Krásnou neděli všem,
před nějakou dobou měla moje fenka Ursinka (NO) úraz. Úraz takového rázu, že bohužel nebyla jiná možnost léčby než operace. Jelikož jsem se s metodou nápravy (TTA) ještě nesetkala a nemohla k ní najít dostatek informací, rozhodla jsem se, že se s Vámi podělím o zkušenosti a průběh rekonvalescence.
Co je to metoda TTA?
(Tibial Tuberosity Advancement)
Jedná se o chirurgický způsob nápravy prasklých předních zkřížených vazů v koleni. Největší výhoda metody TTA je rychlé hojení a fakt, že pejsek hned po operaci odejde po svých. Jde o to, že se pejskovi odřízne část holení kosti (Tibial Tuberosity), která se přesune směrem dopředu (Advancement) a poté se stabilizuje do nové pozice. (Mění se biomechanika koleního kloubu pomocí titanového implantátu.)
Jak poznáte, že je něco špatně?
Jakmile praskne přední zkřížený vaz, kolénko je nestabilní.
U pejska se to projevuje:
Jak jsme přišli na přetržený vaz?
Ursinka nám začala pokulhávat. Nejdříve jsme ji nechávali pořádně odpočinout a když se po pár dnech nic nelepšilo navštívili jsme naší paní veterinářku. Ta Ursinku pořádně prohlédla a nasadila jí kloubní výživu a nějaké tabletky proti bolesti na 10 dní. Zpočátku se to výrazně zlepšilo a my byli rádi, že tabletky zabrali. Avšak od 6. dne začalo kulhání znova. Nemocnou nožku odlehčovala a nestála na ní plnou váhou (opírala se pouze o její špičku). Když byla hodně rozleželá, tak jí trvalo dlouho než vstala. Při ležení, či sedění měla nožku vyvrácenou. A tak jsem paní doktorce zavolala, že se mi to bohužel zdá horší. Ta mi dala kontakt na ortopedického specialitu a tak jsem nás hned objednala na vyšetření.
Když jsme přijeli na kliniku, pan doktor chtěl abychom se před ním prošli (už v tu chvíli věděl, co nás trápí).Poté nám řekl, že má prasklý přední zkřížený vaz. Mě bylo v tu chvíli do breku. Ale ujistil nás, že existuje moderní metoda nápravy (TTA), která je velice úspěšná a její rekonvalescence je poměrně krátká. Vzal její kolínko do ruky a ukazoval nám mezeru v něm. Pohyboval před námi zdravým i nemocným, aby jsme viděli rozdíl. Nakonec jsme udělali rentgen taktéž zdravé i nemocné nožičky. Probrali jsme postup nápravy a pan doktor rozebral krok po kroku. Tato metoda je poměrně finančně náročná, proto jsme dostali čas na rozmyšlení a také na klinikách se často čeká na termín operace až měsíc.
Pokud by se pejsek neoperoval, nožka by se naplnila tekutinou a ztvrdla by. Pejska to na životě nějak neohrožuje, avšak časem se nožka stane nehybnou a místo čtyřnohého mazlíčka máte třínohého. Pro nás nebylo, co rozmýšlet. Je to mladá, aktivní slečna takže hned druhý den jsem jí objednala na operaci. (Bohužel, jak již jsem zmínila čekací doba je měsíc a tak to bylo i v našem případě.)
Celý čas jsme Ursinku hlídali, aby nikde nelítala, nehrála si a odpočívala. Bylo / je to pro nás náročné, protože je to pejsek, který miluje pohyb. Navíc máme i druhou fenku, která je taktéž hravá a furt nám Ursinku vyzývala ke hře. Měsíc se táhnul a my s holkama trávili čas venku pouze relaxováním na sluníčku, vyvenčením a zase hurá domů.
Operace a pooperační režim
Nastal den D a my jsme ráno vezli Ursinku na kliniku. Proběhlo předoperační vyšetření, rentgen a následovalo uspání (do té doby než pejsek usne, jste tam s ním). Pan doktor píchnul Ursince ,,oblbovák" a ta i když se bránila spánku sebevíc nakonec usla obtočená kolem mojí nohy. O to těžší bylo jí rozmotat a dát jí na vozík. Když manžel s panem doktorem Ursinku na ten vozíček dali, tak jsme se rozloučili. Bylo nám řečeno, že pokud nenastanou komplikace můžeme si pro ní po 3. hodině odpoledne přijet. (V případě, že by komplikace nastaly, tak by nás telefonicky kotaktovali.)
Čas ubíhal a já neustále hlídala telefon. Když již bylo odpoledne nemohla jsem se dočkat až padne 15:00. Nikdo nevolal, tak jsem věděla, že je vše v pořádku. Když jsme konečně dorazili na kliniku, ještě jsme nějakou dobu čekali v čekárně. Poté si nás nechali zavolat a Ursinku dovedli za námi na vodítku. Jak nevěděla, co se jí dělo tak přiťapkala po třech nožkách. Dostali jsme instrukce a léky. Ona se chovala úplně, jak kdyby tam byla doma. Dokonce se opravdu loučila s panem doktorem a ten říkal, že máme doma opravdové zlatíčko. (My víme.)
Po cestě domů nám spinkala. Jelikož má práh bolesti někde úplně jinde, tak následovala klidná noc bez kňučení a snahou sundat si obvazy. Proto prvních 14 dní probíhalo opravdu v klidu bez potíží. Je to andílek, takže opravdu relaxovala a nesnažila se rekonvalescenci sabotovat. (Dokonce nepotřebovala ani límec.) Je to však pejsek, takže sem tam někde poskočila, rozběhla se, rychle vstala, snažila se honit balónek, seskočila z postele, vyšla 2 schody. Mě vlasy stály, ale naštěstí se nic nestalo. Pořád jsem byla ujišťována, že bych poznala kdyby se jí s tím něco přihodilo. (Protože kdyby se to pokazilo, tak pejsek už se o nohu ani neopře, bude mít otok a hlasitě by sténal, protože by mu rupla kost.) Bydlíme v patře, takže manžel vlastně až dodnes (9. týdnů po operaci) Ursinku raději do schodů i ze schodů nosí. I když mohla pomaličku už první dny, tak jsme to prostě ze strachu nezkoušeli.
Po 10. dnech jsme sami po dohodě s panem doktorem sundali Ursince obvazy a zkontrolovali ránu. Měla mírný otok, ale to je v tomhle stádiu úplně normální. Díky lékům proti otoku, to vypadalo dle fotek z internetu mnohem lépe. Aby se jí do rány nedostal nějaký nepořádek, prach, aby si ránu neolizovala vytvořili jsme jí z rukávu mé halenky ponožku. (Rána pořád nebyla pořádně zacelená, tak aby se jí tam nedostala infekce.)
Po 14. dnech jsme jeli na kliniku na vytažení stehů. Vše proběhlo relativně rychle. Paní doktorka Ursince stehy vytáhla a jizvu zkontrolovala. Potřela jí dezinfekcí a dále jsem se opět ujišťovala, že je vše v pořádku a co se stane kdyby.. jestli bych poznala, že se děje něco zlého. Z nedostatku informací a nezkušenosti to veterináři chápali, a vše mi opět vysvětlili. (Že to tak má spousta lidí a když se mi něco nebude zdát, ať určitě zavolám.)
Další týdny po operaci
Dny ubíhaly a musím říct, že se fáze ,,lepší" a ,,horší" dny neustále střídaly. Je to úplně normální, když Vám uříznou kus kosti a nahradí ji titanovým implantátem, tak to po 3. týdnech nebude plně zotavené. Nejbližších 8 týdnů jsme se u Ursinky střídali. Nenechávali jsme ji samotnou ani na chviličku. Když trpí jeden člen rodiny, další 3 (já, manžel a Izzy) ho v tom nenechají. Jak již jsem dříve zmiňovala, sem tam nějaká lumpárna, která nás vyděsila proběhla. Ale na to, že máme aktivního hafana, tak je vzorným pacientem. Pořád dodržuje klidový režim, takže pouze venčení na vodítku, kde páníček odnese Ursinku ven a zase zpátky a relaxování v pelíšku. Když jsou horké dny, tak sedíme venku na čerstvém vzduchu. Párkrát jsme jeli na návštěvu k rodině a tak jsme pejsánky vzali sebou. Ale jinak žádné chození na procházky, nic. Izzynka samozřejmě ven chodí, sice daleko méně než dříve, ale chodí.
Uprostřed zotavovací fáze se Ursince odloupl poslední stroupek a my zjistili, že pod ním je ještě jeden steh. Nakonec ho vytáhl manžel, ale nebylo to až tak jednoduché, protože už byl celkem v kůži zarostlý. Párkrát jsem ještě přece jen na kliniku volala a ptala se jestli kulhání, vyvrácená nožka je v téhle fázi normální. Pan doktor mě ujistil, že je vše v pořádku. Vysvětloval mi, že je lepší když operovanou nožku stále šetří. Oholená strst, už částečně dorostla, jizva je téměř pokrytá chloupky. Na nožce po 9. týdnech stále nestojí plnou váhou, ale když jde na venčení, už by si člověk nevšiml, že na nějaké operaci byla. Stále jí však hlídáme a kontrolujeme a jsme s ní celý ten dlouhý čas doma. Za 2 dny nás čeká závěrečný kontrolní rentgen na kterém se dozvíme jestli titanový implantát je srostlý. Poté začneme chodit na kraťoučké procházky a konečně snad zvládneme ty schody.
Po zkušenostech musím říct, že jsem se bála úplně zbytečně. Pan doktor je opravdu profesionál. Provedl nás celou léčbou i po ní. Operace je první část úspěchu, ta druhá je na Vás. Pejsek opravdu potřebuje klidový režim a nedělat žádné vylomeniny. Snad závěrečný kontrolní rentgen dopadne i pro nás dobře. Ještě však nemáme vyhráno. Ještě nás čeká spousta práce a dřiny. I když je to přes 2 měsíce, tak to neznamená, že se může vrátit do běžného života. Bude potřeba dál dodržovat klidnější režim a nepřetěžovat to s aktivitou. Ale je to holka statečná a šikovná, ona to určitě zvládne.
Tak nám držte palce!
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 0x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 26.07.2020 • Upraveno: 07.08.2020 • Přečteno: 7x
Schválili: Jarka 04.08.20 • Rex 17.08.20
Žádné související články |
03.01.2011 | Otrava | 230x | |
14.06.2022 | Stěhování s pejskem v klidu a bez stresu | 10x | |
19.10.2024 | Proč pes vyje ze spaní: Příčiny a jak tomu rozumět | 11x | |
14.07.2016 | Motivační dopis pejskaře | 32x | |
15.08.2013 | Jezevčík, je to vůbec pes? Slasti výcviku.(4) | 84x | |
03.02.2012 | Proč škodí chemický posyp | 49x | |
02.01.2011 | Luxace pately – častý problém malých plemen psů | 767x | |
07.12.2011 | Ája má statečné srdce | 23x | |
17.08.2020 | Cestujete se psem? Nezapomeňte přibalit vodu a zaregistrovat čip | 3x | |
23.06.2022 | Pelíšek pro psa: Jak ho vybrat nebo vyrobit svépomocí | 2x |
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
27.12.2020 | Operace TTA - řešení ruptury zkříženého vazu - podruhé | 8x | |
30.06.2017 | Konečně plavu! | 26x | |
25.06.2017 | První rok života | 37x |