Otrava

S otravou pejska mám vlastní zkušenost. Tak vám o ní něco málo napíši.

Příběh:
Jednou, v krásném sobotním podvečeru jsme byli s dalmatinkem na procházce. Pes běhal jak splašený, však to všichni známe. Po příchodu domů dostal pravidelnou porci jídla.
Šlo se spát okolo desáté večerní hodiny. Tedy já si myslela, že se jde spát. Ale pes neustále chtěl ven, tak jsem sním několikrát šla a pokaždé zvracel. Přiznávala jsem to přejedení, nebo jen klasické nevolnosti, když vám nesedne něco co jste snědli.
Pejsek v průběhu noci usnul a ráno byl v „pořádku“, tak jsem si tím nějak extra hlavu nelámala. Jen mi přišlo, že není tak neselý jako vždy bývá, ale říkala jsem si, že když v noci zvracel, že to jen doznívá.
Relativně s čistou hlavou jsem odjížděla na kolej do Prahy a pes zůstával doma s rodiči.
V pondělí dopoledne jsem se dozvěděla, že pes opět celou noc zvracel, tudíž byl v noci odvezen na veterinární pohotovost. Kde dostal pouze injekci.
Další den se navšívila naše veterinářka, která nasadila léčbu kapačkami. Na kapačky jsme dojížděli 2x denně po dobu jednoho týdne.
Jelikož pes nežra,l bylo nám doporučeno mu vařit rýži s mrkví a kuřecí maso. Potrava se mu „nutila“ po lžičkách jednou za 20 min. společně s vodou.
Naštěstí se vše zvládlo, pejsek opět čile běhá, ale byli jsme upozorněni, že přijet o pár hodin později,  nemusel by přežít.

-          Při otravě zvíře vycítí, že umírá. Začne si tedy hledat místo kde by mohl v klidu umřít (nám zalézal do křoví a lehal si tam).

-          Jejich tělesná teplota se výrazně sníží. Během léčby je potřeba zahřívat.

-          Zvíře je apatické – nekomunikuje s vámi, nežere, nepije… jen leží.

-          Jako přijakémkoliv problému vám to ukazuje nadměrným zvracením.

Pokud alespoň něco z těchto příznaků pozorujete na svém zvířeti, neváhejte a ihned vyhledejte veterináře.