Závislosti

Přiznám se, že první rok a půl jsem to neřešila, prostě jsme měli tenisáky. Když jsem zjistila, že má pes vohoblovaný zuby, přisuzovala jsem to tomu,že měl jako štěně u chovatele tetracyklin, což jsem se dozvěděla až po odběru a měl mlíčňáky barvy horčice, že má prostě horší chrup. Nebylo to tak. Když jsem se pak dočetla v PPČ v článku - POZOR NA NĚ (tedy tenisáky), padla jsem fakt do kolen. Moje blbost. Chybama se člověk učí. Ovšem když jí seknu takhle, je to na mašli.
Každopádně když to někomu řeknu, většinou si klepnou na hlavu, že jsem úplně blbá a nějak to neřešej, ať maj psi v hubě tenisák a nebo šutr.
"Plyšáků" jsme měli doma věčně plnou bednu, ale jak řikam, překusoval. A nonstop. Navíc jsem v tu dobu měla i labika, se kterym do jednoho byli zahryzlý věčně a tim si to i ošupovali....

No to je radost teda.. Já jsem se vždycky snažila vybírat spíš ty starší tenisáky, co byly spíš plyšové

Já to prala po každý procházce, když zrovna nebyla zásoba, protože mi bylo sděleno, že mater. na tenisáku obalenej hlínou, pískem, je fakt horror. Moc jsem nevěřila. CHYBA!

a taak.. no dobré vědět, že to vyprání nepomáhá
No a vůbec, na plavání musíme mít něco placatého, jinak se topí

Já kdysi dycky dostala kýbl tenisáků, denně jsem je prala v pračce, v podstatě nevypraný měl jen výjimečně, když nějakej našel venku, přesto si to hobloval šíleně. Když jsem měla k tomu labika, tak ten taky, ale né tolik, protože ten je jen nosil, E. je překusoval, to byl kámen úrazu. Pochopitelně ani dnes by jim neodolal, ale pokud to jde, dávám je z dosahu. Latex si může překusovat nonstop. Na plavání mám takovej hadrovej model určenej k tomu přímo, že je do vody, nepotopí se. Taky je měkkej.

No právě - ale spíš než špína v tenisáku za to ohoblování můžou ta vlákna (jsou dost tvrdá hlavně u těch nových).. proto se doporučuje je vyprat v pračce, prý změknou a nejsou tak nebezpečné. Ale jak říkám, už jsem je přestala dávat úplně vyjma plavání

no, u nás ty vohoblovaný zuby maj do činění s překusováním tenisáku, je jak hlodavec, ( když je tenisák špinavej, tak je to největší hrůza právě na zuby, prostě smirkl papír ), teď s tim silikonovym vocasem to nevadí, ale je pískací, takže je to docela hudební zážitek nonstop teda...

dědičnost u nás neposoudim, otec E. byl výstavák a matka policejní pes (hodně vypatlanej obranář), oba umřeli dost mladí na torzi a my děti nevedem kvůli DKK, i když chovnost máme

musim říct ještě ale, že jsem nikdy netušila, že úplně malý pártejdenní štěně se naučí aport tak rychle, byl to snad první povel, kterej rafan uměl

Ta láska k tomuhle balónku je asi dědičná - na fotce Safího dcera Yamaha.

U nás je zase sranda, jak umí zaštěkat i s ucpanou hubou. Dobrej pazvuk.
Jo jo, to je fakt. Docela jsem koukala, když César začal štěkat právě s ucpanou tlamou při přetahování.

Jinak úderem seniorskýho věku velmi vyspěl, šikulka, takže aportíček nevyplivuje, ani když kadí....
Šikula.

psi, s kterými by se jindy nejradši serval.

Jojo, Safí se teda nepere, ale předloni jsme takhle smečce 3 fen a 3 psů házeli míčky - feny se zasekly, dva psi se servali a Mr.Saphir vítězně doběhl a přinesl

ježiš tak to je bomba ta hračka
O těch tenisácích jsem to právě slyšela, proto je nedávám - jenom ty hodně staré a ošoupané.. prý teda taky pomáhá, když se vyperou
Safí ten zelený míček nedá z tlamy - když přijde návštěva, jde se přivítat a okamžitě jde hledat balónek. Taky u něj funguje jako cumel můžu mu dělat cokoliv, ale hlavně, aby měl míček v tlamě, to drží jak přikovaný jak dlouho chci

U nás je zase sranda, jak umí zaštěkat i s ucpanou hubou. Dobrej pazvuk.

Jinak úderem seniorskýho věku velmi vyspěl, šikulka, takže aportíček nevyplivuje, ani když kadí....

Jestli závislost svýho hafana považuješ za nepřekonatelnou, pak věz, že jsou v republice takový potvory dvě.

Tři. César to tedy není (ten míčky fakt nemusí), ale náš psí kámoš Gaston (kříženec labradora nejspíš s pitbullem, někdo říkal, že v něm vidí i ovčáka) je totálně ulítlej na míčky. Když jde o míčky, tak ho nezajímá nic kolem - háravky, pamlsky a ani psi, s kterými by se jindy nejradši serval.

Já (debil) jsem mu dávala tuny tenisáků, z toho má komplet ohoblovaný zuby. Došlo mi to až po roce, když už byl problém nenávratnej.

Pak jsem používala měkký pryžový balonky na šňůrce a nyní pár let latexový potvory.

Závislák v tomhle směru je lahůdka na výcvik!

Hračku má u sebe nonstop a to venku i doma, i s ní často usne v hubě, pakliže ji zapomeneme, odmítá venku chodit. Pakliže ji někde ztratí, když plajzá háravky a já si toho všimnu až po čase, stačí na něj mrknout a vrátí se i kilometr zpátky a svou lásku si najde a přinese. Proto v poslední době nosím hlavně "vocásky" hafici.net/fotogalerie.php… , který mu dycky čouhaj z huby
hafici.net/fotogalerie.php… a tak můžu průběžně sledovat, zda-li v návalu čmuchání se mu nepřepnul na pár vteřin mozek tak, že hračku vyplivne.

V okolí si z něj už dělaj srandu, že je s balonem srostlej.

Jestli závislost svýho hafana považuješ za nepřekonatelnou, pak věz, že jsou v republice takový potvory dvě.

Já teda tenisák nedávám (jen do vody), miluje dentální míčky od Trixie .
A dovolím si tvrdit, že závislost mého "majstra" je nepřekonatelná to se musí zažít, nedá se popsat...

a) na aportu v hubě (za mlada tenisáku, nyní latexáku) pokud možno kulatým ( ale tak, jak jsem u žádného psa neviděla a ani o podobném případu neslyšela.. noco, je to ovčák, že )

b) na páníčkovi

Na čempak jsou vaši pesani závislí?
Safí neuvěřitelným způsobem miluje míčky.. ale tak, jak jsem u žádného psa neviděla a ani o podobném případu neslyšela.. noco, je to belgičák, že .
A když není balónek, najde se něco (COKOLIV) jiného