Labradorský retrívr

Máte někdo zkušenosti s touto knížkou o Labradorech? www.knihcentrum.cz/…/

Za život som "vyskúšal viac plemien psov. Teraz mám pri ovčiakoch labradora, ktorého mi daroval kupujúci mojej fenky malinoisa. Musím povedať, že tento labrador "mimochodom beylee" akoby sám pochopil, že nesmie vo výkone zaostávať a tak už v pohode zvláda rukáv rovnako ako stopovanie či aport. Ja som to od neho nevyžadoval, no on naozaj chcel. Doplnil takto smečku o rovnocenného člena. Mám ho rád

Přesně tak, chci se bavit o dobrých věcech co se točí kolem Labradorů.

Niekedy by bolo treba na tie letáky, knihy a články o chorobách psov prehliadať a jednoducho sa so psom radovať zo života. To je tak: ak chceme vidieť v oblakoch ľudskú tvár, tak ju tam nájdeme. Ak chcem vidieť chorobu u psa tak ju uvidím aj keď tam nieje.Dnešná doba je prepchatá komerciou a trhom. Natlačia nám všade čím psy trpia, aby zarobili na zázračných všeliekoch a prípravkoch. Bavme sa v tejto téme o plemene a jeho i našej radosti, že máme jeden druhého.

Moje matka naopak psa chce, ale můj otec nechtěl, ale rozmyslel si to On chce hlavně rodinného psa, ne nějakého zakrslého...

Děkuji, to jsem moc rád. A držím pěsti, ať je pejsek zdravý, jsem přesvědčen, že ho určitě dobře vychováš.
My se sestrou jsme si taky od malička přáli pejska, ale naše máma nechtěla. Dnes si za to sama nadává, protože už si ani sama nedokáže život bez psa doma představit. Njn, člověk se mění a vyvíjí se. A tak jsme doma měli alespoň rybičky a starali jsme se o cizí pejsky. Na sídlišti to bylo snadné - bylo tam dost starších lidí, kteří měli pejska, ale neměli už tolik sil, aby ho cvičili, chodili s ním na dlouhé procházky nebo ho třeba myli, česali a tak, a ti nám své pejsky svěřovali... ale nikdy to nebylo takové, jako mít vlastního pejska.

labradorskyretriever.cz/…

www.labradorsky-retrivr.cz/…

www.cambrella.estranky.cz/…

Ja by som to zhrnul do kratšej odpovede. Pri svojom zrode sa o názov delil s novofoundlanským psom, až neskôr sa rozhodlo pre názov labradorský retriever. Moje skúsenosti hovoria o plemene, ktoré je pomerne odolné.
U šteňaťa sa riadiť ním, teda ak je unavený treba ho nechať odpočinúť. Dávať prednosť hrám so psami rovnakého veku, veľkosti. Uprednostňovať pri pohybe mäkký povrch, trávnik. Nezabúdať chodiť na vychádzky medzi ľudí a občas do frekventovanejších prostredí a to občas i ku komunikáciám.
Je to plemeno, ktoré vás bude milovať aj vtedy keď ho budete mať plné zuby

Zaměř se tedy na celkový přístup ke psu, protože první týdny a měsíce jsou velmi důležité, ať nenaděláš chyb hodně (nějaké budou, ať nejsou zásadní), také se zaměř na informace všeobecně o častých chorobách psů a těch, na které trpí právě toto plemeno! Jde o informaci, aby něco vážnějšího nezanedbala, případně se tomu vyhnula.

Teprve až pejsek dospěje, tak uvidíš, zda-li bude zdráv hlavně, co se týče kloubů. Ačkoliv pes nebude mít papíry, pak doporučuji mmj. nechat mu udělat preventivní rtg kyčlí a loktů a to proto, abys věděla, jak dalece s ním můžeš sportovat, jak ho zatěžovat, příp. co nutno omezit, protože do kloubů vidí jen rentgen a LR opravu na tyto problémy velmi trpí.

Jak už jsem řekla, chce to notnou dávku štěstí. Ale často těm, kdo se s určitou věcí příliš nepářou, padá to štěstí nějak do klína samo.

U nás v okolí je psů habaděj... Skoro každý náš soused má psa. Moje kamarádka má 2 Labradory, navíc bydlí kousek od nás, a budeme spolu chodit na procházky.... tudíž se i můj Dusty seznámí s jejími pejsky. Informace o Labradorech si najdu na webu a vytisknu na papír... knížku nepotřebuji Mě se dost líbí ty knihy, ve kterých jsou napsané různé triky a psí kousky...

Já se na Vás nezlobím. Psa jsem si pořídila jako společníka a přítele, chci si s ním hrát, cvičit ho, plavat s ním a všeobecně s ním dělat příjemné věci. Nejsem žádný lajdák... Bude to vycvičený, pěkný, vychovaný a zdravý pes. Psa si přeji už od svých 9 let a nakonec se mé přání splnilo. Vždycky mi ukapne slza, když kolem mě projdou nějací lidé se svými psy na vodítku. Vždycky si říkám, proč nemůžu mít taky psa?

Jestli můžu podpovědět i já - se štěňátkem chodit na časté procházky můžeš - dokonce co nejčastější, ale ne dlouhé. Dávat pozor, jak se mu šlape, a když bude unavené, raději ho odnést. Pro malé štěně, 8 týdnů, stačí procházka 200-300metrů, ale klidně i 8x denně. Důležité nepřetěžovat, nechat ho do sytosti odpočívat a spát. Postupně mu můžeš přidávat na délce procházek, ale nepřetěžovat a nejen do 4 měsíců, ale do roku a půl nejmíň. Hrát na zahradě a cvičit je fajn, ale velmi důležitá už od malička je socializace - chodit se štěníkem mezi jiné pejsky a lidi - ideální jsou tzv. psí školky. Co se týká od kdy cvičit... to je složité. Hned, jak jej dostaneš, budeš muset začít s výchovou - trpělivou a důslednou. I to je už vlastně výcvik. Skutečný výcvik (různé ty cviky jako sedni, lehni, zůstaň, ke mně, k noze atd...) se doproučuje od 6ti měsíců... ale já si myslím, že není nic proti ničemu, když už čtyřměsíční štěně učíš sednout a lehnout - jen je třeba si uvědomit, že štěně udrží pozornost na cvičení jen chvilku, tak je pro něj lepší procvičovat třeba 10x denně 2 minuty než 1x denně půl hodiny - to by štěně nevydrželo.
Edit: Petra to napsala rychleji a rozsáhleji, já zapomněl napsat, že hlavně u štěněte nejmíň do takových 9 měsíců by nemělo moc chodit po schodech - hlavně ze schodů je ho třeba nosit, protože jde o velkého psa, aby nedošlo k problémům s klouby. A opravdu důraz na to, co píše Petra - nespěchat s růstem, ke granulím nepřidávat vápník ani žádné mléčné výrobky, nepřekrmovat, u takhle velkého psa lepší dávat i štěněti granule pro dospělé, ne pro štěňata...

Kup si nějakou knížku o labradorech nebo se zkus zeptat v blízké knihovně, se štěnětem budeš muset chodit na hodně časté procházky hl. kvůli vyprázdnění (a jestli ho budeš mít v domě - bytě), tak i přes noc (zpočátku co cca 2 - 3 hodiny) protože cca až v 5 měsících začne plně ovládat svěrače (asi jak lidský mimino má nejdřív pleny) (jestli bude pes ustájen na zahradě, pak je možno jej naučit, že se nebude časem vyprazdňovat ani na zahradě, což má výhodu čistoty, ale nevýhodu nutnosti celoživotně chodit na pravidelné procházky !)
co se týče her a výchovy, začneš s tím již první den, hrát si se psem můžeš kdekoliv, co se týče výcviku, nejdříve jde o jeho přípravu - výchovu a začíná se pamalu, cvičení je krátké a né furt dokola, začneš jednodušším a přidáváš postupně a pomalu, na nic není nutno spěchat, psa budeš mít jako kámoše, dobré je ale navštívit nějaký mistní cvičák a jestli nevíš, jak psa cvičit, rádi ti tam poradí (cvičiště je místem, kde se učíš, jak psa cvičit ve svém volném čase), v případě, že budeš mít v okolí nějaké podobně staré a velké štěně, bude to skvělé, můžete se navštěvovat, chodit společně ven, nevím, jestli bydlíš na vesnici, kde se psi příliš nevenčí, důležitý je kontakt s jinými psy, kteří štěněti neublíží, aby štěně nabylo dobré zkušenosti do budoucna a ostatní psy v dospělosti ze strachu nenapadalo a umělo se k nim chovat (nejdůležitější období k tomu je věk do 12 měsíců, ale pokračuje i nadále během mládí zvířete - tzv. socializace).

Co se týče výcviku, v podstatě naprostým základem je chůze u nohy (aby pes netáhl), odložení - aby si někde pes lehl a zůstal tam po danou dobu, přerušení nežádoucí činnosti(fuj) a přivolání - to je nejdůležitějším povelem a rozhodně nejtěžším, který, bohužel, málokterý pes umí zcela spolehlivě a perfektně . Nezapomeň, že psa nelze trestat za něco, co ho člověk nenaučil a že každý pes může určitý cvik začít dělat různě rychle /či pomalu/ .
Pakliže zvolíš formu pozitivní motivace (bez trestů a násilí), vztah s Tvým kamarádem se posílí, důvěra zvýší, chce to však více důslednosti a trpělivosti (což leckomu, bohužel, nevyhovuje)

co se týče pohybu a dlouhých procházek, je nutno je více či méně dle věku omezit až do doby, než pes doroste a s ním i jeho klouby, tedy do 18ti měsíců, do té doby by neměl pes příliš skákat, běhat např. u kola apod., v podstatě by měl mít možnost se nasvalovat sám bez "nucení" a samozřejmě přidávat v době růstu preventivně chondroprotektiva, ale to nevím, když rodiče chtějí ušetřit na nákupce štěněte, jak, dalece budou ochotni do něj investovat,

nutno psa rovněž do věku cca 18 měsíců krmit vícekrát denně, nepřidávat mu, pakliže bude krmen granulemi, mlíčné výrobky (což neznamená, že pro chuť něco nemůže semtam dostat) a nepředávkovat ho vápníkem, štěně roste velmi, velmi rychle, zvláště v období do 10 měsíců, takže pozor na překrmování! Jak pes bude v dospělosti velký, nezáleží na tom, kolik toho sežere za mlada, ale na dědičnosti. Nevhodným krmením lze pouze urychlit růst a to je velký problém do budoucna!!!!

Já ji nechtěl hubovat, jen jsem jí chtěl dát do ruky argumenty pro rodiče. Řekni mi, jaký má smysl kupovat např za 12 tisíc bezpapíráka, když za 10 tisíc můžeš mít psa s PP jen třeba se zálomkem ocasu? Chápu, že se na mne Hafík zlobí, a nechci ji nijak dál dráždit. A nikdy jsem neřekl, že pes bez PP je horší, než pes s PP. Ale zároveň nikdy nepřestanu lidi přesvědčovat, aby si psi bez PP nekupovali, nahrávají tím jen zlodějně a lumpárně. Což ale neznamená, že bych chtěl Hafík nějak napadat. Souhlasím se tvou myšlenkou, kterou jsi kdesi napsala, že lidé, kteří si kupují bezpapíráky, se o ně pak nestarají a proto jsou možná bezpapíráci povahově horší. A já věřím, že Hafík se bude o svého pejska starat skvěle a bude ho mít suprově vychovaného a bude z něj mít obrovskou radost. A moc jí to přeju. Jen prostě vyjadřuji svůj názor na koupi psa bez PP x s PP, toť vše. A Hafík už se o tom nechtěla bavit, já to respektoval, a touto odpovědí tobě, které jsem to musel vysvětlit podrobněji, to pro mne končí.

No všechno co mě napadne. Např. jestli můžu se štěňátkem Labradora chodit na časté procházky. Nebo ho raději do 4 měsíců nepřetěžovat a raději si s ním hrát na zahradě a cvičit. A taky mě dost zajímá, od jakého věku můžu Labradora cvičit.

My máme plot dost bezpečný a dospělý člověk přes něj ruku nestrčí, ale může přes něj něco zahodit. Ten náš plot je takový "síťkovaný". Však víte, co myslím.

Čo konkrétne potrebuješ o nich vedieť?

na to je docela vhodný, máte-li velkou zahradu, udělat ještě jeden provizorní nižší plot několik metrů od vlastního, nezaručí to nic 100%tně, ale rozhodně to znesnadní přinejmenšim psovi něco strčit přes plot, pakliže nemá někdo hoodně velkej rozmach

Děkuji. Kdysi jsme měli psa, ale dožil se nám pouze 2 roky Kolem našeho domu se potuloval nějaký travič psů, a vybral si akorát našeho. Nechce se mi na to vzpomínat. Bylo to už dávno, ale nemůžu na to zapomenout.

jj, to už jsi psala, tak ať je pejsek zdravej a ať s ním zažiješ super chvíle

Je mi 14 let, takže sama si ještě psa objednat nemůžu. Jak vyrostu a našetřím si, tak si koupím psa s papíry. Ale Dustyho, kterého budeme mít si nechám i jak vyrostu. Je mi jedno jestli je bezpapírovej, bude to stejně můj miláček.

řekni mi, prosim Tě, jen tak mimnochodem, co s tim jako holka může dělat, když rodiče rozhodnou za ní, snad je spíš naopak nutno ocenit, že se vůbec předem o něco zajímá, možná je jediná z rodiny, která tak činí

Já už se nechci bavit o tom, jakého psa si pořídit. Či s PP nebo bez PP. Šla jsem si tady povídat o Labradorech.

Promiň, určitě jsem na tebe nechtěl být zlý. Já jsem zlý na ty, kteří vydělávají na lidské naivitě a nevědomosti. Kdyby sis přečetla ten článek, na který jsem ti dal odkaz, a další články na těch stránkách, porozuměla bys mi líp. Nechci být na tebe zlý, rozhodně ne. A jsem rád, že jsi narazila na tu lepší sortu množitelů, kteří tak moc nelžou jako většina ostatních. Přesto... často se dá čistokrevný pes s PP sehnat i levněji než bezpapírák, např. pokud je to štěník, který má nějakou malou vadu na kráse.

zdraví v dospělosti psa sice nemá co dělat se vstřícností toho, od koho štěně pochází, nýbrž s genama a štěstím, ale již naposled - nic jiného, než zdraví pejskovi nepřeji. A pak vše půjde samo.

Děkuji, a myslím si, že zdravý bude. Štěně, které budeme brát bude 2 krát odčervené a 2 krá naočkované + se můžeme jít kouknout na rodiče a jak štěnda vyrůstají.

Libas si asi nevšiml, že pejska vybírají a kupují rodiče a nikoliv Ty.

Tak ať je hafan zdravý jak ta řípa!!

Nechápu proč jste na mě byl tak zlý. Já bych chtěla taky psa s PP, ale rodiče nedovolí. K tomu, krmivo budeme kupovat určitě kvalitní. Už máme zamluvené štěňátko, narodí se během pár dnů. Za 10 dnů se na ně půjdeme podívat, i na rodiče. Matka je moc pěkná, otce uvidíme za 10 dní. Jsou to čístokrevní rodiče. Paní, která je prodává bydlí kousek od nás a její Labradory známe. Budou 2 krát naočkovaní a 2 krát odčerveni. Takže si myslím, že jsme na množitele nenarazili. Majitelé jsou moc příjemní a osobně nás pozvali, abysme se na pejsky přišli podívat. A prosím, nebuďte na mě takoví zlí, já se snažím udělat všechno, aby byl pejsek spokojený. Za krmení můžu zaplatit 1100,-Kč/12 - 15kg.

No, co se týče kousavosti v rodině, já osobně si myslím, že vždy jde jen jen a jen o výchovu, nějaký vrozený psych. vady nejsou zas až tak běžný, to že pes může zcela vybočovat standard. povaze je jiná.
Vzhledem k tomu, že psy bez PP si pořizují hl. lidé, kteří se zvířaty pak nijak zvlášť necvičí, jde spíš o tedy o chyby ve výchově, v případě pořízení z množírny, pak defekty v socializaci z fáze vtiskávání.

Celkově musím říct, že zde v okolí, kromě cca 2 výjimek je většina labiků hodně nervních a notorických rváčů a to hl. z řad psů s PP. Opět jde o vedení psa.

Co se týče dohledání zdravotních info předků, není to zas až tak jednoduchý, hlavně pro laiky či ty, kdo si pořizují psa poprvé, navíc mnoho, opravdu mnoho chovatelů psů s PP tyto informace všemožně (a důkladně i úspěšně a záměrně) zatajuje. Navíc u mnoha chorob Ti nezaručí zdraví ani negativní výsledek rodičů, protože někde jde jen o přenašeče bez příznaků atd.

Někdy má člověk štěstí a koupí psa zdravýho s PP a nebo i bez.

Já bych tedy řekla, že u psa s PP máš jedinou jistotu - že víš, co z něj vyroste vzhledově.

Souhlas, PP ti nezaručí na 100% zdraví psa. Ale pokud máš zájem, můžeš si dohledat jeho rodinu, rodiče, prarodiče, praprarodiče a jejich sourozence a zjistit si, jak na tom byli se zdravím. Vyžaduje to trochu trpělivost a času, není to jen sednout do auta, koupit něco, co mi někdo dá do ruky a doufat, že to dobře dopadne, ale pomůže ti to. Ovšem nikdy nic ti nezaručí 100% zdraví.
Co je ale pro mne důležité u psů s PP, není vzhled, ale především povaha vybraného psa. Viděl jsem už spoustu psů, o kterých jejich majitelé říkali, že jsou to čistokrevní LR, jen nemají papíry, protože byli pátí, šestí, sedmí nebo devátí ve vrhu, protože je nechtěli trápit výstavami, protože je nechtěli prodávat draho, protože (a dosaď si sem kteroukoliv jinou lež, kterou tihle množitelé tak rádi říkají), a spousta z nich vypadala jako opravdoví retrívři, ale jejich povaha byla nevypočitatelná, byly to potvory kousavé, kterých se bála i jejich rodina, rádi se prali s každým psem, kterého potkali... jak říkám, mám jich ve svém okolí několik takových.
Ani PP ti nezajistí, že pes bude dokonalý, ale je tu určitá vysoká pravděpodobnost, že bude mít takovou povahu, jakou má mít plemeno, které sis vybrala. A pokud si dáš tu námahu, najdeš si seriozního chovatele, poznáš jeho chov, potencionální rodiče a další příbuzné tvého budoucího štěněte, můžeš si být skoro jista, že tě nečeká nepříjemné překvapení. Skoro jista, to 1% nejistoty tam je vždycky, psi jsou živí tvorové a může se stát cokoliv. Nicméně máš určitou pravděpodobnost, že bude pes takový, jakého sis vybrala... U psa bez PP máš jedinou jistotu - že nikdy nevíš, co z něj vyroste zdravotně, povahově, vzhledově...

Tak přeju štěněti i Vám, věř, že upřímně, abyste vyhráli v loterii při výběru a pes byl zdravej a prožili jste celej život společně v pohodě.

/na fotce labík menšího vzrůstu, úžasný povahy, zlatíčko, s milionama chorob a milionama prohejřenejch vejplat na veterině, ale nenahraditelný sluníčko, bez PP, třeba budou rodiče dětmi štěstěny a narazej na jedince zdravýho jak řípa/

edit:

PP ti skutečně zdraví psa nezaručí, třeba to zvířátko vedle je toho důkazem, ale zaručí ti vzhled konkr. rasy,když už si vybíráš konkrétní plemeno hafici.net/prezentace/1650

Promiň ta tvrdá slova, ale na kecy o tom, jak je štěně bez PP levnější a že se o něj snad dokonce množitelé nějak starají jsem doslova alergický. Ale kdyby ses snad chtěla dozvědět pravdu a ještě to promyslet a postavit se k tomu zodpovědně, doporučím ti přečíst si tento článek a dát ho přečíst i tvým rodičům, protože oni o tom u vás zřejmě rozhodují.
psi.stop-mnozitelum.cz/…/

Inu, u nás ve vsi má několik lidí psy, o kterých tvrdí, že jsou to labrador retrívři a jeden má dvě feny, o kterých říká, že jsou to zlatí retrívři. Přeji ti hodně štěstí. Jo, a tu pohádku o tom Santa Clausovi jsi slyšela? Ta je rozhodně pravdivější než to, co jsi tady napsala o testování psů bez PP. Ti lidi se zabývají množením psů bez PP jen proto, aby na nich nasekali co nejvíc peněz, ne proto, aby je někde testovali. Často dokonce štěňata ani neočkují a dávají lidem falešné očkovací průkazy.... no, ale to je tvůj boj a tvoje pohádka. Až se budeš dívat na to, jak se ti pes plazí a tahá za sebou nohy a ty s tím nebudeš moc nic dělat, protože ti vaši nebudou chtít dát na operaci víc peněz, než kolik stojí pes s PP, pak si vzpomeň na pohádku o testování psů bez PP.
A ještě jedna věc - pokud někdo šetří na koupi psa a místo kvalitního psa s PP koupí bůhvíjakého křížence jen proto, že je levnější, tak to u toho obvykle nekončí. Pak to pokračuje tím, že se psovi nekupují kvalitní granule - proč kupovat granule za tisícovku, když v superhyperzlodějmarketu mají superhyper chutné granule z reklamy za 200,-Kč? Jestli takto uvažují tví rodiče, tak si prosím přej raději plyšáka, než abys týrala živé zvíře... a nebo, abyste ušetřili, vemte si pejska z útulku. Pomůžete chudkovi zvířátku a nebudete za něj muset vůbec platit, a ušetřené peníze můžete dát za kvalitnější granule. A v útulku se často dá najít krásný pejsek, který ti bude celý život vděčný, že jsi ho zachránila, a dá ti mnohdy víc radosti než nešťastné štěně od množitelů.

Moc ráda bych pejska s PP, ale mí rodiče nechtějí do psa investovat moc peněz, tudíž tolik peněz kolik stojí pes s průkazem původu. Jenže i štěňátka bez PP jsou moc krásná a taky jsou některé testována jestli nemají tu dysplazku nebo jinou dědičnou chorobu... Když budu žít sama, tak určitě psa s PP.

Už za dva měsíce? Takže už máš vybranou chovku a štěňátko? Teď se za ním budeš jezdit dívat, jak roste, jak se chová, jak se o něj chovatel stará???

Děkuji všem za příspěvky Určitě budu dávat pozor při výběru štěňátka, ale bude to až za 2 měsíce... ach jooo

Když jsem se teď rozhodoval, jakého pejska si pořídím, tak retrívři patřili u mne dlouho mezi favority. Nakonec jsem je vyloučil z toho důvodu, o kterém psala petrab. V posledních 10-15 letech jsou módním plemenem a trpí tedy všemi neduhy módních plemen - velké zdravotní problémy související s maximální snahou některých rádobychovatelů maximálně vydělat, kdy jsou uchovňováni i ne zcela zdraví a standartní psi. O problémech s fyzickým zdravím psala hezky petrab a 111muf, já zdůrazním problémy s nestandartní povahou. Jak byl dříve retrívr synonymem pro vyrovnaného, kontaktního a přátelského psa, tak se v poslední době vyrojili psi, kteří takoví nejsou. Často je to dáno špatnou socializací u chovatele, kde podmínky u některých chovatelů jsou doslova strašné, jednak je to dáno tím, co jsem psal výše - uchovňováním jakýchkoliv, i povahově hodně nestandartních psů.
Shrnuto - pokud si budeš pořizovat retrívra, znovu vřele doporučuji začít co nejdříve hledat vhodnou chovnou stanici, kde si budeš s majiteli rozumět, nechají tě kdykoliv nahlédnout "pod pokličku" svého chovu, kde budeš moct vidět rodiče, prarodiče, ostatní psy v chovce, budeš moct navštěvovat i štěňata a tak dál. Na hony se vyhni množitelům bez PP a takovým těm týpkům, co ti pošlou jen fotky štěňat s tím, že si máš vybrat podle fotky a poprvé štěně uvidíš při přebírání, a to ještě někde na parkovišti u supermarketu. Držím pěsti, ať najdeš takové chovatele, jako je naše paní chovatelka, která nám kdykoliv potřebujeme se vším poradí a pomůže. Takoví lidé jsou k nezaplacení.

Pozor u tohoto plemena(jako i u obřích a velkých plemen) na dysplazii kyčelního kloubu tzv. DKK. Ani zdraví rodiče nejsou zárukou, že tato nemoc nepropukne. Pro vývoj kyčelního kloubu jsou rozhodující první dva měsíce po narození. Pes nesmí být rozhodně přetěžován. Takže žádné dlouhé procházky, běhání, skákání. Jak píše petrab, o pohybu by si štěně mělo rozhodovat samo. Výběr štěněte je rozhodně dobré podřídit i tomu, jak jsou na tom s touto vývojovou nemocí oba rodiče. Já jsem kdysi o tomto plemenu také uvažovala. Vzhledem k tomu že tento pejsek miluje obzvlášť vodu a využije klidně i velké louže aby se namočil, musela jsem tuto rasu zavrhnout. Žiju v místě, kde nemáme ani mini rybníček a pejsek by si neměl celoročně vůbec kde zaplavat.
Osobně neznám labradora, který by měl strach z lidí(naopak), dokonce můžu říct, že by asi přivítal i zloděje(alespoň ti co znám). Je to velmi kontaktní a přátelké plemeno. Někde jsem četla že jen 2% jsou agresivní již od útlého věku.
Co se týká cvičení, určitě jsou chytří a vnímaví - vždyť jsou často asistenčními psy. O tom není pochyb, že je to chytrý pes

Bohužel všechna plemena, která jsou po určitou dobu moderní, kam právě labík spadá, bývají často nemocná. Proto je velmi důležité si najít dobrou chovnou stanici, důkladně se na vše vyptej, chtěj vidět rodiče a získat co nejvíce informací generace zpět, když to půjde a rovněž i info o sourozeních rodičů, k výběru štěněte si přizvi někoho, kdo psům rozumí a nebrat první nabídku! Následně se drž toho, že do 18 měsíců by si měl pejsek pohyb určovat více méně sám, než doroste a tedy ho nikdy nepřetěžuj, byť Tě to bude lákat. Jen tím do budoucna získáš.

Co se týče naučení jednotlivých povelů,záleží na jednotlivci i jeho stáří a hlavně na způsobu, jakým ho budeš učit a motivovat Ty! Co deseti psům může trvat okamžik, jednomu trvá iksnásobně dlouho a naopak.

Retřívři se všeobecně cvičí dobře. Musíš ale Ty vědět jak na to.

Strach z lidí může mít jakýkoliv pes v případě špatné socializace a nesprávném držení štěňat již u chovatele a rovněž i z důvodu získaných špatných zkušeností. Zda-li je štěně v tomto směru v pořádku lze zjistit již před jeho odběrem.

Přeji Ti šťastnou ruku při výběru CHS a štěněte!!!

Dobrý den, chceme si tohle úžasné plemeno pořídit a tak bych se o něm chtěla dozvědět co nejvíce informací. Pojďme si povídat o labících. Momentálně mám 3 otázečky na které bych chtěla znát odpovědi. Za jak dlouho se naučí štěně LR jeden povel? Jak se cvičí? Bojí se cizích lidí? Vím, že je i strýček Gůgl, ale zeptat se tady je lepší, protože vím, že mi odpoví zkušení pejskaři a doufám, že já se ním jednou stanu taky. Díky.