Přihlaste se a využijte web naplno HAFICI.NET »

První rok života

 

Články » První rok života 

Zdravím všechny čtenáře.

Rozhodla jsem se, že bych se společně s Vámi ráda podělila o první rok života svého problematického psíka, který denně dovede vykouzlit takový smích, že to je k popukání. (URSI)

Začalo to na podzim, kdy jsem si během týdne postavila hlavu, že nám doma někdo chybí a Izzy potřebuje parťáka. Jelikož jsem již strašně dlouho toužila po černém NO volba byla jasná. Přípravy na nového člena rodiny vrcholily. Už první den jsem z toho černého malinkatého klubíčka byla na rozpacích. Po cestě autobusem a vlakem se pořád ozývala. Nešlo nám to umlčet. Ne, že by štěkala.. prostě při spánku projevovala všelijaké zvuky.

Když jsme konečně dorazili domů přepadl mě pocit, že Izzy je přece jen trošku hrr a prvně štěká a pak až se kamarádí. Když jsem jí dovedla ven na "neutrální pole" hned se moje obavy naplnily. Začala škaredě štěkat a pinďa se polekal. Najednou se Ursinka rozběhla a dala té staré koze co proto. Začala na ní šílěně štěkat až se Izzy běžela schovat za barák. A pak konečně začalo to přátelství. Asi hodinu se honily u baráku, dokud maličká neusla na trávě. Pak celý večer se Izzy od ní ani nepohla. A naše dvojité starosti začaly.

Nakrmit Ursáka byla opravdu jedna ze zkušeností, kterou jsem získala až díky ní. Žádný jiný pes se mi ještě nikdy takhle nechoval. U Izzy jsem zvyklá, že se v klidu nají za 8 minut. Ursi 1x větší porce ani ne minuta. Ten psík tak hltal až jsem si říkala, jestli Izzy není vadná. Museli jsme jí na jídlo zavírat do klícky, protože hned jak dojedla valila k misce Izzky a i když byla maličká, tak Izzy je fakt trouba a nechala jí to. Krmení v kleci taky hrozně záživné, sice už po jídle nemohla běžet do sousedčiny misky, ale dělala takový bordel a skakákala v kleci, jako divá. Když jsem sebrala Izzy prázdnou misku a Ursi pustila, lítala po tom místě kde Izzka jedla a lízala lino. Chvíli jsem si říkala, co je zač.

Ursinka se mohla zbláznit když jsme ji zavřeli do klícky, takový bordel co dělala první dny.. jak kdyby jsme ji týrali.. nakonec jsme tedy od klece ustoupili. A to rozhodně nebyl dobrý nápad. Denní návraty domů a zježené vlasy co zase bufani vymysleli.. no, zkráceně, přišli jsme o celý gauč a o hromadu nádobí. A jak to vlastně začalo? Naše černé chytré štěňátko obkoukalo jak se leze do šuplíků v kuchyni. Ze záznamu již dnes vím a už mi to příjde opravdu legrační, jak opatrně zoubkama chytla úchytku a otevřela šuplíky. Co opravdu milovala a vyhledávala byly dřevěné věci, takže vařečky byly jasné. Pak chudák já neměla s čím vařit.

Pak už mi ruply nervy a poslala jsem přítele do hornbachu, že jim vyrobíme vlastní domek, když se mrňousovi v kleci nelíbilo. A byla to nejlepší věc, co jsme mohli udělat. Dnes to berou jako domeček na odpočívání a spinkají tam i když nemusí a my jsme doma. Ale první pokusy také byly něco... když jsem si naivně myslela, že stačí stlůct bednu ze 4 stran s dvířkama... Ursinka dala jasně najevo, že nee. A roztrhala lino na zemi, kde jsem si říkala, že taková věc jí rozhodně nemůže napadnout. Potom jí napadla další ptákovina, že se podhrabe. No jistě proč ne, ještě že zdi jsou z panelů a opravdu se to nedá. Chvíle kdy vyhrabala koš a dotáhla to do ložnice, že je hrozně pyšná, to jsem se taky mohla zbláznit.

Hodně zlozvyků odcházelo společně s vyrůstáním. Avšak máme tu něco co přetrvává do dneška a já si říkám jen, že není normální. Kdyby jste věděli, kolik máme doma lichých ponožek, to je síla. A to, že si umí čumákem a packama odevřít pračku, přehrabat oblečení a odnést si jen ponožku... opravdu netuším jak na to přišla a kde se to naučila. Každý den je s ní originální. Jak mám hodného a poslušného Izzynka, co měl taky své dětství, kdy bláznil, tak tohle je opravdu o něčem jiném. Vyzkoušela jsem si dny od vyhrabeného koše, přes pračku a totálně rozkousaný gauč, až po dny, kdy je to pupínek na mazlení. Občas si říkám, že nemám ani ovčáka, jelikož většinu času tráví se skrčenýma ušima a výrazem jako "jsem labrador". Někdy je to až takový mazel, že když ležíme v posteli a koukáme na film, tak nám strčí 5x za hodinu hlavu úplně k obrazovce a "mazlete mě, nezájem že na něco koukáte".

A teď novinky ze současnosti. Nacházíme se momentálně na prázninách u mých rodičů. Jelikož mají starý dům, tak tu proniká hromada tepla a je tu k nevydržení. Mám tak chytrého pejska, že si vezme do tlamičky kyblík s vodou ten si vylije v koupelně do sprchového koutu a válí tam sudy a u toho bufe... ale do vody to nee. Jako skáče jak retard do půli tělíčka ve vodě a blázní. Ale místo plavání za námi lítá po břehu a štěká. Když jsme se jí pokusili vzít kousek dál, tak plave nádherně, ale za námi ne. U toho se teda pokouší utopit Izzy, kde se jí škrábe na záda. Je hrozně zvědavá, pořád strká čumák, kam nemá. Dnes ku příklady dostala kartáč od kočky, páč jí furt nadzvedávala a hledala koťata. To stejné na dvorečku, furt ňuchala kvočně do vajíček tak taky dostala "cérez".

Každý den je opravdu výjmečný a tenhle můj malý psík mě nepřestává překvapovat. Občas se třeba rozčílím a nadávám. Ale když se zpětně ohlédnu, tak jen vzpomínám, co to bylo za číslo. Jak jsem již zmiňovala, je to pro mne opravdu nová zkušenost, protože takhle nápaditého a akčního psíka jsem ještě neměla. Izzy je můj postelový pejsek na mazlení, takový kliďas. Baví mě, když si společně hrají a mám na co koukat. Ale vidět Ursi, jak jí napadají takové ptákovinky, nebo když se tváří jako naprosto problematický pes, je opravdu vtipné. Nevím, jak jinak to vylíčit nebo Vás přímo uvést do nějaké takové situace. To snad ani nejde. Ale aspoň malou část našeho každodenního života jsem musela zveřejnit.

S pozdravem

Kafroli

F

F

F

F

F

F

 

Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 5x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 20.06.2017 Upraveno: 25.06.2017 Přečteno: 25x

Schválili: Libas **** 21.06.17 • Markiz **** 25.06.17 • petrab ***** 25.06.17

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Příběhy o psech
30.10.2011*****Jak jsme ho koupili28x
16.04.2012*****Jessy a foliovník6x
18.03.2011*****Rodinná legenda o dobytí Křivoklátu287x
26.02.2012*****Sindy32x
16.04.2011*****cora za autem28x
12.12.2011*****Příběh o tom, jak jsem přišel k páničkovi a on ke mně. Jsem snad vymodlený?!23x
16.11.2011*****Bady je prostě Bady22x
12.08.2012*****Jak jsme ke štěněti přišli111x
12.08.2013*****Jezevčík, je to vůbec pes? První výlet. (3)82x
21.11.2011*****Bady je prostě Bady 515x

Komentáře návštěvníků
Celkem: 0 záznamů přidat komentář Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
30.06.2017*****Konečně plavu!13x

© HAFICI.NET - http://hafici.net/clanky/402-prvni-rok-zivota