Majitel: Petra123 | • Plemeno: Mops bez PP |
Zapsáno: 6. 4. 2011 | • Poslední aktualizace: 30. 12. 2011 |
Počet návštěv: 433 | • Počet palců: 0 |
Kategorie: Skupina 9 | • Oblíbenost: 6 uživatelů |
Datum narození: 24. 4. 2000 | • Hmotnost: 12 kg |
Fotek a videí: 11+0 | • Komentářů: 10 |
O mně: Hafojky kamarádi. Jmenuji se Fíla a jsem mopsík bez PP. Ale zato můj tatínek byl šampión :-) Byl jsem opravdu hodný pejsek a nadevšecko jsem miloval své páníčky. Ale moc jsem neměl rád ostatní psi. Taky když se k paničce přiblížil nějaký podezřelý člověk, bránil jsem jí zuby drápy. To byste do takové malé chlupaté chrochtající kuličky neřekli, co? Na mopsíka jsem byl více akční a šikovný. Celkem snadno jsem se i ve svých pěti šesti letech naučil základní povely .. Taky jsem měl nemocné srdíčko a veterinář říkal, že už můj život může každou chvíli skončit. Ale já poctivě bral všechny léky a statečně jsem bojoval. Tak jsem se dožil skoro 8 let a 31.3.2008 jsem odešel do psího nebíčka. Ani to nebylo kvůli srdíčku, ale na akutní selhání ledvin (museli mě uspat). Celá moje rodina se s tím těžko smiřovala a pořád na mě vzpomínají. Teď už mají nového pejska Césara. Je to prý skoro stejná povaha jako já. Třeba na tom něco bude :-)
Původ: Jsem od jedné paní chovatelky.
Krmení: Kuře s rýží nebo těstovinami.
Oblíbená hračka: Měl jsem moc rád plyšáky, ale nikdy mi moc dlouho nevydržely.
Jak mi doma říkali: Filipe, Fílo, Filípku, Filoušku, Fífo, Broučku ...
Svátek: 11.10.
Datum úmrtí: 31. 3. 2008
Prezentace je archivována a neobsahuje fotky v plné velikosti
Všechny fotky (10) | Ostatní (10) | ||
Časová osa | Fotky z deníčku (0) |
30 12.2011 | 0°C 6°C Nový rok tu máme, ani se nenadáme, takže je tak akorát do něj si popřát. Ať štěstí vám nikdy nechybí, zažijete, co jste nezažili, ať zdraví máte pevné a nic špatného s vámi nehne, ať všichni okolo vás jsou v pohodě a zdaleka se vyhnou nehodě, ať splní se, co si jen přejete a ten další rok si pořádně užijete. Krásný rok 2012 vám ze svého nebeského obláčku přeje Filip |
12 6.2011 | 11°C 23°C Mockrát vám děkuji za všechny vzkazy a dárky, jste moc hodní ... Posílám vám spoustu pozdravů z nebíčka! Filip |
26 4.2011 | 10°C 18°C Moc vám všem děkuji za přáníčka a dárečky k mým obláčkovým narozeninám! Jste moc hodní Pac a pusu Filip |
21 4.2011 | 14°C 36°C Moc vás z obláčků pozdravuji a přeji vám krásné svátky velikonoční Pac a pusu Filip |
20 4.2011 | 12°C 29°C Rozhodl jsem, že napíši do deníčku, co přibližně se "honilo" hlavou paničce a mě v den mého smutného odchodu ... 31.3.2008 OČIMA PSA (Tedy píši já - Filip) Je mi moc špatně. Pomoc, strašně to bolí. Nechci to dát moc najevo, páníčci se trápí a přemýšlejí, co se mnou bude dál. Já už sotva chodím, nepiju, nejím, nemohu se ani vyčurat, nejde to ... Paničky sestra mě dopoledne nese do auta a jede se k veterináři. Netrvá to dlouho a už dostávám jednu injekci, pak druhou. Naposledy se kouknu do očí Dáši a loučím se s ní. Pak jí usnu v náručí. Ona pláče a nese mě do auta zabaleného v dece. O něco později už mě dává společně se svým bývalým přítelem do hrobečku, který mi vykopali. Já se zase najednou probouzím. Neznám to tu. Je tu spoustu psů, zvířátek a všichni jsou strašně milí. Proč jsou někteří tak mladí? I mě bylo teprve osm - ani ne. Ale aspoň mě už nic nebolí a já si teď hraji se svými novými kamarády na tom (pro mě zpočátku neznámém místě), kterému se říká nebíčko ... Moje panička zrovna sedí ve škole a tuší, že je něco špatně, ale pořád doufá. Píše své mamince, co se mnou je, ale nikdo jí neodepisuje ... Ona nic se nesoustředí, každou chvíli jí někdo napomíná, jenže ona myslí jen na mě a nezajímá jí žádná škola. Chce, abych jí neopouštěl, abych tu s ní byl ještě dlouho. Je poslední hodina a panička už jde domů, teda spíš se pomalu "šine", protože se bojí co uslyší. Před barákem potkává svou kamarádku Terezu a ta ji utěšuje, že všechno určitě bude v pořádku. Jenže panička ví, že ne. Vdyť i slyšela, jak se rodiče domlouvají, že mě půjdou vyvenčit raději až panička odejde do školy, aby mě neviděla. Chodil jsem totiž ještě hůř než včera. Před barákem stojí auto paniččiného švagra a tak se ho jde zeptat, jestli neví co se mnou je. Nejdřív odpověděl že ne, ale když se panička nepohla, řekl: "Dali mu injekci, je mi to moc líto." Paničce po tváři tečou vodopády slz a nejdou zastavit. Utíká domů, zavře se do pokoje a kopne do tašky, která odletí na druhou stranu místnosti. Cítí vztek a lítost ... Pak jde jen za babičkou, která pláče, protože se se mnou ani nestihla rozloučit. Panička jo. Loučila se se mnou ráno, tušila, že už mě neuvidí, přesto pořád doufala, že tu zůstanu s ní. Paniččiné mamince každou chvíli někdo volá, jak je mojí paničce Petře, jak to zvládá. Jak to zvládá? Pořád pláče. Odpoledne se jde panička s jejím tatínkem podívat na můj hrobeček. Pořád pláče, až večer je to trošičku lepší. Já vím že pro mě pláče do dneška, téměř vždy, když si na mě vzpomene, ale snaží se vzpomínat hlavně na to hezké a usmívat se OČIMA PANIČKY Sedím ve škole a nemůžu dávat pozor. Jak bych také mohla. Pořád musím myslet na Filípka. Snad tu se mnou zůstane. Je mu teprve necelých osm let. Píšu mamce, co s ním je, ale nikdo mi neodepisuje. Je mi pořád hůř a hůř. Poslední hodina ve škole. Uběhlo to nějak moc rychle. Pomalu jdu domů. Zastavuju až před barákem, kde vidím švagrovo auto, tak se ho jdu zeptat jestli neví co je s Filoušem. Řekl, že ne. Nevěřím mu to, koukám se mu do očí, dokud z něj nevypadne: "Dali mu injekci, je mi to moc líto." Brečím, nemůžu přestat Terka mě utěšuje, snaží se nebrečet, ale já vím, že jí to taky mrzí a že je v šoku. Strašně to bolí. Vzal si s sebou do nebíčka kus mého srdíčka. Doma jdu jen za babičkou, která strašně pláče. Nestihla se s ním rozloučit a kdyby někomu z rodiny nevolala, kde je Filip, že není doma, nevěděla by, že ho uspali. Pláčeme spolu, já pak odcházím do pokoje a pláču sama. Chci být sama! Mamka přijímá telefonáty typu JAK SE MI DAŘÍ. Jak by se mi asi mělo dařit? Dost špatně Když přijede taťka, ptá se mě jestli už je to dobré. "Ne.", odseknu. Proč si všichni myslí, že když mi zemře můj nejlepší přítel, tak já se z toho hned vzpamatuji? Copak to jde?! Pak se jedeme podívat na Filípkovo hrob k sestře na zahradu. Pořád pláču. Dnes se snažím vzpomínat jen na to hezké, co jsme spolu zažili. Navždy mi zůstane v srdíčku, nikdy na něj nazapomenu - na toho mého mopsíka Strašně se mi líbí tahle věta z knihy MOPS od Milana Raba a Ley Smrčkové: A KDYŽ VÁS PŘI LOUČENÍ PŘEPADNE TAK VELKÝ SMUTEK, ŽE SE NÍM BUDETE JEN STĚŽÍ VYROVNÁVAT, VZPOMEŇTE SI, CO SE ŘÍKÁ. KAŽDÝ MOPS SE DOSTANE DO RÁJE, KDE JE ZNOVU ZDRAVÝ.MLADÝ A PLNÝ SÍLY. SEDÍ TAM U BRÁNYNA KONCI DUHOVÉHO MOSTU, TRPĚLIVĚ ČEKÁ NA SVÉHO PÁNA A VRTÍ PŘI TOM ŠPIČKOU SVÉHO ZAKROUCENÉHO OCÁSKU... |
MARCINE 20.2.12 22:34 | Filípkovi pac a pusu na obláček posílá LUI |
111 26.10.11 18:12 | Filipku také tě za duhový most zdravíme Roneček s paničkou |
111 19.9.11 22:22 | Filipečku pozdrávky pro paničku zasílám často a tobě za duhový most posílám moooooooooc pusinek a pozdravů Roneček a panička |