Články » Lejdynka v novém domově
Lejdynka v novém domově
První týden byl trochu náročnější, než si zvykla, že je sama. My jsme z ní byli úplně unešeni. Měli jsme služební byt a byla u něj i zahrada, což byla veliká výhoda. Jak trochu povyrostla, tak jsme jí koupili oblečky a vyrazili na zahradu.
Lejdynka v oblečku byla jako buldozér, nechtěla v něm chodit. Kde jsme ji postavili, tam jsme ji našli. V albu je v té kombinéze vyfocená, vždy udělala jen pár krůčků a hotovo. Jednou, když jsem ji byla venčit, Lejdy se venčila tím způsobem, že zvedla zadní nožky vzhůru, po předních šla a čůrala, tak se zase takhle postavila, zadní nahoru a šla snad asi metr, protože se nemohla převrátit na zpět.
Hleděla jsem v úžasu, bylo to tak roztomilé, škoda, že jsem neměla kameru. Na tenhle okamžik si často vzpomenu, byla tak maličká, černý obleček a bílý sníh, ona bílá, no byla to krása. Možná si někteří z Vás řeknete, že zbytečně přeháním, ale pro mne to jsou nezapomenutelné zážitky.
Děti byly všechny z domu a my měli jen tu Lejdynku. Když jí bylo kolem 5 měsíců, tak nám začala dosti pokašlávat, jako by se dusila. Nejdříve jsem si myslela, že to je třeba z granulí, ale ona granulky moc nechtěla, museli jsme jí je trochu namáčet a přidávat k nim něco voňavého. Ale jedla strašně málo, tak asi 5 dkg za den.
Když kašlání nepřestávalo, tak jsme se vydali na veterinu, pro velká zvířata. Pan veterinář nám řekl, to nic není, je jenom nachlazená, dal jí injekci a šli jsme domů. Kašel ale byl stále horší, tak jsme vyhledali jiného veterináře pro malá plemena a paní doktorka jí udělala rentgen a přišlo se na to, že má zúženou dýchací trubici a nemocné srdíčko.
Nasadila jí léky, které se musely přesně dávkovat, ale problém byl v tom, že byla tak maličká a tableta se musela dělit na přesné díly podle hmotnosti. Lejdynka vážila necelé dvě kila. Tak brala od půl roku tabletky na srdíčko a na průdušky a vždycky byl problém je do ní dostat. Museli jsme vymýšlet, jakou dobrotku jí dát, aby to polkla, ale ona byla tak mazaná, tím jazýčkem to vyšmátrala a tabletku vyplivla vedle misky a papala jen ty dobrotky.
Tyhle léky musela brát, až do konce svého života. Lejdynku jsme nenechávali samotnou nikdy doma, mimo ten čas, kdy jsme byli v práci. Jinak vždy jezdila s náma a její oblíbené místečko bylo vždy u okna. To jsem si na sebe upletla bič, protože když byla maličká, tak jsem si ji brala na ruce, aby viděla z okna, ale ona si na to tak zvykla, že prostě vzadu v autě ani náhodou.
Když jsem ji tam přeci jen posadila a to jsem ji tam vždy dala velký polštář, tak si sedla tak, aby na mě z boku viděla a já jsem její pohled doslova cítila. Když jsem se na ni podívala, tak těm jejim očím se prostě nedalo odolat, a stejně jsem ji znovu vzala na ruce. To byla naprosto spokojená, tak jako by si odfrkla, olízla mi ruku nebo tvář a tím ji dala najevo, jak je mi vděčná a já ji milovala a udělala bych pro ni cokoliv, ten pocit se nadá ani popsat.
Bylo to nádherné, něžné, mohu to směle přirovnat jako když Vám dá pusinku Vaše malé dítě. Vždy jsme ji brali na každou dovolenou, až jednou jsme jeli na Slovensko na tři dny a tam pejsek nesměl. Nechali jsme ji u syna a snachy, které ona měla moc ráda a oni ji. Samozřejmě, že jsme každý den telefonovali, jak se má a co asi dělá.
Když jsme se vraceli domů, tak jsem si říkala, jak ke mě přiběhne a bude šťastná, že jsme spolu, byly jsme na sebe moc vázané. Ale co se nestalo, milá Lejdynka jak nás uviděla, tak se otočila a šla k naší snaše. Když jsem ji vzala do náruče, tak otočila hlavičku, opřela ty svoje malinké nožičky o moje rameno a pěkně mě odstrkovala.
Tak to jsem ještě nezažila. Trvalo to, než zase byla ke mě milá, tak asi tři dny. Od té doby jsem ji již nikde nenechala, protože vím, byla moc nešťastná. Pokračování příště.
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 1x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 10.02.2012 • Upraveno: 10.02.2012 • Přečteno: 13x
Schválili: Rexik 18.10.13 • Rex 18.10.13
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Příběhy o psech
| 01.02.2012 | | Jak jsme se dostali k plemeni chodského psa | 13x |
| 10.12.2011 | | Lili sní!:) | 19x |
| 19.05.2013 | | Kamáradka a její nešťastný osud | 41x |
| 10.02.2012 | | Lejdynka a dovolená na Slovensku | 29x |
| 08.04.2014 | | Čínský chocholatý psík Kvido | 16x |
| 17.11.2011 | | Bady je prostě Bady 2 | 11x |
| 26.02.2012 | | Sindy | 32x |
| 04.06.2012 | | Nikdy neříkej nikdy | 72x |
| 02.05.2012 | | Co by se stát nemělo.... | 70x |
| 23.03.2014 | | Druhý pes | 34x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 13.04.2012 | | Středočeský kraj hledá svého psího šampiona | 35x |
| 13.04.2012 | | Vítězové ankety Statečné psí srdce | 26x |
| 07.02.2012 | | Statečné psí srdce 2011 | 14x |
| 17.11.2011 | | Pes Prahy 10 | 24x |
| 20.10.2011 | | Outdoorové vybavení pro pejsky | 31x |
| 24.01.2011 | | Statečné psí srdce | 423x |
| 25.10.2010 | | Outdoorové vybavení pro aktivní pejsky | 508x |
| 30.08.2009 | | Jak rozpoznat kvalitní krmivo | 1053x |
| 11.06.2009 | | Přeprava psa v autě | 2716x |
| 11.06.2009 | | Potraviny nevhodné pro psy | 2284x |