Povídáte si se svým pejskem?

Souhlasím,že každý mazlíček (tedy i naše Letynka)potřebuje kromě povelů i vlídné slovo.Můj muž vždycky nadává,že mluvím s Letynkou jako s děckem.Ale vždyť je to takové naše "dítě".Je to prostě člen rodiny .Prožíváme všichni s mazlíčky starosti i radosti.
Jedno plus to ale rozhodně má - i když pes dospěje,tak neodmlouvá .......

Každý pořádný pejskař mluví se svým psím kamarádem a ne jenom povely komunikace utužuje naše vztahy.

Jéé, tak to jsem ráda, že v tom povídaní nejsem jediná můj přítel se na mě vždy dívá, jakože jestli se nechci jít léčit ale já si myslím, že není nic krásnějšího, než vidět spokojeného a šťastného pejska ♥ a když na mě Fannynka pozná, že mám slabší chvilku a jsem smutná, tak si na mě lehne a upřeně na mě slaďoučce kouká ♥ a pokud uvidí, že mi třeba ukápla slza, tak se mi je hned snaží olízat, jako by říkala nebréč, máš mě a to je to nejkrásnější co podle mě může být když víte, že svého psa nadevše milujete a vidíte jak on miluje vás ♥ Kéž by se takhle ke svým pejskům chovali všichni

tak proto se, chudááák malej bojí napsat pravdu!!!
E.

Koukáme se spolu občas na televizi a také si Rexíka beru na klín, když píši deníček.

Koukám, že se nemám za co stydět

To je jak náš Bert... Ten si zase v noci řekne, že chce přikrejt protože se odkopal A v půl desátý už tahá mámu do postele, aby šla spát, že už je čas No rozmazlenej až hrůza

Milena napsala: já svého pejska na spaní dokonce přikrývám dekou! za to by mě můj pejsek asi sežral, nejradši spí v louži

Možná mi ani nebudete věřit, ale já svého pejska na spaní dokonce přikrývám dekou! Sissinka totiž nemá ráda, když dlouho svítím a o přikrytí si přímo říká - nejprve mě hypnotizuje pohledem a když jí přehodím deku přes hlavu, spokojeně zamručí a pohodlně se uvelebí ke spaní. To mručení si překládám asi takto : no to ti to zase dnes trvalo! Pak mi dovolí, abych ji ještě pod tekou trošičku hladila.

A úplně stejně rozmazlená byla i moje dalmatinka Ajuška.

pavoucica napsala: když je člověk ke psu hodný a zbytečně ho nemlátí tím spíš ho vychová kéž si to myslí každej!

asi jo, ale já si myslím, že na tom není nic špatněho mít svého psa ráda a chovat se k němu hezky....Sem spíš přesvědčená, že když je člověk ke psu hodný a zbytečně ho nemlátí tím spíš ho vychová

na to je už pozdě, ne? je jaká je! vývoj hotov! JIM by se možná líbilo, že bys na ní zařvala, marš na místo a zavřela jí do komory

někteč´ří mají pocit, že ji moc rozmazluju

Ne, proč? Já hafana zase líbám na dobrou noc /nejen/ na rypáček. Když mě berou záda, dost u toho skučim. A jemu je to fuk.

Přijde vám moc, že pošlu psa do pelíšku a když zalehne tak k němu čupnu abych ho párkrát pohladila po hlavě než začne zavírat oči... Pak skontroluju jestli má vodu a otevřenou ventilaci, zhasnu a nechám ho spát

já mám psa typu kam lehnu tam spím --ona fakt buť je venku nebo doma prostě spíí--

voni mě

Uspáváte pejsky???

Já si povídám taky s pejskem často- no spíš bych měla napsat skoro pořád-na procházce,na zahradě a jistě že doma, pěkně na gauči,drbu ho za ouškama a vykládám mu jaký byl jako malé štěnátko,ani bych nevěřila,jak zrovna tohle ho baví poslouchat

Já si s Lupišou povídám při procházkách kromě fuj a nežebrej ty potvoro mlsnáMám ještě tendenci ji držet na krátko, protože jakmile potkáme nějakého Yorkšíra Lupina má pocit, že si pejsek s ní bude hrát Začne mlátit předníma packama před sebou o zem a běhat kolečko okolo pejska.... To je pak :Nechej pejska na pokoji on je ještě malinkej a hrát si s tebou nechce Mám spíš než strach o pokousání, že by těma malým chudákum mohla něco udělat....Když na takové škvrně skočí 20 kilový pes tak by jim mohla něco polámat

to máme tež taku babu v lese--Alanku --už jsme byli na procházce ulklidni se netahej už jdeme domu přeci musíš byt po dvou hodinách vylítanej --baba ho drží na voditku a je to NO-----a pak baba číslo dvě má šarpejku -Poršo tam nejdem je tam Hopinka a ta se tě přeci bojí --zuřivá Porša projde těsně u Hopi -ano Hopi se ji boji bo ji prokousla ucho ----------jo není povidající se paniček jako paniček

No, povídání s pejskem je krásný. I když pakliže potkám místní babu s hyenou, která napadá už 10 let všechny psy a nikdo s tim nemůže nic dělat a vidim, jak jí vomotává kolem sloupu, páč by jí neudržela a ječí:
ginečku, nezuř na toho pejska prosim tě dyk jsem ti řikala že to nemáš dělat už několikrát a ty furt se zlobíš dokola to přeci neni Dasty z hájovny to je jinej pejskek tak už se na něj nezlob když je to hodnej pejsek přeci a už toho nech dyť jsem ti řikala že jdu k doktorovi a že tam nemůžu přijít pozdě tak mě nezdržuj zase ginečku a nech toho furt .............

Když ho náhodou neudrží, tak milej gineček, padesátikilovej vykastrovanej kříženec pitbula zakousne kde co. baba si pro psa do rvačky nepude, protože by jí přeci mohl některý kousnout a voni si to přeci vyříděj mezi sebou a kdyžtak je zašijou dyť jsou dnešní veterináři šikovný a lidi se taky někdy mezi sebou hádaj a nejsou přivázaný že jo

Teda lidičky, taková nádherná parta cvoků, to se hned tak nevidí! Co s námi, kteří jsme ochotni vnímat, tahle zvířátka udělají! A je úplně jedno, jestli je nám 60 nebo 20, pejskové si nás ochočí dokonale.
Tolik lásky , porozumění a mnohokrát i odpuštění nám dávají. Nezajímají je peníze ani kariéra, stačíme jim my a trochu jídla a pozornosti.
Jak jsme bohatí tím, že je máme a že se snažíme jim rozumět.

Hihi Koukám že nejsem jedinej cvok... i když teda s paličatým jezevcem nejdou moc vést nějaké hlubokomyslné rozhovory, takže to je většinou: "Mám tě pustit? Jó. No tak dobře, ale jestli zdrhneš udělám z tebe štěkanátky." nebo "Co jsem řekla o tom lese?" (Máme nepsanou dohodu, že v lese se chodí jen po cestičkách ovšem Bertík by jí hrozně rád porušoval) "no nekoukej na mě jako neviňátko. Lotr jsi..." No lidi na mě koukaj jak na blázna. Zvlášť když mladej dostane mazlící chvilku na procházce a to je pak samý ťuťuňuňu

jojo tak na téhle úrovni hovory také vedeme

a nebo jak něco provede chytím ji za bradu --a řikam ji divej se mi do očíí..vona mrká --ví mrcha jedna že něco provedla a to kolikrát stačíí --hihihi

Ano povídám si stále a moje výhružky typu jestli budeš zlobit ukousnu ti houbu(čumáček)
okolí moc nechápe a vypadám jak cvok

Nejlepší jsou takové ty diskuse např. Hele, dej mi ten kapesník, ten je můj...nééééé netrhej ho, no a už ho můžu vyhodit nebo Nééééé, neskákej, teď jsem si vzal čistý kalhoty a už musím do práce, no tak dej pokoj, já vím, že máš radost, ale ..... néééé moje kobliha ... Jak to, že ten pes dosáhne až na stůl a pod.

Už se těším jak si taky budu povídat ze Snoopykem.

Samozřejmě, že si se svým pejskem povídám, a čím víc to dělám, tím víc mi rozumí. Ale to je snad každému pejskaři jasné

To je stejné, taky jsem jí dávala vybírat.

No to já když chodím s Bělinkou ven, tak automaticky se ji ptám, co celej den dělala, jak se měla, co všechno viděla atd... když mě nikdo neslyší je to ok... ale máte vidět ty nechápavé pohledy, naštěstí v okolí už všichno vědí, že muj pes a ja jsme nerozlučná dvojka, takže to nikomu UŽ divné nepřijde, ale pokavad jedeme nekam na vystavu, koukaji na mne s otevřenou pusou , jakoby to snad nikdy nikdo nedělal.. nejlepší je když se Bělky zeptám : ,, Tak co Běluško, chtěla by si tohle , nebo tohle, muzes si tentokrat vybrat,me se libi vic cervena , ale jak myslis, tvoje to nakonec bude hracka!!!

Zase líp vypadá, když člověk mluví na pejska než sám pro sebe
Moje mamka tuhle šla s Phoebe, někoho potkaly a mamka tak automaticky povídá "ty nezdravíš?" Pak jí to došlo.

No jasan že hlavní součástí, po tělesné komunikaci, je komunikace slovní s našimy miláčky né? Protože pokud pes komunikuje pouze povely, vytrácí se to pouto mezi oběma.

Já si někdy připadám opravdu jako blázen, když během venčení probíhá z mé strany komunikace z Ronečkem? To kolikrát jdou za mnou lidé,a kroutí hlavou.
( většinou to nejsou psíčkaři no )No jo, ale když nemluvím, neprojevuji během procházky o něho takový zájem. A to je moc škoda si ty procházky společně neužít.
A doma je to normálka? Ví přesně co po něm chci,chápe dokonce když mu vysvětluji můj odchod z bytu, atd. Když jdeme, a cesta je rozvětvena do více stran- stačí říct jdeme rovně, či do leva a prava. A prý pes nerozumí? Rozumí až moc, jen často dělá že neslyší? Prostě jsou úžasní a máme se opravdu mnohdy co od nich učit?

Já taky. Za prvé povídáme pohádky a pak jí vyložíme strasti, ona nakloní hlavinku a poslouchá.

Já si s Mary taky povídám. A velmi mě chápe a rozumí mi. Klidně si vykládáme celé hodiny a ona tak dokáže poslouchat Se psem si já vykládám lépe což s člověkem

quendery napsala: Jpovídám si každou chvíli. Jenže protože máme tři, tak je to někdy dost vysilující

Jasná zpráva, povídám si každou chvíli. Jenže protože máme tři, tak je to někdy dost vysilující Ale někdy mám pocit, že mi opravdu rozumí a opravdu se mi uleví, když se jim můžu vypovídat z toho, co za mě stejně nikdo nevyřeší.....Pesan je fantastická antistresová terapie

JASNI I DISKUTUJI TEŤ MAME PROBLEM ABY ŠLA NA SVE MISTEČKO TAK JI VYSVĚTLUJI ŽE JI DRAPEK OŠETŘOVAT ZROVNA TEŤ NEBUDU ŽE SI KLIDŇE NA PELIŠEK MUŽE LEHNOUT..MAME TOHO VIC O CO SE SPOLU DELIME-....

Jasně že povídám

Můj tedy občas něco vykecá a někdy se dost dohaduje.

S pejskem si povídám vždycky a on jenom poslouchá.Asi mi rozumí.Rád za mnou příjde a mazlí se.Můžu mu říct všechno a on to nikomu neřekne

se svým pejskem si povídám pomalu o všem třeba když sem sama doma a není mi zrovna do smíchu tak si ho k sobě přitulím a začnu mu to všechno povídat.A když mu to všechno řeknu a on se na mě podívá těma krásnýma očíčkama tak vím že mám toho nejlepšího kamaráda co sem mohla chtít jsem moc ráda že ho máme

Pořád a neustále si povídáme. I na procházkách a občas mě lidi už mají za cvoka. Každopádně všichni naši psíci mě dokázala jen tím, že poslouchali, dostat ze splýnu - nejlepší vrby

Jj, já zas pravidelně říkám "neboj, pušinko, já za chviličku přijedu", když jedu do Olmu do školy
A naše oblíbené "počkej tady, něco dobrého ti přinesu" - a když to řekne taťka po dojezdu z práce, nesmíme na něj mluvit a cokoliv po něm chtít, protože vždycky řekne "nemůžu, slíbil jsem Safírkovi dobrotku" a bez sundání bundy běží k šuplíku, jen aby byl co nejrychleji s pamlskem u něj

taky si povídám se všema našima hafanama - víceméně jako s děckama...třeba Trinuši každý večer po krmení říkám dobrou noc a běž spinkat... a taky jsem jí zpívala k narozeniná.
Samozřejmě i za normálních okolností spolu \"mluvíme\" - já hlasem a ona očima

Moc vám všem děkuji za krásné příspěvky na toto téma. Povídám si s Rexíkem teď daleko více než dříve a pejsek je o moc spokojenější.Klidně poslouchá,když uslyší známé slovo, tak kroutí hlavičkou, nosí balonek nebo plyšového medvídka na házení.

Já si s nimi povídám též pořád,vždycinky na mě tak koukají,kroutí hlavičkami a krásně naslouchají, ale ještě vědět co si v tu chvíli myslí,kdo ví!!!Jedno vím jistě,že nikdy nic nepoví,nezradí a proto je to ten NEJLEPŠÍ PŘÍTEL NA SVĚTĚ!!!