Nuž, já na konci prima středního věku začla si hledat zánovní rachotu a po sedumdesátýmtřetim pohovoru mi došlo, že na to musim asi nějak jinak, než ta většina s chronickou depkou. Že internet a příručky raděj dobře, ale asi uplně někomu jinačímu.
Ztratili jste taky zaměstnání? Prostě vás vylili a zůstali jste na ulici? Jste z toho totálně na dně? Máte sice najednou dostatek času na psa, páč nejste vod rána do večera v práci a přesto z toho nemáte radost? Máte hrůzu, co váš čokl, hergot, bude žrát, až dojde pytel granulí nebo bude muset k veterináři? Ráno se načinčáte, před zrcadlem nacvičíte dialog při pohovoru a den co den přicházíte domů stále s nižším sebevědomím, že vás i tady nevzali a začínáte bejt v depresi z toho, jaký divadelní představení přijímací pohovor je? A jediný, komu to můžete říct, je váš čtyřnohej kámoš, co vám oblízne ucho, i když jste na dně, páč ví houby, co ho v misce zanedlouho čeká?
Hoďte se do klídku, sestavte si pěknej životopis, nazvěte ho Curriculum Vitae, hoďte ho do formátu 21. století a soustřeďte se na jediný - jak zaujmout hned na počátku, ať neztrácíte čas a zamyslete se, jak napsat motivační dopis (hlavně stručně), dyk jste pejskař a psovi taky umíte vysvětlit, že jste docela prima pán www.nazkusenou.cz/jak-napsat-motivacni-dopis-a95.html .
Jste totiž na jevišti a nutně potřebujete hlavní roli. Granulí je už nějak na dně a v mrazáku je posledních pár sáčků syrový kližky a pajšlu. Personalista nebo ředitel podniku je režisérem, kterej má po vás hmátnout se slovy: „ HA - to bude asi ONO pro hlavní roli! Jdu do toho! TO JSEM JEŠTĚ NEVIDĚL!.“ A prvním vašim krokem je průvodní psaní, to, který se nazývá motivačním dopisem! A ten musí bejt rozhodně orginální. Tak, jako vy! Nezoufejte. Co takhle nehrát divadlo a napsat jednoduše třeba - pravdu? Co lepšího totiž je, než pracovat pod šéfem, kterej má smysl pro humor a umí riskovat? Tak šup, bloček, tužtičku a nanečisto...
*******************************************************************************
myslim si, že jsem uplně blbá a že mě nikde nikdo nevezme, páč jsem už stará bréca a už pěknejch pár tejdnů tady kňučim a lituju se, ale místo, který nabízíte, je přesně pro mě, i když nevim, vo čem v něm vlastně go. Ale naučim se to, protože potřebuju peníze, neb můj vlčák má hlad a Vaše firma sídlí za rohem, takže bych ho v poledne mohla venčit. Neradno si zahrávat s prostatou.
Děsně nerada se učim novym věcem, protože mi už neni dvacet, ani třicet, ani čtyřicet a ani padesát, nemám ráda změny a nový prostředí. A ani blbý kolegy. Mam to už za pár a jde mi jen voto, voddělat těch pár zatracenej let, když se vodchod do penze furt prodlužuje, ať už můžu zůstat doma a věnovat se mýmu chlupatci. Jsem skeptik s negativnim myšlením, je mi úplně fuk, co Vaše společnost dělá, protože mě zajímaj jenom psi a taky je mi zcela ukradený, jaký máte zisky a jak se Vám vede na trhu. Ale doufám, že máte dostatek financí na vodměny a zajímá mě, jestli mi můžete zaručit, že brzy nezkrachujete, abych se zase nemusela zbytečně cpát neurolem a hystepsem, páč v apotéce mívaj výpadky. Politika mě nebere, chození domu až večer nepřipadá v úvahu, voběd v přesně daný době mě sere, jakož i chození do práce v kostýmu, páč ráno nemam čas se převlíkat z montérek a gumáků, když se vracim se psem z pole ze stop. I ranní vstávání mi leze na nervy, páč eště po půlnoci courám se psem venku a vadí mi, když dorazim domu vodpoledne moc pozdě. Nejradši jezdim autem. Neposkytujete pracovníkům jako bonus benzín? Doufám, že jste slušnej chlap a né mrcha, jako moje předešlá šéfová. Výrazy, který uvádíte ve Vašich požadavcích, jsem v životě neslyšela a vim úplný houby o portfoliích, developerech, managementu, PR, usměrňování soustav, procesech změn a programech či pojmech jako update nebo uplink, který zmiňujete, ale to nevadí, když mi to někdo polopaticky vysvětlí a já si to napíšu do bloku, tak to pochopim, vždyť nejsem ještě v penzi. A když ne, tak se bez toho vobejdu tak, jako to bylo dosud a ani to nepoznáte. Vy zase patrně nevíte, co jsou to nepodmíněný a podmíněný podněty a reflexy, IPO, CAC, klikr a demodex.
Chvíli nepostojim a jediný, co dobře umim, je demagogicky hučet, pesimisticky skuhrat a hulit vo sto péro. Bavim se jen vo psích chorobách a vo výcviku, moje šaty jsou samej chlup a jsem hodně naštvaná, když se nedozvim vo práci přesčas s předstihem. Tak byste mě měli ale stejně vzít, protože jsem poctivá a velkej pracant, je na mě spoleh a v textu nedělám hrubky. Navíc jsem z Vašich uchazečů jediná upřímná, nehraju Vám tady tiátr a vůbec je se mnou většinou sranda a lidi se se mnou rádi bavěj! A koukejte mě hned přesunout do vyšší platový třídy a přihoďte rovnou vosobní ohodnocení, ať to můžu pořádně oslavit! A taky doufám, že budu mít hodně dovolený navíc. To je totiž jediná doba v roce, na kterou se těším, protože se můžu věnovat mejm psům a tak doufám, že mi dáte aspoň dva tejdny volna už ve zkušební době. Do práce se mnou bude chodit jen jeden pes, vo druhýho se postará můj choť, takže chlupů v kanclu nebude až tak moc.
Jestli Vás moje nabídka zaujala, pozvěte mě k osobnímu pohovoru rovnou do druhýho kola, abych se k Vám nemusela harcovat zbytečně. Před tim mi napište, jestli mi dáte jako bonus mobil s neomezenym kreditem, furt totiž kvůli psovi někam volám a kolik u Vás budu přesně brát. Doufám, že nejmíň čtyřicet.
*******************************************************************************
A světe div se, už zase pracuju. A šéf je vážně fajn.