Články » Druhý pes
Druhý pes
S myšlenkou pořídit si druhého psa jsem si pohrávala již delší dobu. Hlodalo to ve mě od doby, co jsem měla narozeniny a mezi řečí se švagrem padlo-"Hele, my nevěděli, co Ti koupit, přemýšleli jsme i nad tím koupit ti štěně, ale nevěděli jsme, co by jsi na to řekla"? Já na to odpověděla "no co, byla bych ráda, alespoň by měl nás Argošek kámoše". Švagr na to, že je to škoda, že ho měli koupit, prý bych měla aspon překvapení, ale takhle mi dal do ruky obálku se slovy"něco si kup". Tím naše debata skončila.
Od té doby uplynuly asi dva měsíce, když se na stránkách našeho Kynologického klubu objevil inzerát na krásná černá klubíčka Německého ovčáka. Okamžitě jsem se do těch malých rosťáků zakoukala, doma to probrala s přítelem a ještě druhý den si jednoho prcka zamluvila.
Když už se blížil den D, kdy jsme si měli pro pejska jet, začaly doma přípravy na jeho příchod. Nakoupily se nové misky, obojek, vodítko, ale hlavně se pečlivě schovaly věc, i které by pro něj mohly být nějak nebezpečné. Konečně bylo vše hotovo, nachystáno, teď ještě vydržet do pátku a je to.
Týden se neuvěřitelně vlekl a když už konečně nastal pátek, byla jsem v práci hodně nervozní, už aby bylo 5, rychle domů a čekat na přítele s malým černouškem. Domů jsem tedy metla, jak kdyby mi za patami hořelo. Sedla si s Argoškem do křesla a čekali jsme na ně. Konečně se otevřely dveře a přítel posadil to malé klubko na zem. Dostal jméno Sagar. Jen tak si seděl a koukal, kde že to vůbec je, když ještě před chvíli byl u své milující maminky. Argošek se zvedl a šel se na nového spolubydlícího podívat, očichal ho a šel pryč. Tak jsem si říkala, že to bude asi chvíli trvat, než si zvykne, přeci jen byl 3 roky zvyklý jen sám, s námi. Oba jsem tedy vzala a šlo se na zahradu, prcka jsem musela chvílemi nést, bylo to na ty jeho malé nožky přeci jen daleko.
Na zahradě už se více rozkoukával, pořád chodil za Argoškem, ale ten na něj jen zavrčel, zvedl se a odešel pryč. To stejné se opakovalo i doma, pořád jen samé vrčení a odchody z jeho blízkosti. Až jsem dostala strach, aby si na něj vůbec někdy zvykl. Naštěstí dovolená byla nahlášená na 14 dní, takže jsem byla pořád s nimi a mohla tak pozorovat jejich postupné otukávání se. Asi tak po týdnu se to obrátilo k lepšímu, Argo ležel na zemi, Sagi kousek od něj a pořád na něj pokukoval, Argoškovi to nedalo a začal na něj poštěkávat, vrtět u toho přátelsky ocasem a po chvíli do něj i strkat tlapkou. Tak jsem si říkala, že už je to na dobré cestě a taky že ano. Od té doby jsou z nich super kámoši, jeden nedá bez druhého ani ránu, vzájemně se brání a perfektně si spolu vyhrají.
Sagi má teď, když to píši, 11 měsíců, takže s ním pěkně mlátí puberta, ale s tím se musí počítat. Ona ta trocha zlobení přeci za několik krásných let s těmito úžasnými psími parťáky přeci stojí.
Co myslíte.......?
Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).
Líbilo se: 3x • Nelíbilo se: 1x • Zveřejněno: 23.03.2014 • Upraveno: 23.03.2014 • Přečteno: 35x
Schválili: Jarka 23.03.14 • Rex 23.03.14
Související články
| Žádné související články |
Další články z rubriky Příběhy o psech
| 17.11.2011 | | Bady je prostě Bady 3 | 12x |
| 25.09.2011 | | Život a nemoce !!! | 29x |
| 12.12.2011 | | Jeden príbeh... | 31x |
| 22.04.2011 | | Jak jsem s paničkou chodil ke koním ... | 50x |
| 10.02.2012 | | Lejdynka v novém domově | 12x |
| 26.02.2012 | | Sindy | 32x |
| 20.04.2011 | | Jak jsem přišel do nové rodiny ... | 41x |
| 21.11.2011 | | Bady je prostě Bady 5 | 16x |
| 12.12.2011 | | Příběh o tom, jak jsem přišel k páničkovi a on ke mně. Jsem snad vymodlený?! | 24x |
| 24.03.2014 | | Psí výročí.. | 9x |
Komentáře návštěvníků
Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele
Další články tohoto autora
| Žádné další články |