Základní výcvik

Na to video jsem také koukala a souhlasím s tebou nikdy nevíš co tam může vjet a jak je silnice frekventovaná. Jediné co mě napadá, proč to učí i tímto způsobem je, že: To jsem tedy viděla v praxi - de paní se psem, pes je tlustý jak válec a těžko se belhá tudíž jde cca 3 metry za ní, paní přejde ne moc frekventovanou silnici a pak se otočí, kde je pes. Pes ještě ani nedošel na okraj, ale kdyby ano, tak by se měl zastavit a počkat až ona řekne,aby se ona nemusela vracet zpět Ale to je opravdu extrém. Ten pes než by tu silnici přešel, stejně by se mohlo vyřídit auta a srazit ho....
Spíš jako ze všeho by si z toho člověk měl vzít co uzná za vhodné.

je to prima, videa pěkný, ale tohle jsem trochu nepochopila www.mazlickoviny.cz/… .
Neni mi jasný, proč by pes měl zůstat před přechodem a následně mě doběhnout, když jsem v půlce já. Min. proto, že jde o okamžik vteřiny, kdy tam může někdo vjet, pokud si toho nevšimnu.
Osobně jsem měla psy naučený tak, že vobrubnik byl pro ně kraj skály. Na vobrubniku se prostě dřeplo a do silnice se vlezlo jedině u mý nohy. Tím jsem docílila toho, že i kdybych psovi hodila do silnice balon, na vobrubniku by zabrzdil, páč vobrubnik je možný vopustit jedině u nohy, jinak ne.
To, aby vlez pes do silnice jak za mnou (s přivolánim) nebo ji přešel přede mnou (s vysláním vpřed), sice lze naučit, ale nezaručí mi to spolehlivost, aby do ní pes nikdy nevlez sám ať už z jakýhokoliv důvodu (kočka, kámoš atd.), páč "ví", že volnost mimo chodnik je smrt.
Myslim si, že pokud je pes naučenej, že pohyb mimo chodnik se děje jen u nohy člověka na povel a to i na ulicích, kam maj auta zákaz vjezdu a nikdy tam neprojížděj, můžu s nim chodit kdekoliv bez vodítka i v centru velkým měst s obřim provozem. Za mne tedy ke stoprocentní fixaci mimo chodnik nijak jinak, než přilíplej u nohy.

Parádní stránka co jsem objevila s videonávody www.mazlickoviny.cz/…

mám tříměsíční štěndo,sedni ,lehni ,ke mně zvládá už perfektně,ale myslím si ,že na povel zůstaň má ještě čas,zvládá povel čekej,když se rozeběhne a já jí chci zastavit,zavolám jménem,nebo písknu,pak následuje čekej a ona si sedne a čeká,než ji dojdu.Strašně si užívá slova chvály a drbání za uposlechnutí,taky pamlsky jí báječně motivují

Jasně že ano takovéhle mladé učím nejraději... berou to jako úžo novou hru

myslím si, že takou hravou formou sa už môže pomaly učiť sadni, ľahni a tak

Ahoj...máme doma 2,5 měsiční štěně trpasličího pinče. Myslíte že už je vhodná doba na učení sedni, lehni, zůstan,...

nacvičuj zásadně v leže, neodcházej zády, couvej dál, opakuj zpomaleně zůůůůstaň s posunkem, sleduj jí, nemáš vůbec důvod proč se na ní nekoukat, to můžeš nacvičovat až bude cvik hotov, nejdřív jen půl metru a postupně přidávej, nespěchej, trpělivost, postávej, pomaličku měň směr, až vydrží v pohodě ležet, zkus nejdřív vytočení lehce do strany a přidávej pomalu až do úplného čelem vzad...
Jakmile se zvedne, změní polohu, vrať se k ní a polož jí znovu, žádný tresty!!
Nejdřív nacvičuj doma, pak jen tam, kde nikdo a nic zajímavýho neni, velmi pozvolna zkoušej přidávat ruchy, ale až po tom, co bude zvládat cvik v klidnym prostředí. Teprve zcela naposled zkoušej různý postoje (otočky, sed na bobek apod., neprovokuj s tim dřív, nebo Tě to vrátí zas o iks kroků zpět) a s odložením tak, že na Tebe neuvidí počkej až zcela na finále, máš času dost!
Můžeš venku příp. použít i úchyt. očko, kudy prostrčíš vodítko, aby cítila, že na něm je a případně přidat povel, ale tam jde už i o přidání nepodmíněnýho podnětu www.ozzoteam.cz/…/

Mám potíž...už zvládáme poslušnost na 1- Sedni lehni..válet sudy přines a jiný. Ale sedni čekej je někdy nad naše síly. Odcházím li zády k čubě nevydrží čekat. Nenapadá vás něco? Už to trénujem dýl a princip asi chápe ale prostě se neudrží. Když na ní koukám a couvám není problém

Snad to nikoho neurazí...včera se mi stala věc. Chodím denně do lesa od jedný do šesti. Převčírem sme zmokli a nebylo mi včera nejlíp. Dovařil sem oběd a chvilku se natáh na gauč. Čuba si lehla vedla a chtěla aspoň ruku na hřbet. No chtěla asi i nahoru ale netroufla si. Přesně v jednu na mě ňafla a chtěla mě volíznout...jako co si to dovoluju ležet...už je čas. Povedlo se ji mě štípnout do nosu a radostí šťouchnout čumákem do oka...do druhýho taky. Hodiny v hlavě bez cílenýho výcviku. Probuzení jedna báseň.

No vidiš, když se někdo rozepíše, jak mu hned druzí líp rozumněj.....


Co se týče naučení různých triků, jestliže nemáš v okolí nějaký potřebný vhodný cvičák (nemyslím pro lovecké psy, ale alá ml. nové kynol. sporty - dogdancing apod., kup si nějakou dobrou knihu, kde jsou formou hry a pozitivní motivace popisovány různé cviky, takže si můžeš se psem hrát a blbnout s ním a naučit ho během toho různý "blbinky"

Neznamená to, že se nemáš ptát na konkrétní cviky zde, alespoň se snad po nějaké době rozjede trochu diskuze.

Netrápí mě chlupy ...spíš ty skoky. Další věc je že za to nebyla trestaná ani tady ani myslím u původních. Já ji chápu...krom toho si tam děti dávaj oblečení do školy a možná tam leze až po jejich odchodu. Určitě ale neprchá v panický hrůze. Je to takový to když má v lese něco na hrabání a přivoláš ji. Tváří se ..ale no jo už du ...ale jen proto že chci sama. Než jí dojde že dostane granulku a rozběhne se. Zkrátka ví že nesmí a voblbuje mě. Jen chci aby se to nenaučila natrvalo. Právě že je to těžký protože si nahoru zkoušela vlýzt jen jednou když sem tu byl. Asi zapoměla že tu sem. Opřít se tlapkama zkouší a to ji domlouvám. Asi sem netrpělivej. Dost lidí mi říká že poslouchá úžasně. Jenže to jsou majitelé psů kteří nikdy neopustí dvůr. Krom toho je učenlivá a baví ji to takže budu vymejšlet nějaký triky. Chci ji naučit proplétání mezi nohama ale nevím jak na to. A při lehnutí jde často na bok do drbací polohy. To je potvora. V sobotu směe měli doma práci na baráku takže večeře až dýl a vymyšlený tak že ráno se naklepalo maso a až skončíme tak si každej ugriluje co chce. Pes samozřejmě přítomen. Až mě překvapilo že nezkouší žebrat. Je na granulích a kapsičkách ale přece jen maso je maso. Ale chtěla domů. Pustil sem jí. V minutě štěkla že chce ven. Přinesla mi plastovou misku do který odměřuju denní dávku..rozuměj...najednou a po částech odsejpám do misky na žrádlo. No tak sem ji dal do misky pár granulí a přilepšil plátkem sejra. Misku sem ji vzal ke grilu. Vrnění při usínání na klíně mluví za vše. Dneska ráno třeba ležela v koši. Zkrátka jde o to ji přivýst k tomu že nahoru ne ani jen někdy. Nesmí do ložnice a respektuje otevřený dveře. Uvidíme jestli se to povede.

a co Tě trápí? že pejsek, kterej s Vámi spí doma, někdy leze na gauč, když je sám a nebo že se bojí, když Tě vidí, protože už byl za to někdy v minulosti potrestán?

Co Ti vadí na tom gauči? Chlupy? Mně osobně by vadilo u jezevčíka jen jedno- že skoky, zvláště směrem dolů jsou naprosto nevhodné, co se týče náchylnosti dlouhé páteře k problémům s plotýnkami a ochrnutím, pakliže k nim dojde, mmch je pak velký problém (a nezbytnost!)psa odnaučit spát tam, kde to dělal léta předtím.

Je naprosto normální, že psi rádi spí na vyvýšených místech, měkkých a příjemných, takže jsou-li sami doma, často či přímo většinou ( pakliže to nejsou nějací odpůrci teplých pelíšků a nepreferují polehávání např. na studené dlažbě ) na těchto místech odpočívají, navíc tam mají více pachu páníčků.

Pakliže pejsek skočil na gauč v Tvé přítomnosti, měl jsi ho důsledně v klidu a formou následné odměny za dobré chování, naučit, že se to nemá. Jestliže jsi ho /Ty či někdo jiný/ potrestal, či dokonce jsi ho potrestal tak, že jsi přišel do místnosti, kde gauč je a pes na něm ležel a ty jsi mu vynadal, pleskl ho, smetl dolů či já nevím co, pes vůbec NEVĚDĚL, že je to za to, že leží na gauči /v podstatě jsi ho potrestal za to, co právě vykonával - za spaní, možná ale i za vrtění ocáskem,když tě zahlédl apod./, bylo to pro něj zcela nepochopitelné, bezdůvodné a proto teď mizí, když tě vidí, protože neví, co od tebe může čekat,resp. čeká, že bude zase potrestán, i když neví proč.
Jestliže jsi věděl při odběru, že je štěně naučené spát v posteli, pak jsi měl nastolit nový režim hned od prvního dne s tím, že mělo být psovi zabráněno se na tyto místa dostat, pakliže jsi na něj neměl čas. Je možné se vrátit k nácviku malého štěněte zpět, ale když nebudeš přítomen, NIKDO ti nezajistí, že pes tohoto měkkoučkého místa zase nevyužije ke spánku, aniž by Ti to dělal naschvál. Jediné, co mohu říct, že když vstáváš a pes už automaticky seskočí z gauče, musí mít opravdu dost velký strach.
Teď se musíš rozhodnout, co je pro Tebe snadnější, jestli začít znovu, všechno přeorat a začít s denním ustavičným nácvikem, který opravdu nevidím jako 110%tně úspěšný, za to velmi omezující, dosti dlouhý a v podstatě nekonečný a nebo pidi psovi toto tolerovat a postupně mu vrátit důvěru v Tebe a odbourat strachovou reakci formou pamlsků, odměn, her během společného pobytu na gauči a následně spíše dořešit naopak případný náběh, schůdky apod., aby pes neskákal příliš z velké výšky.


P.S. kdyby neměl pes již tyto neg. zkušenosti, je možné nastražit na gauč něco, co ho ke skákání na něj odradí (něco na něj spadne, poleje ho voda apod. )a to BEZ Tvé osob. účasti, aby si nepříjemný zážitek nespojil s tím, kdo mu má být nejbližší a to jeho pán. Zkusil - li bys něco podobného i nyní, pak by to možná časem zabralo, ale vztah mezi Tebou a psem by to nezlepšilo a to je asi to prioritní, tedy předpokládám, pakliže to chceš řešit a nezajímá Tě jen polovina problému a to - pes pryč z gauče. Psa neznám, jak přesně reaguje nevím, z Tvého popisu mi výše uvedené připadá, takže je potřeba se poradit s někým, kdo to na místě uvidí.

Další problém.... Fena, jezevčík, 4 měsíce...poslechne. Umíme sedni, lehni ale většinou jde na bok...jako by drbej mě. To bych asi časem zvládnul. Umíme aport a to ji někdy baví někdy ne. Taky dobrý. Naučil sem jí hop..přeskočit hůl...to jí děsně baví. Umíme sedni čekej zůstaň. Při čekej se někdy neudrží když odcházím normálně. Když couvám a koukám na ní tak ok. Čas? nebo fígl? Ale nejvíc mě trápí jedna věc. Spí v kuchyni...někdy ale leze na gauč když je sama. Když vstávám slyším skok a nenápadně čumí z košíku. Když se nevzbudí utíká se schovat za koš. Prostě ví že nesmí ale neudrží se. Má za swebou 14 dnů v rodině se spaním v posteli a stopy to asi zanechalo. A chlap se má na co vymlouvat No jen kdyby někoho něco napadlo...Díky

Jasný, přeháním četnost...uberu.

jestliže máš dojem, jak píšeš, že jí to "někdy nebaví", zkus na nějakou dobu cvičení zkrátit a hlavně cviky obměňuj a nikdy "nejeď" jejich stejný pořadí!

To znudění chápu...no cvičíme tak 5x denně max čtvrthodinku a mezi dnem občas jeden dva povely za granulku. Budou jí 4 měsíce.

nevim přesně, jak je štěně starý, ale zpočátku po klas. odběru je vhodný výcvik (u štěněte je to ovšem jen příprava na výcvik, takže jakejsi druh výchovy), pár minut 2-3x denně, později tak 5-10 minut 3-5x denně, jen pomalu prodlužovat, jinak se pes dostane do útlumu, nutno skončit ještě předtím, než pes přestane mít o cvičení zájem, prokládat dostatečně hrou, odměnami, pamlsky a nikdy netrestat a neopakovat stále cvik dokola.
Vždy začínat od nejjednoduššího a postupně až po dobrým zvládnutí cviku pokračovat dál a hlavně - trpělivost v čele s důsledností - každej pes je úplně jinej.

Tak zjišťuju že fena je hodně učenlivá. Jen jí to někdy nebaví. Asi to přeháním s časem? Jak dlouho cvičit štěně v kuse? Další věc že zvládla i neobvyklý prvky snadno. Dcera by ji chtěla naučit ten fígl že se pes proplejtá mezi nohama. Nevíte jak se tomu říká nebo jak se to dá nacvičit? Ve dvou si to umím představit ale aportuje a ostatní povely plní líp když je s jedním člověkem. Je ještě malá. Díky

U Arga to bude spíš na aport,tomu když dám vybrat mezi balonkem a pamlskem,tak chnapne po balonku,Sagi zatím spíš vypadá na žrouta,tudíž nějaký moc dobrý pamlsek.

jestli je aportovací, určitě používej aport s pamlskem dohromady, urči si ale aport konkrétní jen na cvičení, po kterym bude šílet

Zavaluju to tady dotazama ale nechci zakládat nový téma. Máme potíže s čistotou. První dva tři dny v rámci možností ok. Dnes ji ráno pustím na dvůr za chvíli dorazí a udělá bobek. Nemyslím si že vyžaduje pozornost...jen si to neuvědomí a nebo prostě neví. Nikdy sem tohle dlouho nenacvičoval a šlo to. Po tejdnu doma už je to neobvyklý...zvlášť když sem vstával v pět aby teda šla včas. O hodinu později se to opakovalo.

No "chůze u nohy" tak, aby pes vyšlapával a sledoval svého psovoda. Uměl měnit směr chůze u nohy a to vše pomocí "hračky" nebo pamlsku na který se "kontakt psa s psovodem" cvičí, tím že se na něj dívá Mimo to si o tom něco přečti na netu pokud nemáš knížky nebo nějaký časopis a jestli je fence teprve 11 týdnů máte času ještě dost, nechala bych to až jí bude tak půl roku, ale přisedávání k noze a otáčení na místě už můžete trénovat, bude se to hodit

Můžete to někdo přiblížit ..chůze na balonek? Čuba někdy jde ale někdy ze sebe dělá předložku ke krbu...myslím na vodítku. Nějaký rady? stáří 11 tejdnů...za sebou 14 dnů v posteli a poté se rodina rozmyslela. Doma je teprve 6 dnů pelíšek na místo pohoda, aport nás chvíli baví ale cvičíme to třetí den. Nesmíš poslechne někdy s menší ochotou a je potřeba zvýšit hlas. To dělám nerad. Otevřená místnost je tabu a nechodí tam. V noci to zkusila. Je to jezevčík.

Jo na "hračku" i na pamlsek Taky občas Beuše jde a nekouká, ale většinou mě sleduje a o to víc sleduje, když mám "hračku", to potom jde a krásně se na mě dívá... N nás je tedy účinější hračka, taky je u cvičení čuba veselejší a víc jí to baví, kdežto za pamlsek je to o ničem jiným, to mi přijde že povel plní jen aby ho dostala, takže já osobně prefuruji hračku "škola hrou"

Cvičíte někdo chůzi u nohy na balonek?já jsem to s Argem takhle nedělala-na cvičáku se spokojili s tím,že pes jde, ale že na mě nekouká nevadilo.Se Sagim bych to ráda zkusila-tzv.ipáckou chůzi,ale nevím jestli na balonek nebo jen pamlsek.Dneska jsem to zkoušela i s Argem,vzala jsem do ruky balonek,ukazovala mu ho a krásně šel a koukal přitom na mě,řekla bych,že šel i blíž u mě.pak jsem mu balonek hodila a bylo vidět,že ho to cvičení víc i bavilo.

No však na povelu "štěkej" nezáleží, hlavně ať vydrží zdraví, to je to nejduležitější

na haf taky nereaguje, to jsme právě dělali s druhým pesanem, s tím jsem se vykecávala, ale Maxům výraz mluvil za vše no jo, třeba časem... uvidíme co ho nakonec rozštěká

A když to zvíře , dejme tomu např. kočka uteče už neštěká jo? A zkoušeli jste "štěkej" a ty uděláš "HAF" a tím ho vyprovokuješ ke hře a on v zápalu hry začne štěkat? Ale Maxíček je ještě mladej klučina, myslím si že časem poznáte na co by s radostí štěkal a naučí se to a když ne, svět se nezboří, koneckonců to není zas tak důležitý povel

ne fakt ne, dokonce jsme trénovali dva psy - jeden štěkal na každý předmět, hračku, vyprovokování, ale ten náš tam stál u toho a nechápal co po něj chceme.. na cizí kočku by štěkl, ale ta hned uteče

Já bych řek že máme velký úspěchy za těch pár dní..a to zatahání za ucho je spíš takový hravý,,,jako když se se štěnětem škádlíš..jde ti po ruce ale nekousne (když se nezapomene) a ty ho zataháš za nohu, ucho ocas. Pro něj unavující, odreagování..srozumitelný. Ale radu beru k srdci...Ale věř že někdy je přímý jednání dobrý k rychlýmu pochopení zvířetem..savcem. Přece jen v kovárně se něco naučíš.

To neštěká vůbec na nic? Na nějaký předmět, hračku, pamlsek, či na kočku nebo nějaký zvíře?? u nás to vždycky takhle šlo. Vprovokovala jsem psa a říkala "štěkej" pořád dokola a když nakonec štěknul dala sem pochvalu a pamlsek, pomohlo nám i napodobování a předvádění toho "HAF" to psa vyprovokovalo jako hru a začal při hře štěkat

štěkání na povel je v podstatě velmi těžký cvik, protože pes má ke štěkání vždy nějaký důvod, někdy to jde ale v podstatě skoro samo, jakmile psa naučíš štěkat na povel, následně jde velmi dobře učit na povel neštěkat (nikoliv naopak), což se někdy velmi hodí.
Psa pozoruj a jakmile má tendenci štěkat, použij nějaký posunek (běžně pohyb ukazov. a prostředníkem alá tytyty) a povel (obvykle štěkěj), posunek a povel už neměň a následně ho pochval, i když štěká zpočátku jako první bez tvýho povelu.
Nácvik je jednoduchý, štěně pozoruj, co ho provokuje a kdy se začne zvukově projevovat, tutot situaci pak využij k tomu, že budeš dávat povel a následně chválit. Můžeš to zkoušet třeba i s jídlem, hračkou apod., je-li žravé a náruživé na aport - jídlo nebo hračku (třeba i misku s jídlem) psovi ukazuj, můžeš s ní mávat a lákat ho a různě ho poňoukat a vyslovovat povel štěkej, jakmile zpočátku jen lehce zakňučí, už následuje pochvala a veeeeeeeeeeeeliká a odměna právě ve formě onoho pamlsku či hračky. Můžeš to samozřejmě zkoušet kdykoliv i v jiných situacích, které psa ponoukají ke štěkotu, resp. na které hlasově reaguje. Zásadně buď trpělivý, i když by to trvalo dlouho a vyvaruj se jakékoliv nervozity, i jen tónového naštvání, že pes cvik ještě nedělá, nebo ho odradíš od cviku úplně. Někdo nedoporučuje, aby se pes pobízel ke štěkotu v případě, že tak reaguje při příchodu jiných osob, zazvonění apod., ale myslím, že to je úděl psa, aby štěkal - hlídal. Záleží na tom, co budeš od psa celk. vyžadovat. Později, až bude reagovat lépe, vyžaduj hlasité zaštěkání na posunek a povel, časem jen na posunek (u klas. služ. výcviku by měl pes min. 3x hlasitě zaštěkat, ale to jen pro info).

Co se týče tvý zmínky o zatáhání za ucho, věř, že to není správné. NEJPRVE MUSÍŠ PSA NAUČIT TOMU, CO CHCEŠ ABY DĚLAL A PAK TEPRVE MŮŽEŠ KÁRAT. A každé učení nějakou dobu trvá a nějakou dobu se fixuje, takže u takhle mladého psa je takovéto trestání zcela nevhodný a to i když ti určitě připadá, že pes tomu rozumí a to z jedinýho důvodu - kazíš si skvělý vztah se psem, protože zvláště u štěněte lze docílit postupně všeho pouze na základě pozitivní motivace. Je to ní hromada literatury, být tebou, i když jde o tvrdohlavýho jezevce, využila bych těchto metod o nejvíce zvláště nyní, dokud jde o štěně, protože zatím psa necvičíš, nýbrž vychováváš!

to se snad dokáže naučit každý pes.

my to neumíme, protože jsem doposud nezjistila podnět, který u něj vyvolá štěkání.. to že bych si před něj stoupla s pamlskem u něj vyvolá možná nechápavou reakci, ale štěkat fakt nebude. Ani provokování nefunguje, tak nevím, co s tím?

Co by ne. Náš Jerry byl taky jezevec a uměl štěkat na povel to se snad dokáže naučit každý pes. Stačí na pamlsek, nebo oblíbenou hračku. Držet jí nad hlavou psa a říct "štěkej" nebo hračku schovat, nebo ho s ní provokovat tak aby se pes na štěkání vyprovokoval a říkat u toho povel např."štěkej" a on štěkne, pochval ho a odměň a pes časem pochopí co po něm chceš
S Beuší jsme to cvičili taky tak a postupem času k tomu přidávali i na vyštěkávání lidí a zvěře

psíka treba učiť šťekať na povel tak, že pri kŕmení držíme misku v ruke nad psíkom a necháme psíka aby o žrádlo poprosil, čo je zvyčajne sprevádzané štekotom moju som tak naučil

Naše štěně nechce moc na vodítku...teda když jdem utahaný z lesa tak to si neuvědomujem ale přes ves si občas zabruslíme občas děláme předložku ke krbu nebo přejetou žábu. Dcery jí to občas sežerou a poponesou jí což není ku prospěchu věci to vím. Ale jak jste šli na nácvik vodítka vy? Jde o fenu jezevčíka. U předchozích fen se nácvik vyvinul nějak sám. Je jí 11 tejdnů. Chyba je že šla přes majitele kteří se "rozmysleli". To je na pěst. A spala čtrnáct dnů v posteli. Po dvou tejdnech umíme aportovat i když ne dlouho a občas míček ztratíme. Místo umíme perfektně i když při neposlechnutí se občas schováme za koš. Spíš je to situace když tahá třásně na přehozu a když řeknu ne a nenechá tak popotáhnu za ucho nebo lehce třepnu. Jde o to že žena i holky to mazlej furt. Za dveřma si štěkne když chce ven i dovnitř a celkemmě překvapila že je to ňafnutí...zpočátku knučení. No a holky ji chtěj naučit štěknutí na povel jako pozdrav. Netuším jak na to a moc nevěřím tomu že se to jezevec naučí. Kdo ví ať poradí. Děkujeme.

No jo, v ulici má jedna paní skvěle vycvičené čivaváčí kluky. A recept - cvičila je jako předešlé velké. Ben je snáší, i když mu visí na noze. Jen kdysi je při seznamování dvakrát počůral přes plot.

Kdybych necvičila mrňavýho psa vůbec tak, jak cvičej leckerý majitelé ty velký, vyšlo by to úplně na stejno

Protože by ti nadávali, že ho cvičíš. A ono by ti to nedalo.

Terda napsala: ten všeobecnej názor, že když někdo po malým psu náhodou chce ty základní věci jako chůzi u nohy, přivolání a pod. tak ho buzeruje

nevim, proč si nekoupim malýho psa

DaD napsala: u těch mála zuřivých neodchytitelných na nás se řítících přemýšlím, kolik asi stáli.

No mě zaráží ten všeobecnej názor, že když někdo po malým psu náhodou chce ty základní věci jako chůzi u nohy, přivolání a pod. tak ho buzeruje Co se malých i velkých nevychovaných zuřivých a nejlépe agresivních psů týče, tak o jejich ceně odmítám přemýšlet. Ve chvíli, kdy mi jde cizí pes po mým, tak je nepřítel číslo jedna i kdyby byl ze zlata. Život a zdraví mýho parťáka je mi přeci jen milejší.

Tohle jsem nezažila. Jenže až by takovému prudiči natrhl náprsenku, to by bylo. Můj Ben má kámoše yorky, čivavy... ale před rokem a půl na něj jakýsi york vyskočil z koše kočárku a ňafl ho, tak ho ňafl i můj a bylo, naštěstí jen výchovné škrábnutí. Paní byla uznalá, že to nebyla naše vina. Možná ráda, že ten prcek byl v pohodě. Jo jo, malí nevychovaní psi. Bojím se jich a u těch mála zuřivých neodchytitelných na nás se řítících přemýšlím, kolik asi stáli. Jinak jsme nikdy problém neměli.

Tak o tohle se musím podělit. Když jsme šla minule ze cvičáku, tak jsme potkali paní taky s jezevcem. Dali jsme se do řeči a když ze mě vypadlo, že jako s mladým jdeme zrovna ze cvičáku tak si div neťukala na čelo, že jsme jako blbá lízt s jezevcem na cvičák. Dneska jsem pro změnu cestou tam potkali slečnu s jorkem. Tak já psa k noze, aby jsme prošli a ten malej prudič za náma. Tak já na něj "mazej" a slečna: "počkejte, já si ho chytím, abyste mohla toho svýho dál buzerovat". Už si fakt začínám připadat jak totální exot, že se vůbec snažím, abysme s Berťou měli nějakou štábní kultůru...

us.toluna.com/…

pobocka-bk.wbs.cz/…

Mně v sobotu ta naše lovkyně u babičky zamordovala králíka naštestí babička se nezlobila a malého králíčka co zustal po samici mamině krmí stříkačkou

Šikovná, já bych tomu klidně i věřila... Já mladýho nemůžu k žádnýmu zvířeti pustit. Už takhle má na svědomí nekolik myší a rejsků a v nestřeženém okamžiku, když byl u babiček zamordoval i činčilu. Náš se teda nic takovýdleho nenaučil - byťák je to, ale vždycky přijde a štěkně si, že chce na okno nebo dělá jak mu je strašně špatně, člověkvyleze z postele kouknuot se, co mu je a on hup na vyhřátý místo