Přihlaste se a využijte web naplno HAFICI.NET »

Jak jsem s paničkou chodil ke koním ...

 

Články » Jak jsem s paničkou chodil ke koním ... 

Jak jsem s paničkou chodil ke koním ...

Publikováno: 22.04.2011 • Autor: © Petra123 • Rubrika: Příběhy o psech

Už když jsem přišel do mého nového domova, skoro každý víkend mi panička ráno odjížděla a vracela se někdy až k večeru, až se jednou rozhodla, že mě na to místo vezme s sebou ...

Prostě mě jednou vzala, šoupla do auta a jelo se. Dojeli jsme do JS Ctěnice, kde nás páníček "vyhodil" a o několik hodin později pro nás zase přijel ... Pak jsme tam spolu nějakou dobu jezdili prakticky víkend co víkend ...

Já jsem začal všechno očichávat a nasávat ty pachy. Skoro všude jsem viděl ty velké přerostlé "psy", co měli místo drápů kopyta a vydávaly takové divné zvuky. Prý to jsou koně nebo co. Už si to nepamatuji úplně do detailů, ale ze začátku jsem měl strach. Panička mě občas brávala do náručí a nechala ty koně nebo co že to je, aby si mě taky mohli očichat. Nic mi neudělali, tak jsme se spolu skamarádili :-) Byli vážně srandovní, ale hrát si se mnou nechtěli ... K mému štěstí nebyli všude jenom koně, ale taky dost lidí a několik psů. Největší kámoš jsem byl se zlatým retrívrem Eddiem. S jack russelama - Jackem a Bohoušem - to bylo horší, protože někdy byli dost agresivní (teď už bych se s nimi vůbec nesnesl), labrador Matýsek je (tedy teď už bohužel BYL) slepý a moudrý starouš, takže ten mě maximálně tak sprdnul, border kolie Darcy si mě vůbec nevšímala a jinak jsem si hrál s pejskama, kteří tam přišli jen někdy. Taky jsem se skamarádil s německou dogou Pepou (viz foto), který tam byl ale jen jednou, a to když byli závody.

 

 

F

 

F

 

 

(Na druhé fotce je jen několik málo koní ze Ctěnic - jinak jich tam bylo kolem 30.)



Panička tam pomáhala, takže jsem s ní zametal, čistil koně, občas i vodil poníky a tak. K některým koním jsem nemohl vůbec, protože by mě prý kopli. Taky jsem se jednou (to bylo nějak hned ze začátku) vydal se dvěmi koňmi na vyjížďku. To panička trnula hrůzou, abych se já (takové malé trdlo) vůbec vrátil, ale jezdkyně na mě naštěstí daly pozor, takže jsem došel v pořádku, jen utahaný :-) ... Panička mi s sebou vždy brávala i granulky, vodu a hračky, protože jsme tam byli docela dlouho. Když v kruhu trénovali hodní koně, tak jsem i běhal okolo nich, ale musel jsem to mít povolené ... Jednou když jsme s paničkou přišli, uklízení bylo v plném proudu kvůli závodům, jak jsme se dověděli o něco později. Taky když panička zrovna někde uklízela a neměla moc času si mě všímat, přišla za ní potom jedna slečna, ať si mě někam uváže, že běhám na jízdárně mezi koňmi. Ovšem většina diváků říkala, že jsem běhal, ale ne u koní a že jsem je neplašil ani nic podobného ... Panička teda nevěděla jistě jak to bylo, ale věřila tomu, že jsem byl hodný, protože to by byl asi jiný povyk, kdybych běhal mezi koňmi, no né snad ??



Občas jsme se šli podívat třeba do zámecké zahrady hned vedle stájí. Běhal jsem tam navolno i přes zákaz, tak psssst ... Ke koním jsem chodil moc rád, ale pak to začínali zatrhávat i velcí páníčci. To když jsem začínal být takový akční. Někdy tam taky s paničkou chodil Sam (pes paniččiného bratra), ale ten jednou strhnul oplocení okolo záhonku a od té doby tam byl jedině, když se tam šla panička jen kouknout a to byl na vodítku ... Jednou nás tam panička vzala oba dva a pak šla dát Sama domů, protože nás absolutně nezvládala ...

No a teď už tam dlouho nechodím a panička taky ne, protože chodila domů s čím dál tím víc oteklýma očima a měla třeba i teploty ... Pak šla na alergologii ... Né, nebyla to alergie na seno, ale přímo na koňskou srst. Panička kvůli tomu i plakala a já byl taky smutný ... Od té doby tak byla panička jen párkrát a teď už tam nechodí vůbec. Už si na to zvykla a já taky, protože má o víkendech víc času na mě.

To je tak nějak vše, co jsem chtěl napsat.

César

 


Za správnost informací zodpovídá autor článku, dotazy směřujte na autora. Hodnocení článku hvězdičkami provádí redakce. K článku se vyjádřete pomocí palců (líbilo se / nelíbilo se).

Hodnocení
*****

Líbilo se: 1x Nelíbilo se: 0x Zveřejněno: 22.04.2011 Upraveno: 22.04.2011 Přečteno: 51x

Schválili: Rexik ** 19.10.13 • Rex ** 19.10.13

Související články
Žádné související články
Další články z rubriky Příběhy o psech
10.02.2012*****Lejdynka a dovolená na Slovensku29x
12.08.2013*****Jezevčík, je to vůbec pes? První výlet. (3)84x
17.11.2011*****Bady je prostě Bady 49x
12.08.2012*****Jak jsme ke štěněti přišli112x
17.03.2011*****Rozmazluji svého pejska263x
29.10.2011*****MOJE ZVIRATKA:)55x
18.03.2011*****Rodinná legenda o dobytí Křivoklátu288x
19.11.2011*****Jak jsme přišli k Ájince17x
18.03.2013*****Oblastní výstava psů15x
20.04.2011*****Jak jsem odešel do nebíčka ...67x

Komentáře návštěvníků

x Funkce je dostupná pouze pro přihlášené uživatele

Další články tohoto autora
20.04.2011*****Jak jsem přišel do nové rodiny ...41x
20.04.2011*****Jak jsem odešel do nebíčka ...67x

© HAFICI.NET - https://hafici.net/clanky/153-jak-jsem-s-panickou-chodil-ke-konim-