Operace TTA - řešení ruptury zkříženého vazu - podruhé
Články » Operace TTA - řešení ruptury zkříženého vazu - podruhé
Operace TTA - řešení ruptury zkříženého vazu - podruhé
Dobré odpoledne všem.
Před několika měsíci jsem vydala první článek o operaci TTA - jako řešení rutury zkříženého vazu. Začátkem roku měla moje fenka Ursinka úraz, při kterém bylo nezbytné nožku opravit. Poprvé mě to hodně vyděsilo a nevěděla jsem, co čekat, jak to bude probíhat a hlavně, jak jí uhlídat. Podruhé jsem měla taky strach, ale už jsem věděla, co nás čeká, tak to bylo trošku jednodušší.
Ruptura zkříženého vazu může nastat:
- úrazem
- vrozenou vadou
Nám se to stalo úrazem. Přes půl roku nemocnou a pak v zápětí opravenou nožku nepoužívala, odlehčovala jí, odpočívala. S tím však se zvyšuje pravděpodobnost ruptury druhé nožky, protože nadměrně zatěžuje zdravou. Bohužel se to stalo i v našem případě a tvrzení pana doktora, že se pravděpodobně potkáme za půl roku bylo takřka až na pár dnů přesné.
Jak jsme na to přišli?
Nebylo to jednoznačné. Pár dní nám tedy pokulhávala a nožku opět nepoužívala a nadlehčovala. Jeden den nám hupsala po třech nožkách. Bylo vidět, že jí to hodně bolí a to poprvé takto neměla. Ještě večer jsme volali na pohotovost, aby jsme něco nezanedbali. Stejně nám vyšetření objednali až na ráno. Celou noc jsem na ní dávala pozor. Ráno jí manžel vzal na veterinu, kde pan doktor zjistil, že má v kolýnku zánět. Dostala antibiotika, něco na zánět a analgetika na bolest. Pan doktor byl obeznámen, že první nožka má za sebou operaci TTA a tak bylo pravděpodobné, že druhá nožka tuto operaci bude potřebovat také. Ursinka byla uspaná a udělali se dva rentgeny. První již opravené nožky (jestli je vše v pořádku, již srostlé) a druhé, právě bolavé. Ještě, když už byla v narkóze, tak se jí pořádně ostříhaly dlouhé drápky. Protože vaz nebyl nebyl přetrhnutý celý, ale jen do nějaké části, tak jsme prozatím měli naordinovaný klidný režim a až zánět odezní podíváme se, jak to vypadá, co dál.
Druhá návštěva
Podstivě byly dobrány tabletky, dodržen klidový režim a tak následovala kontrola. Bohužel i po tom všem nám na nožku pořád napadala a nebylo to prostě dobře. Měla problém se postavit, odlehčovala jí a často kulhala. Bylo vidět, že jí to trápí. Pan doktor nám napsal termín operace (opět čekání měsíc), protože je nesmysl pejska takto trápit a jen oddalovat nezbytné. Kdyby zapajdala občas, tak by se to mohlo posunout a počkat, ale když to bylo prakticky denně, chtěli jsme to mít za sebou. Jednak ušetřené nervy pejska, jednak naše. Je to fenka, která miluje pohyb a tenhle rok, prakticky venku až na vyvenčení nebyla. Tak jsme jeli domů a psychicky se připravovali na to, co přijde. Rozhodně to bylo lepší než poprvé, už jsme totiž věděli do čeho jdeme. Ale i tak nemáme ideální podmínky doma pro pejska s úrazem. Manžel jí pořád nosí
dvě patra v náručí, aby nožka nebyla zatížena a poškozena.
Operace a pooperační režim
Na operaci jí vezl tentokrát jen manžel, ale probíhalo to úplně jinak než poprvé. Rentgeny a vyšetření už bylo hotové a tak si pan doktor vzal Ursinku do kotce, kde si na operaci chvilku počká. Manžel moc netušil, jak se zrovna na tohle bude tvářit, protože s nikým cizím nikdy nebyla. Nicméně pan doktor i sestřička na ní byli hrozně milý a ona spokojeně ťapkala s nimi, jako kdyby se nic nedělo. Prostě naše hodné zlatíčko. Opět info, že pokud nenastanou komplikace, můžeme si pro ní po 14. hodině přijet (jinak bychom byli telefonicky kontaktováni)
Čas ubíhal a nikdo nevolal, tak jsme se odpoledne sbalili a jeli si pro ní. Když jsme dorazili na kliniku, čekali jsme v čekárně, protože jí teprve budili. Tentokrát byla hodně unavená a tak se ani nezvedala. Vůbec jsme jí nenutili a odnesli si jí do auta. Bylo to pro ní náročné a byla hrozně ospalá, že nám v autě zase zabrala a spinkala. Bohužel se jí stala nehoda, o které chudinka neměla ani ponětí a ve spánku se nám počůrala. Následovali klidné dny a klidné noci. Tentokrát to trvalo déle než se na nožku poprvé postavila. Tento pan doktor chtěl, abychom jí obvazy sundali mnohem dříve a tak jž 4. den jsme sundávali. Měli jsme strach, poprvé to měla mnohem déle a sloužilo jí to jako podpora. Po sundání to byl i pro ní strašný nezvyk a trvalo než přišla na to, že to má opět volné. Nějaký otok jsme tam samozřejmě měli, ale nebylo to nic strašného. Našla jsem na internetu mnohem horší fotky otoků. Jelikož jsme sundávali obvazy dříve než poprvé a neměla by se k ráně dostat, tak i přes to, že si nožky, když byla s námi nikdy nevšímala, tak jsme jí moc nevěřili a na dobu, kdy jsme byli pryč nebo na noc jsme jí pro jistotu dávali límec. Jednak to byla taková pojistka a jednak když ho měla ležela na místě a nikde netrajdala. Po 14. dnech jel manžel na vytažení stehů. Rána byla srostlá a pěkná a tak byli za chviličku zpátky doma.
Další dny, týdny
V této chvíli se nacházíme zhruba v půlce rekonvalescence. Stejně jako při první operaci se nám střídájí fáze ,,lepších a horších" dnů. Někdy nám ťapká krásně a někdy je to ošklivé. Samozřejmě je nožka stále odhlečená a snaží se na ní nechodit, což je dobře, že si jí šetří. Po schodech jí manžel nosí a do kontrolního rentgenu po 2. měsících raději zase bude. Není to nutné, pokud pejsek umí po schodech chodit. Ale nám se to nechce riskovat. Při první operaci jsem s ní nešla poprvé schody já po měsíci a půl, protože se manžel zdržel v práci a nechtěli jsme jí takto týrat. Takže v nezbytných případech jsem to udělala, protože jí neunesu. Ale teď to zatím není potřeba. Opět má naší péči 24/7, protože máme možnosti práce z domova, nemusíme jí opouštět. Takže to znovu takhle pěkně vyšlo, že s ní budeme až do plného zotavení doma a můžeme si jí sami ohlídat.
Musím říct, že chloupky na holé nožce, díky zimní srsti narostly strašně rychle a není nikde vidět ani stopa po operaci už během prvního měsíce. Když jde ven čůrat a je v ní ten adrenalin, tak by jsme si nevšimli, že na nějaké operaci byla. To spíš doma, když dlouho leží a pak se jde třeba napít. Trhlinky v chůzi jsou a budou. Je to moc brzy ještě. Aby jste si nemysleli, že je to až takový andílek, tak sem tam nám někde poskočí, běží pro balónek, skočí na postel.. je to živý pejsek, takže občas jí v té hlavě přepne a chce blbnout. Hned jí samozřejmě okřikneme, ale nějaký takový výlev občas nastane. Ve mě to vždy hrkne a bojím se, aby si to tam nějak nepokazila. Ale údajně bychom to poznali a na nohu by prý vůbec nestoupla. Takže takto si hlídáme, že je vše v pořádku a podle toho se orientujeme.
Stále nás čekají ještě dva perné měsíce a poté nějaké rehabilitace. Přece to bude jen skoro celý rok, kdy jsme prakticky nikam nechodili, relaxovali, léto proseděli doma. Teď ještě tu zimu nějak přetrpíme a na jaře plánujeme bláznit a vše si vynahradit. Ursinka je silný a bojovný hafánek, myslím si, že sama chce opět běhat a užívat si a tak je to opravdu vzorný pacient. Tak nám držte všechny ťapičky a snad pro nás ten rok 2021 bude nový start!
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 0x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 27.12.2020 • Upraveno: 27.12.2020 • Přečteno: 9x
Schválili: Rex 27.12.20 • Jarka 28.12.20
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Zdraví psů
| 02.02.2013 |  | Příběh majitelky krycího psa | 65x |
| 23.06.2015 | | Jak pomoct pejskům se špatným trávením | 17x |
| 02.01.2011 | | Luxace pately – častý problém malých plemen psů | 767x |
| 19.11.2010 | | Otlaky | 454x |
| 02.07.2009 | | Klíšťata | 650x |
| 08.04.2013 | | Jeden příběh a jeden skutek.Jak jsem poznala svého páníčka. | 33x |
| 22.08.2014 | | Phoebe a my u veterináře (skoro jako doma…) | 15x |
| 04.10.2013 | | Jezevčík, je to vůbec pes? Jak sem zase nebyl nejchytřejší. 5 | 58x |
| 06.06.2011 | | Smutný den. | 120x |
| 27.11.2011 | | Ája | 14x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 07.08.2020 | | Operace TTA - řešení ruptury zkříženého vazu | 6x |
| 30.06.2017 | | Konečně plavu! | 26x |
| 25.06.2017 | | První rok života | 37x |