Příběh o tom, jak jsem přišel k páničkovi a on ke mně. Jsem snad vymodlený?!

Povím Vám svůj příběh, nebo spíše příběh mého páníčka.

Můj páníček čekal na narození štěňátka Huskyho přes rok. Měl zarezervované štěně asi v 5 chovatelských stanicích.V jedné, když se narodila štěňata, si řekli o mnohem více peněz, než bylo dohodnuto před narozením. V druhé se stala tragédie a štěňata po narození uhynula. Ve třetí, bohužel, fena nezabřezla. Ve čtvrté se čekalo, kdy začne fena hárat a ta se k tomu neměla. V páté se to konečně povedlo, ale páníček neměl vyhráno!

Když přijel na schůzku s paní chovatelkou, zjistil, že na pejska je až třetí v pořadí. Na fenku by v té době byl na druhém místě. Jenž páníček chtěl mě, pejska. Má maminka zabřezla a už se čekalo, kdy se štěňátka vyloupnou na svět. Paní chovatelka ještě mého páníčka postrašila, že to vypadá na malý vrh.Paníček čekal a čekal, a i když je ateista, přece jen párkrát před usnutím poslal malou prosbu k nebesům (ke stropu).

A pak přišel den D! 2.9.2011 má maminka začla rodit. Narodili se 4 štěňátka 2 kluci a 2 holčičky. A čekalo se, jestli vůbec ještě nějaké štěňátko bude. A bylo!!!Páte štěňátko se narodilo a teď jen byla otázka, zda je to kluk či holka. A byl jsem to JÁ!!! Když se to páníček dozvěděl, šel se opít!!! Paní chovatelka mému páníčkovi řekla, že jedno je jisté. Jsem vymodlený!!

Váš Argo