Proč pes dělá to neb ono

Využívání psů člověkem mělo základ ve vrozených vlastnostech psů, aniž by však všemu rozuměl.

Teprve důkladné poznání způsobu života psů a jejich divokých předků mnohé vyjasnilo. Bylo vědecky dokázáno, že pes nemyslí jako člověk a nemá špatné svědomí, že chápe jinak trest než člověk, že se povahy psů nedají vztahovat na celé plemeno, ale že v každém plemeni jsou psi různých povah .

Pes je přizbůsoben k životu ve volné přírodě. Z toho plynou některé zvláštnosti v jeho stavbě těla. Například vezmeme-li psa za kůži, je nápadně volná. Můžeme ji odtáhnout od těla protože není přirostlá k trnovým výběžkům k páteři. Viděla jsem i jednou na cvičáku psa kterému druhý pes při rvačce utrhl na hrudi kus kůže o velikosti dlaně a zraněný pes běhal dále a nevykrvácel.

Zuby psa nejsou přizbůsobeny k žvákání potravy. Proto pes několikrát proukousne, prosilní a celé polyká. Má velký roztažený jícen a proto párkrát překosne kost a polyká. Pes má v zubech tlakovou sílu. Nošení předmětů v zubech je vlastnost dravců kterou pes zdědil. Drápy jsou pro psa slabou zbraní a proto je při zápasu nepoužívá.

Nejlépe vyvinutý smysl a psa je čich. Tím se pes orijentuje lépe než člověk zrakem. Pes má silně vyvinutou pachovou pamět a určitý pach u něho vyvolává i po delší době stejně reakce. Pozná podle pachu někoho koho několik let neviděl. Jako všechny všechny vlastnosti de i čich cvčením zdokonalit. Pes cití i stopu několik hodin starou, kterou by člověk nezjistil i nejlepšími přistroji. Přitom psu nevadí, když mírně prší nebo na stopu napadne sníh i tak pes stále stopu cítí.

Zrak je pro psa druhořadým smyslem. V jeho oku převládají čípky nad tyčinkami, které slouží k vidění v noci při kterém pes vidí 3x lépe než člověk. Když pes stojí v noci proti světlu, oči se mu lesknou jakoby svítily to zbůsobuje pozadí okay pokryté kovově zeleným povlakem, který odráží světelné paprsky.

Sluch je psa velmi vyvinut. Podle různých zkoušek je u psa 6-8x větší sluch než u člověka. Vynikající je u psa určování směru podle zdroje zvuku.

Pes má také dobře vyvinutý hmat. Hmatovými orgány jsou tuhé chlupy kolem očí a na psyscích. Tyto tzv. hmatové chlupy mu slouží zejména v noci kdy by se , vzhledem ke svému horšímu zraku, mohl zranit a jsou také měřítkem, jakým otvorem pes ještě proleze.

Pes má široký hlasoví fond. Štěká, vrčí, knučí, piští v různých tóninách. Divoké psovité šelmy se svolávají v době páření nebo při lovu vytím, aby se spojily ve smečky. Totéž se projevuje i u psů. Ze způsobu štěkotu pozná zkušený psovod, proč pes štěká .

Náladu psa můžeme poznat i z pohybu jeho ocasu. Nehybný, toporně vzhůru nesený ocas znamená příprva k boji. Je to obyčejně spojeno s topornou chůzí s naježenoz srstí na hřbětě. Vrtění ocasem ma signalizovat  'nejsem nepřítelem', přerušuvané vrtění ocasem prozrazuje nejistotu psa, má-li se chovat přátelsky. Převalení na záda znamená 'vzdávám se'.