Články » Můj psí život.
Můj psí život.
Ahojky hafani a fenky!
Slíbil jsem, že Vám napíšu něco dalšího ze svého života a sliby se mají plnit. Je to stejné jako když Vám panička dá povel a vy musíte poslechnout. Což já se snažil a snažím, ale někdy je tu něco silnějšího, čemu se prostě nedá odolat. Např. souse-dův pes, kočka za plotem, listonoš, ....Už ve 3 měsících mi panička stále opakovala: Sedni, k noze a ke mně....Při tom mi mávala u čumáčku piškotem a když jsem ho pozorně sledoval a udělal jsem u toho i požadovaný úkon, byla šťastná jak blecha v mém kožichu a já jsem ten piškot dostal i s podrbáním. Docela je to sranda a dnes už jsou některé povely rutinou, bez které by moje komunikace s paničkou a ostatními asi pokulhávala. Jak to máte Vy kamarádi ?
Jednoho dne mi panička dala kolem krku divný koženkový pásek a připla si k němu dlouhý provaz, který pak držela v ruce, a vyšla se mnou za bránu naší zahrady. To bylo vzrůšo! Najednou bylo kolem spoustu neznámých věcí ....A ty mě lákaly, protože byly nové, tajemné, ale zároveň jsem byl zmatený a vystrašený. Slyšel jsem směs prapodivných zvuků, houkání a musel jsem se naučit vnímat hlas paničky, která mě uklidňovala, neustále přivolávala a tahala k sobě za ten divný provaz kolem krku. Někdy bylo kolem tolik paniček a páníčků, že jsem si z toho všeho sedl doslova na ten svůj chundelatý zadek a žalostně jsem zakňučel, až mně panička musela vzít do náručí a kousek cesty jsem se nesl. Jindy jsem se zase bezmyšlenkovitě rozeběhl k úplně k jiné paní, jak jsem si myslel, že je to moje panička...Byl jsem poprvé mimo svůj revír. A to jsem ještě netušil, že má vycházka skončí u veterináře. Pán v plášti si mně na stole pozorně prohlédl, postudil mě čímsi na tělíčku a pak něco probíral s paničkou. Jenže to už jsem moc nevnímal, protože jsem byl z té procházky tak unavený, že jsem začal v té ordinaci usínat a bylo mi všechno jedno. Na zpáteční cestě jsem se snažil držet se co nejblíž u paničky. Potkal jsem nové psí kamarády a některým jsem dával najevo svou štěněcí radost, že vidím psí stvoření, urputným skákáním a kňučením...... Bylo celkem fuk, jestli to byl boxer-veterán nebo čivava . A představte si, že jim to taky nevadilo. Naštěstí. Jen panička mně pořád napomínala a zlobila se. Tenkrát jsem nechápal proč, proč se tak zlobí. Dnes už to vím. Ona mě chránila, protože já jsem byl divoký a cizí pes mi mohl ublížit. A tak dnes, když jsme spolu na procházce, a já mám na krku ten frajerský o b o j e k a ona v ruce drží v o d í t k o, chráním a hlídám i já, aby ji nikdo neublížil. Myslím, že tak to má být!
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 0x • Nelíbilo se: 0x • Zveřejněno: 22.02.2014 • Upraveno: 22.02.2014 • Přečteno: 26x
Schválili: Nika 22.02.14 • Jarka 23.02.14
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Příběhy o psech
| 16.11.2011 | | Bady je prostě Bady | 23x |
| 10.08.2016 | | Ti dva, co se nepoznali | 55x |
| 09.12.2009 | | Mých pár minut slávy | 353x |
| 16.04.2011 | | cora za autem | 28x |
| 21.12.2011 | | Lili a první vycházka | 14x |
| 03.04.2011 | | Svatba | 380x |
| 09.02.2012 | | Jak jsem přišla k Lejdynce | 12x |
| 11.09.2010 | | Vracení k životu | 130x |
| 20.04.2011 | | Jak jsem odešel do nebíčka ... | 67x |
| 25.06.2017 | | První rok života | 37x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| 24.03.2014 | | Psí výročí.. | 9x |
| 15.03.2014 | | Co mají pejsci nejraději? | 18x |
| 06.03.2014 | | Čipování psů | 13x |
| 10.02.2014 | | Ahoj kamarádi! | 24x |