Jak sem poznal páníčky

Jednoho zimního dne mě kdosi uvázal u zahrádek ke sloupu.

Našla mě jedna paní, co tam má zahrádku. Dala mi napapat, napít a vzala mě k sobě, ale nechat si mě nemohla. Nynější pánici se o mě dověděli, tak si mě vzali. Ten, kdo mě uvázal, chtěl, aby mě někdo našel. Napsal mi i na obojek, že se jmenuji Filip.

Byl jsem i slušně vychovaný, poslušný, tak nevíme, jaký byl důvod, že mě odložili. Jsem rád, že sem hned našel nový domov a je mi moc moc dobře. Paníčkové mě moc moc rozmazlují. Jsem tak rozmazlený, že se ani sám nenajím, musí mi dávat panička z ruky.Strašně rád chodím s paníkama na procházku a jsem rád, když jsou se mnou doma.

Smutný jsem, když maji stejné šichty a já jsem tu sám,ale přibyla mi kamarádka Terinka, tak už je to o moc lepší. Nejsem sám, když jsou paníci v práci.

Přeji všem odloženým pejskům, aby měli takové štěstí jako já. Zdraví Filípek.