Bady je prostě Bady

Jak už jsem uvedla někde jinde, tak Bady je můj první pes. 
Sice jsem se psy vyrůstala, nejdéle jsme měli Vikinka, to byl kříženec kokršpaněla s něčím a byl to lovec každým coulem.
Potom byla ještě Besinka, Tedy, Agbar, Míša a Dag. 
Moji rodiče mají fenku pražského krysaříka Ester a je to uštěkaná malá potvora. Všichni si myslíme, že ji prostě zkazili v minulosti. Štěká hlavně na mladé lidi, starší ji moc nezajímají. Ester měla 4 štěňata, 3 kluky a jednu holku. Fenku si mamka nechala a kluci šli do světa. Tím se u nás objevila Ája.
No a potom je tady můj Badík.
Když jsem ho uviděla na fotce, kterou mi poslala kolegyně z práce, tak jsem neodolala. Až dosud jsem měla kočky. Bady se narodil jako jedináček a nebyl vůbec žádané štěně. Jeho otec byl náhodný kolemjdoucí, co se nějak dostal do zahrady majitelů fenky. Jak jsem se dověděla od kolegyně, tak fenku i se štěnětem měli někde v garáži nebo kde.
Když mi ho přivezli, tak Bady si okamžitě získal všechny. Teda až na Ester, která je velice dominantní a nesnáší jiné psy. Okamžitě si Badyho podřídila a je to tak dodnes. Bady taky hned dostal facáka od naší kočky. Důvěřivě se k ní rozběhl a okamžitě zase s pláčem odběhl. Naše Černá na něj totiž vytáhla drápky a sekla.
------
... pokračování příště ...