Přátelení s cizími psy

Tak Ti přeju úspěch. Našich neúspěchů je už tolik, že mám tik při každým pohybu se psem na ulici.

Náš problém je ten, že Betia je až tak milá, že se nedokáže od cizího psa nějak bránit, on, kdyby ji napadl, nechá se, ona nekousne už to parkrát zakusila- je ten typ-s každým si hraju, je ještě štěně tak doufám, že se vždycky nebude nechávat pokousat, ikdyž možná bude lepší kdyby rovnou utekla ...

Toho se bojím já, že se objeví nějakej velke nevychovanej pes a pustí se do mojeho psa, který ani neví jak se správě pere se psem A takových magorů je plná ulice

Ačkoliv jde o pohyb na ulici, jde o cílený nácvik, nikoliv běžnou chůzi po ulici s agr. psem. Základem je psa fyzicky zvládnout, aby nedošlo k újmě "figuranta".

No video pěkné, ale vzít Nera ven bez náhubku je nemožné. To by si dovoloval ještě víc Popsané problémy s N. značí strachovou agresivitu, kde je to běh na dlouhou trať. Určitě Ti pomohou v lepší psí "škole" při individuálkách.
Problém bude s maminkou, protože následně se při převýchově musí postupovat stejně ať ho venči kdokoliv a navíc to chce odbourat strach, který pes vycítí.

u nás priatelenie s inými psami nehrozí, moja fenka ostatných psov neznáša ... keď je pes priateľský tak je kamarátka .. ale ak je pes agresívny alebo roztržitý tak mu okamžite skáče do tváre, síce kamarát ma dominantnú bíglicu a tú sme spriatelili s mojou dominantnou fenkou a sú kamošky

na Youtube som videl video ako s týmto problémom vynakládať a tu je, dúfam že pomôže : www.youtube.com/…

Dobrý den, taky máme takovýto problém. Nero není dost socializovaný, protože když byl štěně, báli jsme se ho brát volně ven, že chytne nějakou nemoc. Malí psi ho nezajímají, ale když vidí velkého, je totálně mimo. Klidně by se na vodítku uškrtil. Sice váží skoro tolik co já, ale pořád ho zvládnu zvednout za vodítko nebo škubnout, ale on tolik tahá, že se škrtí a je mu jo jedno. Byl zvyklý na určitou dominanci (jako náš jorkšír). Byl takový od štěněte, hrozně temperamentní a dominantní k ostatním štěňatům z vrhu. Už nějákou dobu mu to vyvracím. Taky používám metodu, že do dostanu na záda a držím dokud se nevzdá. Trvá to dlouho, ale už jsou vidět změny alespoň doma. S vycházkami je problém, když si ho vezme matka. Ona je taková, že raději nechodí mezi psy a k silnicím (Nero je agresivní na rachotící vozy), protože se bojí. Já myslím, že je to špatně. Schválně s ním na taková místa chodím, aby si zvyknul. Matka sice nadává, ale já mu věřím. Samozřejmě ho mám na vodítku a abych ovládala i jeho hlavu a pozornost, nosím tenčí nylonové vodítko, které mu připnu k náhubku (máme kovový) a vždy, když se začne zajímat o psa za plote tak potáhnu na opačnou stranu, abych mu hlavu otočila jinam, nebo mu ji zvednu, aby se díval výš. Ze začátku se škube, ale později to vzdá. Pomáhá to. Používám k tomu povel "nesmíš" a během procházky se to zlepší. Taky samozřejmě chodí těsně u nohy. Doufám, že se to zlepší. Když byl malý chodili jsme ven s jinými štěňaty. Od kámošky. Ale to její štěně se všeho hrozně bojí, takže už spolu nevychází a Nero má opět dominantní postavení. Zkusím ho ještě seznámit s fenou NO mého přítele. Samozřejmě s náhubkama. Snad to dopadne dobře a nebudou z toho štěňata Prosím piště názory. Zkusím taky o pár řádků níž to vracení se před psem za plotem.

mám problém s mojí fenkou,, když je doma tak je to mazlík největší, poslouchá chová se celkem spořádaně.. ale jakmile jdeme ven tak ji něco v hlavě sepne a je jako úplně jiný pes táhne , neposlouchá a každého psa co potkáme ať je malý nebo velký, tak by ho nejradši zakousla.
jednou se mi stalo že jsme byly na procházce a jel proti nám pán na kole a měl sebou na volno nějakého oříška, ona se mi vyvlíkla z postroje a šla po něm, když bych po ní neskočila a nezalehla jí tak bylo po něm, v tu chvíli sem měla chuť i přetrhnou! je přehnaně agresivní a já nevím proč.. od te doby jí v tomhle nedůveřuju
není zrovna malá a má vekou sílu a oto je to hroší

Jsou dvě metody,které jsem musel použít,1.Máme psa na vodítku,na procházce.V momentě,když spatřím,že pes zaujímá agresivní postoj(pes za plotem),tak uděláme čelem vzad s tvrdým povelem FUJ.Jakmile tohle uděláme,použijeme"KLIKR",hodně psa chválíme a dáme mu pamlsek.Vrátíme se 30,klidně 50 metrů a znovu se vydáme kolem psa v zahradě.Klidně použijeme "KLIKR" a klidně dáme pamlsek,když pes nereaguje na druhého.Jinak se musíme opět vrátit.Tohle provádíme i před psy,na které neútočí,které míjíme(KLIKR-PAMLSEK)!Pes si tohle spojí a nejpozději do dvou měsíců by měl být klid.Pokud nenastane zlepšení,tak za 2.Psa chytneme za kůži za krkem a dostaneme jej na zem.Držíme ho tak dlouho,až přestane klást odpor!Musí si uvědomit,že "vůdce smečky jsem já" a bude respektovat příkaz.Po puštění psa-nesmí dále útoči,jinak jde opět na zem,nebo se agresívně projevovat-okamžitě ho chválíme a dáme pamlsek!Tohle je dost tvrdá metoda,ale účel splní.Neradím,jen jsem napsal,co jsem musel použít,ať mne zas někdo nechytá za slovo.

Náš Deny je přímo alergický na sousedovic krysaříka (psa) a on na něho také, je to malý pes, tak to není takový problém. Pak ale máme problém, když potkáme fenu sousedovic bojového psa (fenu), na ni také začne štěkat a nepřestane dokud ho nevyzvednu do vzduchu za kůžu za krkem. Bojím se, až jednou toho psa nebudou mít na vodítku a Deny zase začne štěkat, co ta fena udělá. Jak přinutit toho mého kluka, aby neštěkal a nevyváděl.

Kamarádění s cizími psy má svá úskalí.Když k malému štěněti příjde dospělý pes,štěně lehne na záda a vyjadřje podřízenost.Do dospělosti mu tohle chování může zůstat a na výstavě se projevuje bojázlivě a nervozně.Kolem mé zahrady chodí dost paniček se psy(chodí spolu na pokec a nezajímá je,co psi dělají 50 i více metrů v poli)a ti spolu běhají.Pes,jak vidí jiného psa,paničku neposlouchá,táhne na vodítku a je těžce zvladatelný.Na jejich dotaz,proč nenechám svého psa běhat s jejich psama,jim musím vysvětlit:Můj pes se musí těšit na to,že přijde "vůdce smečky" a on si s ním bude hrát a on se bude těšit,že pro mne může "pracovat".Proto se mi nemůže stát,že mi pes za druhým uteče,protože je zajímavější,než "vůdce smečky".Musíme mu dát opravdu "dobrou práci",on si na tenhle systém zvykne.Až bude starší,tak nebudem litovat "promarněného" času,který jsme tomu věnovali.Pes bude ostatní psy tolerovat a nebude mít tendenci s nimi běhat.Vše se nám také vyplatí na cvičáku.

Náš psík taky v pohodě, i když je to teprve štěně. Okolních psů si buď nevšímá, nebo je jen opatrně očichává. A pokud druhý pes vrčí, okamžitě se stahuje.

Já to musím zaklepat,ale náš pes je se všema kamarád.Ze začátku jsem měla strach,jak bude reagovat hlavně na větší hafíky,ale ke každýmu hned šel,očuchal ho (pokud na to došáhnul) a zůstalo mu to do dneška.To spíš já se někdy bojím,jestli se nějakej nenaštve,ale velcí jsou většinou nad věcí a když nemají zájem,jdou dál

Začátky po příchodu z útulku byly krušné. Toník měl strach o svoji novou pozici,své pány a domov,takže,ač v útulku nestartoval po nikom,potom začal.Nikdy nenapadl fenu,starého či nemocného psa či štěně.Prostě jen ,,rovnocenného soupeře".Musel si sám ,,osahat" situaci,kam může či ne.Dostal i párkrát za vyučenou,ale bral vše sportovně.Během cca 1 roku,je útulkář,takže opravdu trochu něco jiného než štěně,zvyklé od malička na nového pána,se natolik socializoval,že nebyl problém ho pustit na volno a reagoval na:,,Nesmíš"...,,Hodný",..Kamarád".A následnou pochvalu,patřičně emotivní.Dnes absolutně bezproblémový,vyrovnaný,hravý a sám cítí,zda je radno ,,nabízet" přátelství či raději pokračovat v chůzi. Můj osobní názor je,nechat při seznámení oba psy volně.Vodítko je činí agresivnější,jsou omezeni... Aja.

sku se třeba domluvit, že půjdeš na procházku s někým kdo má psa a ty svého volně pust..jestli teda umí přijít a ten druhý ať je na vodítku.. Myslím, že takhle se bude cítit volněji a víc jako pán

Naše kdykoliv potká cizího hafana u kterého jde o menší vzrůst, lehne na zem, a kouká, kouká... S většími - nejčastěji u vody, i když jde o fenu, si v klidu hraje, dovádí, nikdy si nijak neublížily.

Se psy problém není. To je kamarád se všemi, ale jak jde o feny tam je velký problém. Toleruje jen štěňata. Je schopná vystartovat i na dobrmanku.

Náš jorkšírek se bojí jak velkých, tak malých pejsků.Jak kamarádíte své miláčky s ostatními? Jak na to?