hned A já pod přílivem emocí jsem mu řekla, tak jo, já tam píšu. A už jsem odesílala mail chovatelce. A za 8 týdnů jsme si jeli pro toho nejúžasnějšího pejska. Dneska už bych jinou rasu nebrala, je to totiž takové multizvíře. Někomu připomíná prasátko, někomu přerostlou krysu, dětem často ovečku nebo oslíka - no řekněte, komu se povede si v jednom zvířeti přivést domů půlku zoo?

já jsem si psal nevybíral prostě jsem něakého chtěl a kamarádka mi Baka nabídla zadarmo a on se mi líbil tak jsem si ho vzal

PP má, ale při stěhování se dali všechny její papíry (i z výstav...) někam do krabice, kterou já nemůžu najít Ještě jsem přišla na jedno místo kde se po tom kouknu. Jinak na požádání o duplikát si ještě počkám. Chovatelka (Věra Martínková -chs Veramar) nedala kopii o zápisu vrhu na beagle klub, takže tam nejsou potřebné informace, které potřebuji vědět, abych mohla požádat o duplikát. Beagle klub už žádal o kopii cmku tak čekám co se bude dít. Takže Chita je s PP ale nikdo je nemá

NIKO, ona PP má, ale čeká na duplikát...bylo to tam nějaké pochybné:( Elis vysvětlí..

ELiss napsala: U nás vybírali rodiče. Požadavky byly: ani né malý, ani ne velký, né moc hyperaktivní, ne moc líný, a aby se nesložil bolestma, když se do něj omylem šťouchne. A bígl byl na světě Nejdřív to bila bezbapírová vořešice, hodně podobná bíglovi, Džína. Tu nám po 2 měsících přejelo auto (vběhla pod zadní kola) a druhý den přivezla máma Chitu. Takový "cosi" vzdáleně podobné bíglovi. Spíš vypadala jak přežranej baset . Mno a máme papírandu bez papírů Já akorát spustila řetězec "Mami kup mi psa!"
V prezentaci máš psa s PP a tady píšeš.....

Jo to ho mohla poslat docela se divim že to neudělala Ale sem ráda že to neudělala, co si budem povídat

Takové naivky - s košíkem na prádlo pro dogu
Odvážná babička a ještě odvážnější děda - po tom zážitku ho taky mohla poslat někam, že

U nás to vybírali prarodiče, taky docela zajímavá historka proč právě doga Jednou byla babička s dědou se projít v lese a vyřítili se proti nim dvě dogy, babičku málem trefilo a běžela se schovat do auta. Pak se snad jeli podívat na nějakou výstavu a dogy je učarovali no a jelikož děda byl taky dobrej blázen, tak doginu odrostlou koupil A začala série dogínek u nás, která trvá už 21 let (ty jo to už je docela doba, co? )

Ale předchozí fenku Tiffany, proto jsme jeli až do Brna k MVDr.Štouračovi (jako jediní měli tenkrát v ČR vrh, domluvily jsme to po telefonu a jelo se, ani jsme neměli fotky nic). Sice jsme původně jeli pro žlutou doginu, ale tak nějak nás Tiffany okouzlila a domu jsme odjížděli už ni Akorát bylo vtipné že jsme tam jeli s košíkem na prádlo, aby si do něj Tiffa lehla, nějak byla větší než ten košík, takže se do košíku nevešla a celou cestu po nás lozila na zadních sedačkách

jeeee prý "přežraný baset"
Já Safajze nechtěla,protože byl moc tmavý... mamčiny požadavky byly: hlavně, ať se ho nebojím a je hodný (to Safí nesplňoval) a tatovy:hlavně, ať je velký, zlý a agresivní a dobře hlídá -tohle sice splňoval dokonale, ale teď jaksi eee...

Jo a jak je to s těma papírama - bude je mít?

U nás vybírali rodiče. Požadavky byly: ani né malý, ani ne velký, né moc hyperaktivní, ne moc líný, a aby se nesložil bolestma, když se do něj omylem šťouchne. A bígl byl na světě Nejdřív to bila bezbapírová vořešice, hodně podobná bíglovi, Džína. Tu nám po 2 měsících přejelo auto (vběhla pod zadní kola) a druhý den přivezla máma Chitu. Takový "cosi" vzdáleně podobné bíglovi. Spíš vypadala jak přežranej baset . Mno a máme papírandu bez papírů Já akorát spustila řetězec "Mami kup mi psa!"

že... já si myslím, že i kdyby si člověk chtěl vybírat podle určitého znaku, stejně to nakonec rozhodne štěně

Plně s Tebou souhlasím. Já, když jsem si jela vybrat štěndo, tak to bylo vždy naopak. Štěně si vybralo mě. Asi mají nějaký šestý smysl, aby si vybrali svého pána. Nikdy jsem s nimi neměla problémy a vždy jsme si rozuměli.

Tak by mě zajímalo, proč jste si vybrali právě toho pejska, kterého máte (nebo měli). Jestli zafungovala "chemie", vzhled, povaha, váš rozum...
U mě to bylo pokaždé stejné - pes si vybral mě. Můj první pejsek - Charlie (KKCHS) byl můj od prvního dne, co se narodil. O tom nebylo sporu. Druhý - Larry (KKCHS) si mě vybral sám, prostě mě přišel přivítat. Byl daleko větší raubíř než jeho bráška a při návštěvě byl pořád u mě.
To samé bylo i s nynějším Saphirem (BOT): původně jsem o něm vůbec neuvažovala, protože se mi nelíbil (nemám ráda tmavé tervíky) a byl největší hajzlík z vrhu (měl to být můj první velký pes, tak jsem měla strach, abych ho zvládla). Ale když jsme přijeli (bylo mu 6 týdnů), bylo jasno ...barva/nebarva, byl dokonalý. Byl u nás jako první a jeho ďábel s ďáblem v těle (z anděla neměl fakt nic) se mi natolik zalíbil, že jsem jeho 2 brášky poněkud více odstrčila. Trhač, pochovat se nedal, terorizoval...a já si řekla "toho musím mít" . No a teď je to naopak - anděl s ještě větším andělem uvnitř . Úžasný pes milující všechny lidi na světě (a hlavně mě, žejo), naši kočku a cvičení.
Z dob jeho hajzlíkování přidávám foto - z těch očí mu to přímo číší