První dny doma a socializace štěněte

Katy napsala: Bezpochyby to slovo existuje dlouho (předtím to bylo myšelno spíš "jako by neexistovalo"), ale štve mě, jak často a v jakých situacích se používá, jak se na něj vymlouvá .

Peti, jen jsem zmenšila název, já z toho fakt kvetu a úplně to bilo do očí Já když měla kynol.poradnu a cvičák, hodně jsem si zakládala na teorii nezbytný pro první krůčky k výcviku psa a tak jsem o soc. byla schopná vyprávět dlouho, ale šlo hlavně o období vtiskávání, který je do budoucna základem. Co se děje po 12. týdnu, když nejde o extrém, není už až tak závažný. Bohužel přibejvá stále více psů se strach. agresivitou, protože si leckdo myslí, že právě kontakt s ostatníma psama musí bejt povinnej a ustavičnej, takže lidi narážej na dementy, zcela běžně se na ulici vyskytující a přibývající a pak je z toho pomalu větší průser, než kdyby se pes bral před každym hafanem do náručí.

to vidim,proto byl zvětšen pro Tebe

Bezpochyby to slovo existuje dlouho (předtím to bylo myšelno spíš "jako by neexistovalo"), ale štve mě, jak často a v jakých situacích se používá, jak se na něj vymlouvá .

Peti, jen jsem zmenšila název, já z toho fakt kvetu a úplně to bilo do očí

Špetka mý oblíbený etologie..... Nezbytnost socializace je zmiňována už dávno (jedním z mých miláčků a průkopníkem byl E. Trumler www.databazeknih.cz/… ), základem psychologie psů jsou i daný socializační fáze, ale v dnešní době, kdy psů přibývá, se o tom více a hlavně zcela jinak hovoří.

bc.glenalbyn.org/…

Vypadá to v posledních letech tak, že většina hl. zač. pejskařů si myslí, že jde jen o denodenní ustavičný hry za každou cenu s ostatními psy.

Je, vy jste z Ostravy tam jsem jezdila na cvičák (a mám tam bábi).. no představ si, že někteří jedinci jsou schopni vychovat asociála i v Ostravě pro mě je to nepochopitelné opravdu neřeknu, pokud někdo bydlí někde v hájíčku zeleném a k nejbližšímu sousedovi to má kilometr. ale když je v centru dění? to už musí být opravdu trága...

my bydlíme v Ostravě,a tu se ruchu moc vyhnout nedá,takže Schatz je zvyklý na všechno od 9 týdnu,takže nemůžu posoudit jak by se choval,kdyby to neznal.každopadně tvuj hafuš je šikovný

mě jen udivuje, jak se to slovo stalo populárním . Já nevím, podle mě se to přehání. Mám belgičáka - ten, jak známo, potřebuje "důkladnou socializaci" (brrr ), nicméně: bydlíme na vesnici se 700 obyvateli u lesa, takže žádné davy, dopravní prostředky, jezdící schody, výtahy atd.. jediný kontakt se světem zajišťují výstavy a výcvikové akce. I přesto mám normálního, vyrovnaného psa (chlupatého belgičáka - pro některé jedince je naprostý nesmysl mít normálního tervíka ). Je to jeho vrozenou povahou a tím, že jsem nikdy nic neřešila. život velkoměsta poznal vlastně až teď, ve 4 letech.. a vzrušení? vůbec žádné. autobus, vlak, eskalátory i metro zvládnul na jedničku - kamarádi si z něj dělali srandu, prý "vesnický buran ve městě" . Takže: neřešit a chovat se přirozeně

tak socializovat by se melo stene od mala..pak uz by mel byt pes prave pripraven...

já to slovo upřímně nenávidím . Je to staré možná tak 4-5 let, předtím jsem ho v souvislosti se psy nikdy neslyšela, ale teď se teda roztrhl pytel . Měla jsem psy, které jsem NESOCIALIZOVALA , protože to prostě neexistovalo - starala jsem se o ně lege artis a tak by to mělo vypadat. I přesto, že byli téměř dva měsíce ve sterilním prostředí u babičky na konci světa, byli úplně normální, života ve městě schopní, nemající žádný problém. Teď se vše omlouvá špatnou socializací, brrr... jsem schopna tento termín tolerovat do 4-4,5 měsíců věku, dýl ani za nic. Nejvíc kvetu z toho, jak někdo "socializuje" dvouleté zvíře, žijící odmalička ve velkém městě

to abychom objednaly nejaky billboard )ovšem nejsem si jistá,zda někteří vůbec vědí,co je to SOCIALIZACE

no - tak zdar socializaci!

zařídit to asi jedině tak na ulici nechodit..snadno se říka,těžko se koná..

Přiznám se, že jsem docela alergická na radu - Nikdy nesmíte dopustit, aby Vašeho psa napadl pes jiný! Zajímalo by mne totiž, jak to stoprocentně na ulici zařídit.

Už to pomalu zvládáme. Jedna vycházka je naplánována tak, aby se šlo za šera ven a domů za tmy. Ven mu beru jeho oblíbenou hračku a trochu ho rozptýlím. Myslím, že to bude o.k. Děkuji Vám za rady a podporu.
Dan

Zdravím, myslím, že je to úplně normální. Ve dne je totiž zvědavý a zajímá se o okolí. V noci toho moc nevidí a taky se bojí, abyste se mu neztratili nebo se on neztratil z"nového" domova. Jestli můžu radit, my jsme se štěňátkem vždycky vyběhli před dům/ bydleli jsme ve starém činžáku/ tam se vyvenčil a šup zpátky domů. Do žádné procházky jsme ho nenutili - i když se ze začátku muselo chvíli počkat, než to bude v pořádku. Ale pejsek to vždycky rychle pochopil. Nevím, jak často s ním jdete v noci, ale my jsme chodili ze začátku tak každé tři hodinky - je to jak s miminkem-moc se člověk nevyspí. Ale nebojte, pejsci rostou rychleji než děti a za pár týdnů to bude lepší. Měli jsme už takhle štěňátka čtyři a u všech to bylo stejné. Přeji hodně radosti s malý raslíkem a držím palečky. Věra

Třeba se mu nelíbí tma. A teprve si bude zvykat.

Dobrý den,
mám 10 týdenní štěně JRT a mám ho doma právě 7 dní, všechno je v pohodě, slyší na jméno, vše nasává jak houba, je přátelský. Při venčení ho nechávám na volno a pořád je okolo mně, občas kousek odběhne, někdy se zarazí a chvíli mu trvá než příjde. Na obojek si zvykl v pohodě, na vodítko zvykáme pozvolna.
Problém nastane při večerním (nočním) venčení. Kňučí a nechce se hnout od baráku. Když ho odnesu dál, chvíli čučí a pak se obrátí a metelí nazpátek k vratům. Na pamlsek se nalákat nedá. Když ho odnesu ohodně dál, tak se dá k procházce "překecat", ale není to v pohodě jako ve dne (za světla). Je toto chování běžné? Přejde ho to? Co byste mi poradili?
Předem všem děkuji za rady a postřehy.

Podrobnosti pošlu vzkazem - včetně konkrétního případu.

Takový přístup je podle mého gusta. Někdy totiž začínám mít dojem, že začneme pejsky chovat v teráriích.

Takže, ihned jsem začal pátrat, a to převážně na amerických portálech. Vše vypadá na povedenou poplašnou zprávu jednoho příliš aktivního člověka. Neznám ho, tak nebudu používat žádné odsudky a ostřejší závěry.
1. Nový kmen parvoviru nejen že nebyl identifikován jako nový, ale dokonce zatím neproběhlo ani žádné potvrzené úmrtí s takovým popisem, který by tomu naznačoval.
2. Dle sdělení tohoto jediného veterináře, neexistuje žádná očkovací látka proti tomuto viru (ještě aby jo).
3. Vypadá to na kvalitní hoax, ne-li nábor na nové farmakum, které se cobydup zázračně objeví. Pamatujete na ptačí či prasečí chřipku - dobrý kšeft to byl.

Takže nyní nám zbývá buď své miláčky zavřít do neprodyšné boudy, nebo to brát trochu s nadhledem.

Toto není kritika, ale úsudek z dostupných údajů a má vlastní zkušenost s mediálními zprávami tohoto typu. Za chvíli to bude vysílat Nova a to už to bude pravda pravdoucí.

Jo a Frontline jsme dávali ve třech měsících.

Já si přivezla Phoebe ve skoro 8 týdnech, ještě jsem pak byla na třetí dávce očkovanda. A opravdu přišla do styku asi se třemi psíky z domu, o kterých jsme věděli, že jsou očkovaní. Ale jinak, já to měla kapinku složitější s tím, že jsem na vozíku. Stejně u venčení pomoc potřebuji. Ale jinak Phoebe poslouchá. První měsíce to bylo lehce komplikované s procházkami, měly jsme doma babičku s alzheimerem, tak na dlouhé procházky nebyl čas. Jen na kratší. A to, že se naučila na podložku jsem ráda. Teď chodí ven v pohodě, najednou si sama řekla. Ale když je vánic a já se z domu nedostanu ani na metr, tak to vítám.

HaDaS napsal:
Pravděpodobnost nákazy od jiných psů, kteří jsou z 99% ne-li ze 100% očkováni proti všem psím neduhům, které lze přenést na jiného psa (psí nemoci), je prakticky nulová. O jakém nebzpečí se tedy bavíme, když je všeobecně doporučováno stýkání (velké) s ostatními psi až po třetím měsíci života pejska. Pokud se jedná o běžné nemoci, proti kterým psi nejsou očkováni, tzn. virová a bakteriální onemocnění, tak ty pesan může získat pravděpodobněji od člověka než-li od psa. Nejedná se o, v dnešní době, nesmyslné dogma?


No zas tak nulová teda není, protože i když sousedův pes je očkovaný, může být přenašeč. A to nemluvě o tom, že se může nakazit i venku, stačí někde něco olíznout. Takto zemřel jezevčík mé kamarádky na parvovirózu v necelých 3 měsících, byla jsem u toho, bylo to hrozný a to není zdaleka jediný případ který znám. Já bych to teda rozhodně neriskovala.

ja měla šťeňatko a nedořilo se ani 4 měsicu tak při Houpince jsem si davala pozor opravdu jsem ji než byla očkovana proti vztekliňe poušťela jen k lidem co jsem znala nebo jsem se rovnou zeptala dotyčneho jestli je pejsek očkován ....spousta lidi na mě koukala přes prsty ale teť toho nelituji --Hopi začala mezi pejsky chodit až po očkovani na vzteklinu a nic nam neuteklo ---jen má zkušenost ....

Právě že Dan bude mít Coopera už cca 10 týdenního, tak může použít prakticky cokoli. Komín Advocate měl, jelikož chovatelka i stříhá psy, tak je právě i riziko dravčíků, a mohu říct, že buď měl štěstí a nebo funguje i proti klíšťatům. Neměl ještě ani jedno a to je venku prakticky celý den a já sama už měla 3.

Advocate je proti blechám - na klíšťata nemá deklarovaný účinek; a nesmí se používat pro štěňata mladší 7 týdnů. Někde jsem tu dávala odkaz na srovnávací studii účinných látek na klíšťata. Skoro 100% účinek má fipronil (třeba frontline), imidakloprid (účinná látka u Advocate) je proti blechám. Exspot má účinnou látku permetrin, může být použit od 2 týdnů - ale je jedovatý pro kočky.

Doporučuji pipety Advocat ( je i proti dravčíkům ) a je i pro štěňata. Ale je dražší. Z levnějších je ExPot.

Nechci strašit - vzkazem jsem Vám poslala informace o nové mutaci Parvoviru. Proto se doporučuje omezit kontakt štěněte s cizími psy. Znám dva případy, kdy to dopadlo tragicky. Opět pokud chcete podrobnosti, pošlu soukromým vzkazem.
A s novými podněty (i zvykáním na samotu) - uvidíte. Některé štěně je velmi samostatné a přirozeně zvídavé, jakoby naprosto nevázané na matku a sourozence. Jiné vydrží tesknit i týdny.. prostě až se adaptuje na nové prostředí, zvykne si na lidi, můžete ho "zaměstnat" novými vjemy. A samota - štěně by si nemělo vytvořit vazbu samota= trest, nebo jakýkoli negativní pocit. Pokud máte děti - pozor na "přemazleni" i štěně potřebuje soukromí a odpočinek. Klidně mne zbrzďte, když píšu samozřejmosti.
Obojek nebo jinou ochranu proti klíšťatům bych osobně dala až po uplynutí těch omílaných 3 měsíců. Přecejen pipety i obojky mají účinnou látku v podstatě na bázi nervového jedu - a menšímu štěněti by mohly ublížit. Do 3 měsíců bude štěně stejně ještě příliš malé na nějaký podstatnější pohyb a pobyt v přírodě. Pokud budete chtít chránit i menší štěně, vyberte přípravek pro štěňata.

"Záběh" psíka ohledně venčení, se chystám praktivovat takto. Časté venčení v brzkých ranních hodinách, poté v intervalu nejméně po 2 hodinách, a nakonec v pozdních nočních hodinách. Vždy při udělání potřeby na správném místě (mimo obydlí) velmi pochválit a podat odměnu. Nějaké podložky pro mimča možná využiji, ale mám velmi kvalitní podlahy, kde nehrozí protečení do spár, nebo jejich nasáknutí. Ale neříkám, že když uvidím jak se nedaří, tak že nezměním přístup ve využití novin a podložek.

Joo plány máš super Komín ječel že chce venčit i v noci co 2 hodiny, přes den to bylo i častěji. Ty podložky si pořiď, ať má nějakou alternativu, když nebude stíhat, ať není ve stresu a bude mít jasně definováno, že na podložce se ještě toleruje. Ono když pak půjdeš na návštěvu a on bude vědět, že čurat na podlahu se víceméně může, tak to není příjemné( už jen hledání podložky tě upozorní, že se chce venčit - v případě, že nebude hledat dveře ) Uvidíš, všechno přijde až časem, teorie je hezká věc, ale praxe je kolikrát jinde.

Výcvik bych zaměnila za výchovu. Vychovat psa, aby neobtěžoval okolí, nebyl nebezpečný ani jiným, ani sobě. Nikdo ti přesně neřekne, který den má dělat co. Tabulky na to bohužel nejsou. Věřím, že to poznáš sám, na co je prcek zralý. Když bude zlobit, konání přeruš, zpočátku odveď pozornost, časem jsem jako nejvyšší trest používala u mimin štípnutí do kůže na zátylku, musí to jít rychle spolu se zákazovým povelem. Pes musí mít jasně definované co smí a co ne. Schválně necháváme lákadla ( boty, prádlo.. ) a čekáme na okamžik, kdy je chce ničit a zasáhneme. Samozřejmě až teď, kdy má zákazový povel celkem zažitý . Celkem to funguje. Teriéři jsou čerti, žádné křehotinky, takže žádný strach. Hlavně nezapomínat na pochvaly !!

Dámy, všem Vám velice děkuji za vaše postřehy a podělení se o své zkušenosti. Pokusím se s Vámi nyní trochu polemizovat, aby se tato diskuze vydala trochu jiným směrem a předem Vám děkuji za reakce na tento můj příspěvek. Neberte ho jako že s Vámi nesouhlasím, ale jako námět do další diskuse.
Štěňátko je očkováno na základě zaběhnutých pravidel a předáno majiteli (platí v případě odpovědných chovatelů - tedy i v mém případě).
Pravděpodobnost nákazy od jiných psů, kteří jsou z 99% ne-li ze 100% očkováni proti všem psím neduhům, které lze přenést na jiného psa (psí nemoci), je prakticky nulová. O jakém nebzpečí se tedy bavíme, když je všeobecně doporučováno stýkání (velké) s ostatními psi až po třetím měsíci života pejska. Pokud se jedná o běžné nemoci, proti kterým psi nejsou očkováni, tzn. virová a bakteriální onemocnění, tak ty pesan může získat pravděpodobněji od člověka než-li od psa. Nejedná se o, v dnešní době, nesmyslné dogma?
Vztáhnul bych to na lidské potomky. V době šestinedělí, kdy dítě nabírá imunitu, jsou styky s okolím omezeny na nejbližší rodinu. Je pes o tolik jiný než člověk? Přeci jen, je to savec, který žije s člověkem již nějakých pár stovek (tisíc) let, a jeho imunitní (vrozený) systém, je tudíž člověku nejen přizpůsoben, ale i velice blízký.
"Záběh" psíka ohledně venčení, se chystám praktivovat takto. Časté venčení v brzkých ranních hodinách, poté v intervalu nejméně po 2 hodinách, a nakonec v pozdních nočních hodinách. Vždy při udělání potřeby na správném místě (mimo obydlí) velmi pochválit a podat odměnu. Nějaké podložky pro mimča možná využiji, ale mám velmi kvalitní podlahy, kde nehrozí protečení do spár, nebo jejich nasáknutí. Ale neříkám, že když uvidím jak se nedaří, tak že nezměním přístup ve využití novin a podložek.
Pak ještě pár nezodpovězených otázek, které jsem uváděl v mém prvním komentu. Jak dlouho nechat štěně zvykat, než mu představím další podněty (vícvik, vodítko atd...), na svůj nový domov? Den ... dva, týden ... dva (to už mi příjde trochu mimo mísu ) ?
Odkdy doporučujete obojek proti klíšťatům nebo jinou ochranu ? Ne vakcinaci, u té je to jasné. Přeci jen, budu se s ním pohybovat od štěněte hodně v přírodě, ač jsem pražák a někomu se to zdá divné .
Kdy je vhodné učit psa pobytu doma a na zahradě když je sám? Nechat mu nějaké dny na zvyknutí si na nový domov, nebo začít ihned druhý den ... ?

Prosím o diskusi a všem přeji krásný i když u nás velmi deštivý a chladný jarní den.

Dan

Mimišák má pravdu, fenky někdy reagují huře na cizí štěňátka. Spíš bych to brala tak, že ven a pozdravit se s psíkem, kterého znám, spíš se od ostatních do konce vakcina držet dál.
Ještě mě napadá, co se mi osvědčilo. Phoebe byla už ze stanice naušená chodit na noviny. Než se tedy naučí pejsek chdit ven, je dobré mít po bytě rozhozeno pár novin a postupně je posouvat ke dveřím. Dobré jsou podložky. Ale nemusí být drahé pro pejsky, stačí i takové ty na přebalování pro miminka.

HaDaS napsal: Jestli je tedy Cooper pes, tak ho učit zvykání na ostatní psi skrze fenky?
No na to pozor.. některé fenky bývají na cizí štěňata agresivní. Ideální je asi vyblbnout se mezi jinými štěňaty. Jo a pozor - na hromadné organizované akce je možno jít se štěnětem až po vakcinaci na vzteklinu. Doporučovala bych počkat s aktivní socializací až po 3 měsíci. Nejdřív ať si štěně zvykne na vás - svou lidskou smečku, a pak na další psí kamarády. (Tím ale nemyslím, že do 3 měsíců při setkání s jiným psem v panice vezmete psa na ruku a prchnete v dál.)
Ad3) na obojek bude pejsek asi zvyklý od chovatele - s vodítkem pomalu a postupně. Nejřív jen připnout a nechat tahat po zemi, postupně zvykat na omezování.. výcvik - s povelovou technikou a přesným předvedením cviků až opravdu později, kdy štěně udrží pozornost a pochopí, co se po něm chce. Výchova ale může (by měla) začít hned: nácvik přivolání, nácvik venčení a hraní.. hodně štěstí!

Takhle přímo bych to neřekla, ale fenky jsou obvykle ke štěněcím drzostem shovívavější. A myslím, že pohlaví u štěněte dospělí příliš nerozlišují, to až při prvním hárání. To kousnutí štěněte pejskem přišlo, když si štěně půjčilo hračku a pejsek to neustál.
A s výchovou jsme taky začali hned. Volala jsem na Sissi jménem a když reagovala, přidala jsem povel "ke mně". Pokud přiběhla, a obvykle ano, dostala véélikou pochvalu a kousíček piškotu. Takže přivolání bylo bez problémů. Samozřejmě jsem se nesnažila dávat povely, když zrovna věnovala pozornost hraní s kamarády, snažila jsem se vystihnout okamžiky oddechu.

Takže ideálně se domluvit s pejskaři které znám a domluvit si s nimi společné venčení. Vyhýbání se psů bude trochu problém v Praze, na vesnici kde bude trávit druhou půlku týdne naopak ne.
Jestli je tedy Cooper pes, tak ho učit zvykání na ostatní psi skrze fenky?

Pokud se socializace týká, tak z vlastní zkušenosti : westinu jsem brala mezi pejsky okamžitě, bydlím ale na malém městě a vždycky to byli jen psi, u kterých jsem si byla jista řádným očkováním a dobrým zdravotním stavem. Neznámým psům jsme se vyhýbali. Taky jsem se snažila opatrně se psy - kluky, zažila jsem kdysi dost drsné kousnutí štěněte od dospělého psa. Vyplatilo se to, žádného známého psa se nebojí, ať je velký nebo malý, a cizí nechává na pokoji. To jako že na ně neútočí, neštěká, prostě je ignoruje. Měla jsem mockrát strach, protože byla dost drzá, ale ostatní ji patřičně usměrnili, takže se naučila slušnému psímu chováni.

Dobrý den,
9.5.2011 si přivedu domu štěně JRT (pes). V té době mu bude 61 dní. Bude mít veškeré očkování obvyklé pro takto staré štěně, bude odčerven, očipován atd... Je to pesan s PP.
Vím, že je doporučováno, aby se mezi ostatní psi rozeběhl až po třetím měsíci života, kdy prodělá další dávku očkování. Vím, že bude mít oslabenou imunitu díky absenci mléka od feny atd...

Vše mám potrobně nastudované a vím jak by mělo vše probíhat, ale zajímají mně především Vaše praktické zkušenosti.

Moje dotazy zní :

1. Jaké jsou Vaše zkušenosti ohledně socializace, co se věku štěněte týká? Hlavně styku s ostatními psi a živočichy.

dále

2. Odkdy doporučujete obojek proti klíšťatům nebo jinou ochranu ? Ne vakcinaci, u té je to jasné.
3. Kdy je vhodné učit psa povelům, pobytu doma a na zahradě (když je sám), zvykání na vodítko apod.? Nechat mu nějaké dny na zvyknutí si na nový domov, nebo začít ihned druhý den?

Předem Vám všem děkuji za Vaše rady, zkušenosti a postřehy.