3 26.02.2011 22:52 R petrab [10528] - foto, veterina
Já vyrůstala mezi psama odjakživa a taky jsem je odjakživa venčila, byli vždycky výborně vycvičení a nikdy s tim nikdo neměl problém. Když mi bylo 10, tak mě doprovázela doga pomalu větší než já. Jenže to nebylo tak, jako dneska, že na každym rohu je iks psů, který jsou nevychovaný a patřej nezodpovědným arogantním majitelům. Já když koukám kolem sebe, je to (aspoň v našem okolí) samej průser. Přejetej pes na flexi, přejetý dítě, když vlítlo do silnice pro balon, co tam upustil pes atd. Kolik psů, který byly potrhaný jinejma, když je zrovna venčilo dítě, vůbec nespočtu (a ani málo není mladších dětí, který byly pokousáni jiným psem, protože se svým malým kámošem vehementně v náručí zdrhali před psem velkýho plemene.) Osobně jsem byla přítomna takovýhlemu incidentu asi 3x a ani větší dítě není schopný rozumně a v klidu reagovat a věc řešit.
Tvůj názor plně respektuju, ale jen se podívej kolem sebe - na prstech jedný ruky se dá v každý čtvrti pohodlně spočítat dětí, který popisuješ:
: musí si ho samo naučit poslušnosti, samo s ním pracovat, ošetřovat ho a pod.
A možná ani to ne. Spíš bych to nazvala slovy Mileny:: několik takových dětí jsem znala.
Převážná část dětí, když psa venčí, venčí ho proto, že mu to nakážou rodiče, protože si pořídili do rodiny psa, přitom jsou celý dny v práci a nemaj na psa čas nebo děti škemrali a pes do rodiny proto přišel a za chvíli je přestal bavit. Ale to je už o něčem jinym.
Rozhodně můj názor je ten, že dítě nemá psa venčit samostatně. Čím mladší, tím spíš. Moje děti taky občas vyvenčej psa, když neni zbytí, sami, nikdy z toho ale nemám dobrej pocit, resp. kdyby se něco stalo, mohla bych za to tak akorát já hozením zodpovědnosti na dítě. Za psa v rukou nezletilýho, zvlášť eště bez občanky zodpovídám já a tím pádem je to double. Nevim ovšem, možná se nevyjadřuju nějak pofidérně a nesrozumitelně.
Nech toho - Cir přišel když mi bylo 11
Já si nemyslím, že by dítě nemohlo samo chodit se psem - ale musí si ho samo naučit poslušnosti, samo s ním pracovat, ošetřovat ho a pod. Ovšem to je skoro utopie, neb to nesplňuje určitě alespoň 50% dospělých, natož dětí...
No, já osobně jsem zažila skutečně dost děsné příhody zaviněné dospělými, kteří pustili své děti se psem ven. Když nějaké dítě vidím (a to i na 2. stupni ZDŠ), beru to jako holou zodpovědnost. Mám zkušenosti i s tím, že i adoscelent převážně není schopen reagovat tak, jak by měl v krizových situacích (pes vběhne do silnice, vlítne tam psovi aport, psa napadne jiný pes apod.).
Ano, nakopnout rodiče, a ne jednou! Je strašné, když to odnese dítě. Jsem zastáncem názoru, že pes a dítě patří k sobě, ale do určitého věku vždy pod dohledem dospělého. Teď nemám na mysli jenom tuhle tragédii, ale zvedá se mi tlak i v případech, když vidím dítě se psem na hřišti - pejsek je uvázaný u lavičky, pere na něj sluníčko, štěká, kňučí, a dítko si spokojeně hraje s kamarády třeba celé odpoledne. A rodiče jsou spokojeni, pes je vyvenčen a dítě si vyhrálo. Nejraději bych pejska odvázala a donesla mu vodu. Zkoušela jsem dítku třeba domluvit, že pejsek má určítě žízeň. Odpověď - co se staráš, je to můj pes. A naši o tom vědí.
No jo, no. Co na to říct. Nakopnout rodiče, že pouštěj holku se psem, kterého nezvládá? Asi...